Začalo zimní sčítání, na Mži byly jen kachny (Tachovský deník)

Redaktor Tachovského deníku se vydal spolu s ornitologem, aby sečetli kolik druhů a jaké množství vodních ptáků je v Tachově na řece

Tachov
Vychází za jakéhokoli počasí, vyráží do měst i na těžko přístupné terény. Nezbytnou pomůckou jim je dalekohled, tužka a zápisník. Řeč je o dobrovolnících i profesionálech, kterým neunikne žádný pohyb v křoví, v trávě, na stromech nebo na vodní hladině. Jsou to ornitologové a jejich prací je krom jiného i sčítání ptactva. Společně pak dokáží například zjistit, kolik zástupců ptačí říše žije na Tachovsku. Jedním z ornitologů je Karel Machač, který se této činnosti věnuje přes čtyřicet let. Právě on se mi stal na sobotní dopoledne průvodcem při sčítání vodního ptactva u řeky Mže v Tachově.

REPORTÁŽ
Domluveni jsme byli předem a tak od rána čekám na zavolání. "Sejdeme se u zimního stadionu a to za deset, patnáct minut," volá mi ornitolog. Setkáváme se na místě a po krátké rozpravě vyrážíme podél náhonu směrem po proudu, tedy do centra města. Konec trasy ke sčítání je určen u čistírny odpadních vod a tou dobou budeme mít v nohách nějaké tři kilometry. Ptám se na důvod, proč se vlastně sčítají ptáci a k čemu to vůbec je dobré. "Potřebujeme zjistit, kteří ptáci zde zimují, kolik ptačích druhů zde hnízdí a jak se mění jejich počty. Část ptáků se tady jen zastaví a pak migrují jižněji," dozvídám se a ornitolog pokračuje ve vysvětlování. Z dlouhodobého hlediska měnící se výskyty druhů a jejich množství vypovídají o změnách v přírodě jako celku nebo i v menších lokalitách. Jsou to mnohdy právě ptáci, kteří výrazně reagují na změny klimatu.

Labutě se stěhují z rybníků
Součástí sčítání jsou samozřejmě i labutě. "Ty nikam nemigrují, jen se na zimu v podstatě stěhují z postupně zamrzajících rybníků na veliké řeky. Celá labutí populace zimuje hlavně na Labi, Berounce, Vltavě ale i na Mži. Aby se zjistilo kolik vlastně na řekách je labutí, také proto se koná zimní sčítání," říká Machač a postupně míjíme u náhonu několik kachen. Jak se posléze ukáže, v Tachově na Mži nejpočetnějšího druhu vodního ptactva.
Podobně v zimě sčítají ptáky ornitologové po celé republice v několika předem daných termínech. V polovině ledna 2016 pak bude následovat Mezinárodní sčítání a koordinátorem je Katedra zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Postupujeme k centru města a v podstatě vidíme na vodě jen kachny. U mostů v Zámecké, Rokycanově i Vodní ulici. Přesto i do Tachova zavítají občas ve městě nevídané druhy. "V minulých letech jsem při zimním sčítání na Mži viděl morčáka velkého, hohola severního, volavky bílé i hejno kormoránů. Také tu potkávám v zimě ledňáčka. To je druh, který hnízdí u menších toků. Jenže na zimu se rybky stahují do hlubších vod a tak jeho to dříve nebo později donutí, aby hnízdiště opustil. Část se objevuje na rybnících a část se stahuje k větším řekám." Bystrému oku ornitologa podle jeho vyprávění neunikly také druhy jako je polák chocholačka a hvízdák euroasijský.

Vzácnost na Mži
Zastavujeme se na lávce u bývalého františkánského kláštera. Zde je opět početné hejno kachen. Vydatnou pomocnicí při sčítání a zápisu je panu Karlovi jeho manželka Růžena Machačová. Po zápisu do pracovního sešitu pokračujeme kolem úřadu práce pod železnici a alejí k Minerálce. Dozvídám se tajné místo hnízda vzácného skorce vodního, který umí chodit pod vodou, a slibuji, že ho neprozradím. Z vyprávění mne zaujalo množství migrujících ptáků. Přes Evropu v době stěhování na jih přelétnou desítky milionů opeřenců, kteří se pak z jara zase vrací na sever.
Machačovi v zimě sčítají ptáky už osmou sezonu. "Za tu dobu se nedá říci, zda v Tachově na Mži ptáci ubývají nebo ne. Pokud je třeba příznivé počasí, mírná zima, stavy ptáků jsou menší, protože zůstali ptáci na rybnících a nestahují se na řeku do města. Když je tuhá zima, bývají i pozorované počty vyšší. Proto se do zápisu uvádí i teplota, aby bylo možné registrovat povětrnostní vlivy."

Samé kachn
Cestou moc vodních ptáků není. Jan samé kachny a tak mne napadá replika známé komedie, kdy se pražský policejní inspektor Trachta ptá, co to tu máte za ptáky a Zdeněk Srstka v roli Bedříška mu šestkrát odpoví: "kachny".
"Které ptačí druhy jsou u nás nejpočetnější?" zajímám se. "Když vyvedou mladé, tak špačci. Ale i pěnkava a dnes už zpět i vrabec, který se vzpamatoval z kritických let. Víc ale budeme vědět, až vyjde atlas hnízdního rozšíření ptáků. Dva roky sbíráme podklady pro vydání. Tento český bude součástí celoevropského atlasu, kde každá země bude mít zastoupení svých druhů ptáků," poukazuje ornitolog. Naproti nejpočetnějším můžeme ve svém okolí spatřit i velice vzácné druhy. "Kupodivu to už není orel mořský, kterého zde hnízdí čtyři páry. Ten se k nám rozšířil z jihu Čech. Vzácný býval i krkavec. Dnes jsou tu velice vzácní jeřábi popelaví, ti byli doslova na pokraji vyhubení. Dříve na Tachovsku hnízdil racek chechtavý."
 
Zima bude mírná
Došli jsme na konec úseku určeného ke sčítání, a i když se to nezdá, viděli jsme celkem 147 vodních ptáků z toho 89 kačerů a 58 kachen. Dále se do zápisu dostal také jeden konipas, rehek a množství kosů. Tyto údaje poputují do registru a odborníci je následně dál budou zpracovávat. I to málo posune v celkovém součtu o kousek dál naše poznání o životě opeřenců jako našich sousedů.
Jedna myšlenka ještě na malé ornitologické výpravě zazněla a to, jaká že bude zima. Prý mírná. Poznat to lze právě z množství migrujících ptáků, které letos podle ornitologa není nikterak výrazné.