Sucho ovlivnilo některé druhy ptactva (Třebíčský deník)

Ptáci už většinou odlétli do svých zimovišť. Letos se ale i u nás potýkali s extrémním teplem a suchem, což mělo následky

Jižní Morava
Podle kalendáře sice až v tomto týdnu začal nad zdejší krajinou vládnout podzim, příroda však už dávno s přípravami na nejchladnější období roku začala. Jih Moravy tak už opustila řada ptáků, kteří na přezimování vyhledávají teplejší oblasti na jihu. Letos však jejich počty ovlivnilo extrémní počasí, které řadě z nich ztížilo hnízdění u nás.
Letošní sucho způsobilo úhyn mnoha rostlin i živočichů. Kostřavy, jitrocele či jestřábníky v suchých trávnících hynuly po desítkách, v lesích se objevovaly uschlé borovice i duby. Místy prosychal i vřes, který je velmi odolný proti suchu. "Následkem toho pak došlo ke snížení početnosti hmyzu, takže vlaštovky, rehci a další hmyzožraví ptáci nedokázali uživit všechna mláďata a jejich rozmnožování bylo méně úspěšné než v jiných sezonách," popsala bioložka Správy Národního parku Podyjí Lenka Reiterová. I podle miroslavského ornitologa Julia Klejduse nedopadlo hnízdění u některých druhů zdejšího ptactva letos příliš dobře. "Nebylo to sice tak dramatické, ale například hnízdění kachen či hus nebylo moc úspěšné," popsal ornitolog. Například na jedné lokalitě u Miroslavi zahnízdilo jen kolem poloviny z běžného počtu hus. Podobně na tom bylo na některých lokalitách i další vodní ptactvo.
Sucho a teplo naopak vyhovovalo teplomilnému dudkovi nebo vlze. "Dudci se tak začali objevovat při hnízdění i v otevřené krajině. A vlha se začala rozšiřovat víc než v jiných letech, zejména pak na Břeclavsku a Hodonínsku," nastínil Julius Klejdus.
Nyní už má zdejší ptactvo rozmnožování za sebou a řada druhů před zimou zamířila za teplem na jih. Mezi prvními odlétají rorýsi. "A potom jsou to také vlhy. Obecně se dá říci, že nejdříve odlétají ptáci, kteří se živí létavým hmyzem," přiblížil Klejdus.
Jak rorýsi, tak vlhy pestré jsou takzvaní potravní specialisté, oba loví létavý hmyz přímo ve vzduchu. Tyto druhy jsou tedy u nás jen v době, kdy mají létavého hmyzu dostatek. Podobně se ale s nástupem chladnějších měsíců neuživí celá řada dalších druhů ptactva. "Je to logické. Hmyz, bezobratlí či měkkýši jsou v tu dobu pro ptactvo nedostupní. Přes zimu se tady uživí pouze ti ptáci, kteří žerou dostupná semena či bobule," řekl ornitolog. Na jih již proto zamířily i vlaštovky a jiřičky. Podle odborníků vlastně většina zdejšího ptactva odlétá už během září a října. Tedy rehci, konipasi, čápi, pěnice, rákosníci, cvrčilky či bukáčci.

Několik zastávek
Zpět se většina stěhovavého ptactva navrací už během března, ze střední a jižní Afriky jim to trvá zhruba tři týdny až měsíc. Neletí ale přímo, mají několikadenní zastávky. Někteří ptáci však v jihomoravské přírodě zůstávají i přes zimu. A jim pak mohou pomoci v překonání nejmrazivějších dní i lidé. Ato tím, že jim připraví krmivo do krmítek. Podle ornitologů je nejoptimálnějším časem k jejich zavěšení už listopad.
V zimě přilétá na krmítka zejména sýkora koňadra. Ale můžeme vidět i brhlíky a všechny semenožravé ptáky. Přilétá i zvonek, pěnkavy, stehlíci, dlask, dorazit může také mohutnější strakapoud. Vyhledávají hlavně olejnatá semínka.
Na přikrmování ptáků během zimního období se ale názory odborníků různí. "I když jim chceme pomoci, je to přece jen zásah do přírody. Také bychom mohli způsobit více škody než užitku, kdybychom je krmili špatně," míní například Markéta Frindová Jelínková ze Správy Podyjí.