Úrodu před divočáky místy uchránily hlídky (Příbramský deník)

Příbram
Přestože divoká prasata přemnožená stále jsou, což je vidět při každé návštěvě lesa a procházce po lukách, situace na Příbramsku ani na Berounsku tak dramatická není. I když naštvaní jednotlivci, kteří po nájezdu černé zvěře nestačili počítat škody na úrodě, se jistě najdou.
Mezi regiony, kde v posledních letech divoká prasata škodila ve větší míře, patří Mníšek pod Brdy a Dobříš, kde se zvěř z okolních lesů občas vydala i do města mezi lidi.
V současné době situaci hodnotí myslivci jako klidnou. "Plodiny jsou momentálně sklizené, ale škody byly. Přesto divočáci nijak šíleně přemnožení nejsou.
Dohodli jsme se s majiteli pozemků a úrodu jsme hlídali, abychom předešli škodám. A podařilo se to. Nejvíc postižené bývají louky a pole pod Svatým Janem pod Skalou," hodnotí Jaroslava Nešvarová z Mysliveckého sdružení Svatý Jan pod Skalou. Situace už není tak žhavá jako například v minulém roce ani podle místostarostky Mníšku pod Brdy Daniely Páterové.
"V létě se všude pohybuje spousta lidí a divoká prasata se stáhla do lesů a kolem to už není tak poničené," říká místostarostka města, kde loni na jaře byly na louce Pivovárka povolené odstřely divočáků kvůli vysokým škodám na majetku a také kvůli pohybu černé zvěře v centru města.
"Podařilo se tehdy odstřelit dva kusy, ale nemyslím, že by to mělo vliv na úbytek zvěře ze zmíněné lokality. Spíš je to větším pohybem lidí v tomto místě," domnívá se místo-starostka Daniela Páterová.
"Zatím jsme ale nezaznamenali zvýšený počet stížností na škody způsobené rytím prasat. Na lesních porostech nám divočáci škody nepůsobí, maximálně poškozením oplocenek, ale to jen v minimální míře a díky tomu, že v Dobříši využíváme dřevěné oplocení lesních porostů. Odlovuje se standardně individuálními lovy, naháňky budou až v listopadu či prosinci. Řešení ke kančí krizi v současnosti hledají včetně ministerstva zemědělství skoro všichni," říká Michal Pernica.
Nabídka potravy a zemědělské hospodaření. To je podle myslivců zásadní problém častého vycházení divočáků z jejich přirozeného prostředí. "Dnešní plodiny tomu nahrávají, že stavy černé zvěře neodpovídají potřebě přírody. Jsou oblasti, kde se prasata nevyskytují, záleží na místní nabídce potravy. A když je někde plodina, která jim chutná, nezastaví je ani drátěný plot. Na Berounsku máme letos obavy, protože buky a duby nezarodily, takže bude pro prasata v lesích méně přirozené potravy a půjdou na pole," říká místopředseda mysliveckého spolku v Berouně Václav Dlouhý. Myslivci se domnívají, že množení prasat nahrávají i farmáři, kteří mají pole u lesů. V současné době nepěstují nic jiného než řepku a kukuřici, které jim vynášejí. Jejich pole sousedí s lesy a prasata tak chodí přímo z lesa do kukuřice, kde se nedají zastřelit. V Německu nechávají farmáři podél lesa pruh s obilím. Po jeho sklizni se pak dají na vzniklém prostoru prasata ulovit.