"Halali hraju na honech, lečích i pohřbech," říká trubač Steiner (5plus2)

Myslivost má jednu hezkou tradici, která se udržuje už po staletí - trubačství. Fanfáry, signály a hlaholy umí ze svého mysliveckého rohu vykouzlit Karel Steiner z České Lípy.

ČESKÁ LÍPA
Bez jeho účasti se neobejde žádný hon, myslivecká slavnost nebo psí zkoušky. Myslivecký trubač Karel Steiner dodává i obyčejným událostem nádech neobyčejna. Když zaduje na svůj lovecký roh, vrátí účastníky lovu do romantických kulis doby konopišťského arcivévody Františka Ferdinanda d´Este a šlechticem si záhy připadá každičký hajný.

* Pro mě jsou všechny myslivecké nástroje prostě lesními rohy. Vůbec ale nevím, kam zařadit ten váš.
Mysliveckých nástrojů známe celou škálu, ten můj je myslivecký roh. Je to prastarý hudební nástroj, na nějž zatroubila už Šárka Ctiradovi. Laik do toho nemá šanci proniknout, těch nástrojů je celá řada a liší se třeba jen typem nátrubku. Menším nástrojem je lesnice, nejmenším pak borlice.

* Je v něčem váš myslivecký roh speciální?
Mám na něm trombonový nátrubek, takže hraju o oktávu níž. Zajímavé je, že kdo troubí třeba na borlici, na můj roh by zahrát neuměl.

* Jak jste se k tomuto neobvyklému nástroji dostal?
Muziku jsem dělal jako kluk, ve 14 letech jsem začal hrát na trombon. Pak jsem začal s myslivostí a šlo to samo. Od 15 let hraju s kapelami, dodnes jsem členem swingového bigbandu.

* Znamená to tedy, že jako myslivec v podstatě nemáte na výběr, na co hrát?
Hrát na lesní rohy je podle mě velice praktické. S nástrojem jako je tahací trombon nebo trumpeta přeci nikdo nepůjde do lesa.

* Dočetl jsem se, že lesní rohy nemají klapky. Čím ho ovládáte?
Jen dechem a rty. Fouknete a rty musíte vytvořit zvuk.

* Je složité se to naučit?
Jak se to vezme, podle mě ne. Znám i děti, které na něj hrají. Pokud pominu myslivecké troubení, tak i v dětské dechovce hrají osmileté děti a jde jim to skvěle.

* Při jakých příležitostech vlastně troubíte?
Při všech mysliveckých akcích. Troubí se s ním při svatohubertské slavnosti, při zkouškách mysliveckých psů, troubí se při zahájení honu, troubí se při skončení, při jednotlivých lečích, při slavnostním výřadu a poctě zvěři - halali. Troubí se různé fanfáry, signály a hlaholy, také se troubí pohřby. Troubení je neodmyslitelnou součástí pasování nových členů na myslivce.

* Nemůže to zvěř vyplašit?
Obvykle ne, troubí se totiž při zahájení nebo skončení mimo les.

* Když odtroubíte, jdete si i zastřílet?
Někdo to tak dělá. Když kdysi lovila jen šlechta, trubači nestříleli. Dnes je to jiné. Někdy jsem na myslivecké akci jen jako trubač, ale když jdu na naháňku na prasata, kde je třeba každá ruka, šéf honáků mi řekne, abych si taky vzal kulovnici.

* Co přesně zvuk lesních a mysliveckých roků má symbolizovat? Troubení divoké zvěře?
Slyšel jste někdy troubit jelena? To není nic libozvučného. Rohy symbolizují zvuk lesa, jsou slavnostním zpestřením a slouží ke svolávání lovců. Se zvukem zvířat to nemá nic společného.

* Kašlou dnes některé myslivecké spolky na tradici trubačství?
Bohužel ano, já bych ale řekl, že už se to ale lepší. Říká se, že je málo trubačů, chtěl bych v té souvislosti vyzdvihnout střední i vysoké lesnické školy. Tam existují mraky trubačů. V Brně, Praze nebo lesnické škole ve Šluknově, všude mají svoje dobré trubače. Mám výbornou zkušenost s Honzou Škodou a Karlem Křížem, to jsou skvělí mladí trubači.

* Jsou mezi vámi i ženské?
Hodně! Ta generace studentů lesnických škol, co už vystudovala, tam bylo dokonce víc holek než kluků!

* Co ty ženské na tom láká?
Podívejte se do symfonických orchestrů, tam jsou samé ženské. Ono jim to v mysliveckém kroji sluší, jsou to holky jak vymalované. Asi i to se jim líbí.

* Je těžké troubit venku, v zimě a na dešti?
Je. Já bych rád viděl chlapa z filharmonie, když je venku pět pod nulou, ať se jde předvést. Proto radši do lesa používám plastový nátrubek, nikoliv kovový.

* Zažil jste třeba, že se v lese netroubilo?
Dělám to 40 let, pamatuji toho hodně, včetně časů, kdy se vůbec netroubilo.

* Kdo to zavedl, komunisté?
Já bych to na komunismus nesváděl. Naopak, v 50. a 60. letech fungovalo hodně kapel, dechovky, taneční kapely a to by bylo, aby mezi nimi nebyl myslivec! Je ideální, když myslivecký trubač hraje i v kapele. To už dneska není, v kapelách skoro nejsou dechy, lidi nemají čas chodit v sobotu do lesa.

* Dá se troubením uživit?
Vůbec ne. Někde vám zaplatí, ale v mém případě to řeším tak, že si s nimi pak zastřílím. Někdy mi zatelefonují, že mají psí zkoušky, ať přijdu zatroubit. Jsem pak rád, když mi přidají na benzin. Ale nikdy by mě nenapadlo říct si o peníze.

* Kdybych se chtěl troubení naučit, jak dlouho by mi to trvalo?
Naučil byste se to, ale neznalost not je překážkou. Jsou tací, kteří to mají naučené z odposlechu, to je ale ta nejhorší varianta. Drtivá většina z nás zná noty.

* Čí skladby se vlastně v lese troubí?
Nejvýznamnějšími představiteli lovecké hudby byli Antonín Dyk a Josef Selement. První byl profesor na vysoké lesnické škole, který v roce 1936 zkomponoval legendární Signály pro lesnici B a v roce 1947 pak rozšířené Lovecké signály pro lesnici B a slavnostní fanfáry pro lesní rohy F. Selement na jeho dílo navázal, zkomponoval pak ještě více loveckých skladeb než Dyk. Selementovy Úlovky se pak staly doplňkem oficiálních českých loveckých signálů a hlaholů. Jejich fanfáry a hlaholy se troubí dodnes.

* Jsou myslivecké fanfáry typické pouze pro Česko, nebo je najdeme i jinde na světě?
Slováci mají krásné fanfáry, také Maďaři, Poláci, Rakušané a Němci. Myslivecké trubačství je záležitostí jen střední Evropy. Nikde jinde ho nenajdeme.

* Kdo má podle vás nejhezčí trubačské hymny?
Jistěže my! Němci a Poláci mají krásné hymny, ale oproti nám to není ono.

* Kde jinde než v lese se člověk s mysliveckou hudbou potká?
Třeba v lidových písních, například Letěla husička, letěla z vysoka. Lesní rohy používali i velikáni klasické hudby. Nebo si vzpomeňte na operu Čarostřelec.

* Skládají se dnes ještě nové myslivecké skladby a fanfáry?
Stále vznikají, ale vesměs to jsou neznámí autoři. Ono je těžké v této hudbě něco vymyslet. Když nemáte klapky, nevyloudíte půltón. Pracujete tedy se sedmi tóny a šmitec. Tam se moc nového vymyslet nedá.