V Ústeckém kraji byl zkušebně instalován zvukový plašič zvěře (Svobodný hlas)

ÚSTÍ NAD LABEM
Ústecký kraj jako první z krajů republiky zkušebně instaloval nové zařízení - plašič divoké zvěře, který dokáže zabránit srážkám zvěře s automobily. Zařízení funguje na jednoduchém principu - čidlo detekuje světlomety automobilu na vzdálenost až 400 metrů a začne vydávat vysokofrekvenční zvuk, který je zvěři krajně nepříjemný, a světelné signály. Odradí nejen srnčí a jelení zvěř, ale také divočáky nebo dokonce ježky. Výhoda zvukových plašičů v porovnání s pachovými ohradníky tkví v tom, že nenarušují přirozené migrační trasy zvěře. Po přejetí auta přístroj umlkne a zvěř může pokojně přecházet.

Plašič není vhodný v případě hodně frekventovaných komunikací. Na okresních silnicích, v úsecích, kde se zvěř často zdržuje, je však velmi cenný. V Ústeckém kraji byl zkušebně umístěn na prvních dvou kilometrech takového silnice.
Montáž je jednoduchá, méně příjemná je však jeho cena - jedno zařízení přijde na 60 eur a na kilometr jich je zapotřebí čtyřicet.
"Celkem jsme na nákup a instalaci přispěli 200 tisíci korunami. Pro krajský úřad je to další krok ke zvýšení bezpečnosti na našich silnicích," uvedl radní pro dopravu a silniční hospodářství Jaroslav Komínek.
"Cena se možná zdá vysoká, ale když si uvědomíte škody, které zvěř při střetu zvláště na nových automobilech dokáže způsobit, pak se instalace rozhodně vyplatí!" - předesílá Kamil Plíšek z Podřipského sdružení nájemců honiteb.
Myslivci budou nyní spolu s dopravními policisty účinnost plašičů čtvrtletně vyhodnocovat, přičemž nejrizikovějším obdobím je podzim a jaro. Pokud díky plašičům poklesne počet srážek se zvěří, kraj nakoupí další. "Věřím, že pak o toto zařízení bude zájem v celé republice," dodává myslivec.
Loni policie v České republice evidovala osm tisíc srážek se zvěří, v Ústeckém kraji to bylo 750 nehod. Řidiči nejčastěji srážejí srnčí zvěř, a to až ze 70 procent, Ústecký kraj se však vymyká. Zde nejčastěji dochází ke srážkám s divočákem. Může za to masivní pěstování monokultur řepky a kukuřice, které černé zvěři svědčí.
Při setkání se zvěří na silnici je podle odborníků nejhorší možností strhnout volant.
"V každém případě musíte zůstat na silnici. Většinou se tak děje v lese a náraz do stromu má mnohem horší důsledky než náraz do zvířete," upozorňuje krajský koordinátor BESIP Jan Pechout.
Ke srážce se zvířetem dochází nejčastěji za svítání a za soumraku. Velké riziko hrozí při nočním oslnění světlomety vozidla, kdy zmatené zvíře zůstává strnule stát na vozovce. U vysoké zvěře bychom měli být pozorní zejména v období páření, tedy v říjnu až v prosinci. Jakmile zjistíme jeho pohyb před sebou, měli bychom okamžitě zpomalit a vypnout dálková světla.
Zvířata se pohybují většinou ve skupinách, takže je pravděpodobné, že zvíře nebude samo. Pokud již k nehodě dojde, je třeba rozsvítit výstražná světla, umístit na silnici trojúhelník a přivolat policii. "Nesnažte se poraněné zvíře odklízet ze silnice sami, může vám způsobit zranění. Srážka se zvěří se podle zákona musí nahlásit zástupci místně příslušného mysliveckého sdružení, který by měl zraněné zvíře zajistit či provést likvidaci uhynulého kusu. V případě nahlášení střetu policii se o tento úkon postarají sami policisté," nabádá tisková mluvčí Policie ČR Louny Jaromíra Střelcová.