Po vzniku národního parku v Křivoklátsku by nájemci honiteb a myslivci přišli o nesmyslný byznys se zvěří (Pražský deník)

Praha
Uvažovaný vznik národního parku v části území dnešního CHKO Křivoklátsko by místním obyvatelům žádná omezení nezpůsobil. Naopak by mohlo dojít k mírnému zvýšení pracovních míst a místních ekonomik. Jediná nevýhoda z této změny by plynula pro nájemce honiteb a spolupracující myslivce, protože by jim skončil výnosný byznys se zvěří. Tvrdí to alespoň vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko Petr Hůla.

* Jaká je letos pro Správu CHKO Křivoklátsko turistická sezona? Rostou počty návštěvníků?
Turistická sezona je na Křivoklátsku standardní a nezaznamenali jsme dosud žádné výkyvy. Je to dané zejména limitovanou nabídkou ubytování.

* Kolik návštěvníků mohlo v této sezoně oblast navštívit?
Monitoring návštěvnosti celého území o rozloze 630 kilometrů čtverečních není dost dobře možný, protože dosažitelnost území je možná z mnoha směrů. Přesná čísla o počtech návštěvníků přírody máme z 10ti monitorovacích bodů, kde je automaticky zaznamenáván průchod návštěvníků a jejich směr.

* Kde všude jsou monitorovací body?
Jsou rozmístěné na veřejnosti přístupných stezkách v přírodních a národních přírodních rezervacích a rovněž na místech, kam veřejnosti není vstup z důvodu ochrany přírody povolen. Monitoring provádíme od roku 2009. Z dosavadních výsledků je patrný někde nárůst, někde naopak pokles. Jisté však je, že návštěvnost výrazně kolísá jen v závislosti na počasí.

* Jaká místa navštěvují lidé nejčastěji?
Nejnavštěvovanější je v posledních letech přírodní rezervace Jezírka u obce Skryje s ročním počtem mezi 25 - 35 tisíc návštěvníků, následuje přírodní rezervace Brdatka s naučnou stezkou (13,5 - 18,5 tisíc) a zřícenina hradu Týřov v národní přírodní rezervaci Týřov (8 - 10,6 tisíc). Největší část návštěvníků je v letních měsících koncentrovaná v údolí řeky Berounky, kde se rozvinul trh s vodáckou turistikou. Nezanedbatelně se na návštěvnosti podílí i cykloturistika.

* Ovlivňují návštěvníci okolní přírodu negativně?
Samozřejmě, že zvýšená koncentrace lidí okolní přírodu negativně ovlivňuje. Jde zejména o vyhazování odpadků, nelegální táboření a rozdělávání ohňů, ničení vzrostlé zeleně, rušení volně žijících živočichů, vjíždění motorovými vozidly mimo cesty a místní komunikace nebo o zvýšenou hlukovou zátěž.

* Na jaké méně navštěvované místo byste naopak doporučil se jít podívat?
Na Křivoklátsku je řada pěkných tras i míst na výlety, které nejsou tak zatěžované a přesto poskytnou návštěvníkům rovnocenné zážitky, jako třeba skryjská Jezírka. Příkladem uvedu třeba cyklostezku Křivoklát - Rakovník, která vede údolím Rakovnického potoka a na křivoklátské poměry má jen nepatrné převýšení (tím je vhodná i pro rodiny s menšími dětmi). Nebo nově otevřená rozhledna na vrcholu Krušné hory, kde se cestou návštěvníci mohou na naučné stezce dozvědět mnoho zajímavého o historii těžby železné rudy.

* Jaké novinky připravilo CHKO Křivoklátsko pro letošní sezonu?
Pro letošní sezonu Správa CHKO Křivoklátsko otevřela pro návštěvníky nový mostek přes potok Klucná, a tím lépe zpřístupnila naučnou stezku místních dřevin v přírodní rezervaci U Eremita. Ve Skryjích byla potom letos na jaře otevřena zcela nová naučně­zážitková interaktivní stezka "Po stopách trilobita".

* Co všechno je náplní činnosti Správy CHKO Křivoklátsko?
Náplní práce je výkon státní správy v ochraně přírody - tedy rozhodovací, kontrolní, případně sankční činnost vyplývající ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Dále potom odborná správa území, péče o předměty ochrany, monitoring, plánování a realizace potřebných zásahů a opatření ke zlepšení, nebo udržení dochovaného stavu území. Správa rovněž řídí a organizuje stráž přírody složenou na Křivoklátsku z řad dobrovolníků.

* Co vás v této roční době nejvíce zaměstnává?
Momentálně je poměrně dost práce v terénu. Probíhá řada monitorovacích a mapovacích prací, zadávání praktických opatření v rámci programu péče o krajinu a jejich přebírání, zpracováváme plány péče o maloplošná zvlášť chráněná území a připravujeme plán péče o CHKO Křivoklátsko na léta 2017 - 2027. V letních měsících výrazně přibývá i přestupků proti zákonu, které musíme řešit.

* Jak náročná je údržba chráněné oblasti a kolik ročně na ní vynakládáte prostředků?
Praktická péče o přírodu je rok od roku náročnější. Množství administrativních povinností zpomaluje proces zadávání zakázek a následně realizaci péče. Ročně vynakládáme na praktickou péči cca 3 - 4 miliony korun. Z administrovat takovou částku se zdá být snadné. Ale při představě soutěžení každé zakázky nad 50 tisíc korun prostřednictvím elektronického tržiště je to pro 5 lidí mimo jejich úřední povinnosti velmi náročná činnost.

* V chráněné krajinné oblasti je celkem pět naučných stezek a množství cyklistických a turistických cest. Je postupné otvírání přírodního bohatství cesta dobrým směrem, nebo může být v některých případech nebezpečím?
V současné době je trendem otevírat přírodu lidem. Cesta je to jistě správná, jen je třeba pro to které místo stanovit únosné limity. A toto bývá v praxi velmi složitá věc. Na Křivoklátsku se nám tento trend zatím daří. Příroda je v tomto případě na naší straně, protože kam nelze zajet autem, tam zpravidla davy turistů nemíří.

* Jak ovlivňuje letošní velké sucho přírodu Křivoklátska?
Křivoklátsko patří mezi přirozeně suché oblasti ležící ve srážkovém stínu Krušných hor. Samozřejmě i na Křivoklátsku se extrémní sucho projevuje, ale podstatně méně, nežli v okolní krajině. Přirozená páteř území - řeka Berounka zde udržuje vlhčí mezoklima a zdejší listnaté lesy si vláhu podrží daleko lépe, nežli okolní bezlesá krajina.

* Mluví se o možnosti, že by z části Křivoklátska vznikl národní park. Co by to pro tuto oblast znamenalo?
Navrhovaný národní park je situovaný do centrální lesnaté části Křivoklátska a jeho rozloha by byla cca 1/6 stávající CHKO (přesně 10 193 ha). Z 97%se jedná o státní půdu a 96%tvoří les. Lesy v národním parku by zůstaly státní a na rozdíl od dnešní situace by byly nezcizitelné. Z hlediska správy by lesy přešly pod Správu národního parku, která by převzala odpovědnost za péči o ně. Přestaly by být hospodářské, prováděly by se zde pouze zásahy ve prospěch péče o ekosystémy s cílem nastartovat přírodní procesy.

* A jak by se případně změnila péče o živočichy?
Velkou změnou by byla péče o spárkatou zvěř (lovní přežvýkavci nebo divoké prase - pozn. red.), jejíž stavy jsou dnes velmi vysoké a na řadě míst zvěř páchá nenapravitelné škody. Zanikl by stávající systém honiteb, které dnes Lesy ČR pronajímají soukromým vlastníkům a vzniklo by území, kde by o zvěř pečovala Správa národního parku s cílem dosažení přírodě blízkého počtu zvěře včetně poměru pohlaví a jeho následné udržování. Zmizel by tak nesmyslný obchod se zvěří, který dnes vysoké stavy zapříčinil a vychýlil poměr pohlaví ve prospěch samic a zvěře mladé.

* Přinesla by změna i omezení a nevýhody? Pro koho?
Jediná nevýhoda z této změny by plynula pro nájemce honiteb a spolupracující myslivce, neboť by byl zrušen byznys se zvěří. Pro místní lidi se nepočítá se žádným omezením. Zpracovaná socioekonomická studie naopak uvedla, že s vyhlášením NP by došlo k mírnému zvýšení pracovních míst a místních ekonomik.

* Proč se ale některé obce staví k této možnosti odmítavě?
Protože jsou jejich činovníci přímo na obchodu se zvěří zaangažováni, nebo prostě podléhají nepravdivé a zastrašující propagandě, kterou někteří místní myslivci v obcích velmi agresivně šíří.

* Na kom v tuto chvíli závisí, jestli bude národní park vyhlášen?
Rozhodnutí má v rukou Parlament ČR, neboť národní park je vyhlašován zákonem.

* Jaké vzácné rostliny a živočichové žijí v chráněném krajinném území? Jsou v současnosti v ohrožení?
Na vyjmenovávání zde není prostor. Pro představu jen pár čísel: na Křivoklátsku bylo zjištěno 1800 druhů cévnatých rostlin, což jsou 2/3 všech rostlin v Česku. Dále byl potvrzen výskyt 3191 druhů brouků, 1600 druhů motýlů, 37 druhů ryb a 1 mihule, 12 druhů obojživelníků, 8 druhů plazů, 120 druhů hnízdících ptáků a dalších 50 v mimohnízdním období a několik desítek druhů savců. Téměř 200 druhů živočichů je v současnosti ohrožených v různém stupni, u rostlin je situace podobná.