Lovci se chrání, nosí výrazný oděv a nepijí (Valašský deník)

Policisté v kraji zkontrolují do konce roku ještě 65 honů, zatím na přestupky nenarazili

Valašsko
S nástupem podzimu začala myslivcům hlavní lovecká sezona. Společné hony především na drobnou zvěř se v regionu od počátku listopadu do konce roku konají prakticky každý víkend.
Mnohé z nich plánují navštívit policisté, aby zkontrolovali dodržování platných předpisů. Na pravidla ale bedlivě dbají i samotní lovci. Stále větší důraz kladou také na vlastní bezpečnost.
Policisté na Valašsku už letos zkontrolovali tři hony, dalších šestnáct kontrol mají naplánovaných. V celém kraji pak navštívili dvanáct honů, zkontrolovat plánují ještě šedesát pět.
O tom, kde se právě loví, mají muži zákona velmi dobrý přehled. "Veškeré hony, zpravidla se jedná o společný lov drobné zvěře, jako jsou zajíci a bažanti, musíme dopředu policii hlásit," vysvětlil předseda Okresního mysliveckého spolku Vsetín Michal Zubíček.

Policisté kontrolují zbraně i alkohol
Veřejnosti ale myslivci záměr lovit nijak zvlášť neoznamují. Stává se totiž, že konkrétní místo se upřesňuje operativně až ráno před honem, navíc do honitby se vydávají místní lovci. V dané vesnici tak zpravidla lidé vědí, že se hon koná.
Policejní kontroly se odehrávají většinou při zahájení honu, hlídka ale může za lovci dorazit kdykoliv v jeho průběhu. "Kontrolují zbrojní průkazy, lovecké lístky a dokumenty ke zbraním i to, zda používané zbraně těmto dokumentům odpovídají. A samozřejmě je také zajímá, zda některý z myslivců nepil alkohol," vylíčil Zubíček.
Nepopřel, že v minulosti se občas na honech nějaká ta štamprle objevila. S rostoucím počtem kontrol ale alkohol z honů vymizel. "Určitě nejméně posledních patnáct, dvacet let si nikdo nedovolí na lovu pít nebo vědomě přijít opilý," je přesvědčený předseda myslivců.
Důvodem je i to, že za porušení předpisů hrozí okamžitá ztráta zbrojního průkazu na pět let.
O zbrojní průkaz mohou myslivci přijít i za přestupky, kterých se dopustí v běžném životě a které s lovem vůbec nesouvisí.
Lovci také v posledních letech kladou větší důraz na bezpečnost při honech. Stále častěji používají reflexní prvky na oděv. "Ve světě, v Severní Americe či Kanadě, je to zažité už několik let," poznamenal Michal Zubíček.
I v našich končinách se stává pravidlem, že všichni honci, kteří jsou v leči, mají reflexní vesty či bundy. Většina myslivců na stanovištích zase reflexní pásky na klobouk, reflexní nákrčníky či šály. "Žádný zákon nám to zatím nepřikazuje. Děláme to kvůli vlastní bezpečnosti," řekl Zubíček.
Není se co divit. Při honech na drobnou zvěř myslivci pálí z brokových zbraní, tehdy ještě není riziko až tak vysoké. Ale při lovu černé zvěře, kdy sáhnou po kulovnici, se každá chyba může stát osudnou. "Broková zbraň má účinný dostřel čtyřicet metrů, dolet broků je do sto padesáti metrů," přiblížil Zubíček.
S kulovou zbraní cílí lovci na divočáky ze vzdálenosti sto padesáti až dvou set metrů. "Smrtelný účinek má však střela po celou dráhu letu, což je i pět kilometrů," upozornil myslivec.
Podle něj se případy, kdy je někdo postřelen, stávají zřídka. Možná jednou za dva roky. "V republice je sto tisíc myslivců. Kdyby každý ročně vypálil v průměru padesát ran, lehce si spočítáme, kolik je to výstřelů," naznačil Zubíček. Na počet ran, které v honitbách padnou, je tedy počet zranění minimální. "Nikdo není neomylný. Ale v porovnání třeba se silničním provozem musíme uznat, že auto je daleko horší zbraň. Tím ale nechci nic omlouvat," ujistil lovec.
Ve prospěch myslivců hovoří také policejní statistiky. Například vloni policisté v kraji nezaznamenali jediné zranění. "Stejně tak jsme nezjistili žádný přestupek. Pravděpodobně díky častým a pravidelným kontrolám jsou hony bez závad," řekla krajská policejní mluvčí Lenka Javorková.