Předpovídat počasí měsíce dopředu? To se nedá (Českokrumlovský deník)

Jižní Čechy
Sluníčko a rtuť teploměrů šplhající na mnoha místech regionu nad 15 stupňů Celsia. Mnozí obyvatelé jihočeského kraje si vychutnávají slunné počasí a do práce chodí místo v zimních bundách v kraťasech a mikinách. Takový je letošní podzim. Jaká ale bude zima? Některé předpovědi věští, že ta letošní bude opravdu tuhá, další zase slibují nadprůměrné teploty. Naši předkové určovali zimu třeba podle množství slupek na cibuli nebo podle sádelnatosti zvěře. Dnes už ale většina lidí bere tyto přírodní signály s nadhledem.
"Já vůbec nevěřím na předpovídání průběhu zimy. Ani podle chování hmyzu, ani podle ničeho jiného," řekl entomolog Jiří Řehounek z Českých Budějovic a doplnil, že hmyz reaguje na konkrétní počasí zpětně. "Teď se venku oteplilo, tak létají babočky. Jsou to motýli, kteří přezimují jako dospělci. I v únoru při minulé zimě, když se oteplilo, byli vidět," říká entomolog.
"Takto dopředu není možné to předpovídat," odpověděla Markéta Augustinová z českobudějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu na otázku, jaká bude dle meteorologů letošní zima. "Spolehlivost se den za dnem snižuje. Na dva dny dopředu je asi devadesátiprocentní, tři dny předem devětaosmdesátiprocentní. A předpověď na týden dopředu? Tam klesá pravděpodobnost na 50 procent," doplnila.

Co napovídají pranostiky
Utni z buku třísku: je­li suchá, bude zima tuhá; je­li však vlhká, bude zima mokrá.
Martin (11. 11.) a Kateřina (25. 11.) na blátě - Vánoce na ledě.
Svatá Alžběta (19. 11.) se sněhem přilétá.
Svatý Kliment (23. 11.) zimu oblibuje, svatý Petr (22. 2.) ji ucezuje.
Když na Ondřeje sněží (30. 11.), sníh dlouho poleží.

Meteorologové: Teploty budou klesat
Místo průměrné teploty 1,7 stupně Celsia, charakteristické pro toto období, vystoupala rtuť teploměru několik dní po sobě nad 15 stupňů Celsia. Podle měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Českých Budějovicích bude období od 12. listopadu do 9. prosince teplotně nadprůměrné. Začátek týdne nám přinesl krásné počasí a 19 stupňů, již na konci tohoto týdne se ale ochladí a teploty se budou pohybovat okolo 10 stupňů Celsia. První prosincový týden by měl být teplotně průměrný s maximální teplotou kolem 4 stupňů a minimální teplotou již kolem ­1 stupně. Z hlediska srážek bude toto období podprůměrné. Nejvíce srážek by dle předpovědi ČMHÚ mělo spadnout v období od 16. do 22. listopadu. (ks)

Zahrádkář: Podle žížal to vypadá, že zima tak rychle nepřijde
Sklidit poslední jablka, vylít vodu ze sudů, shrabat listí či spálit roští. To všechno musí zahrádkáři stihnout předtím, než své zahrádky uloží k zimnímu spánku. "Poněvadž už máme na zahradě všechno sklizeno, tak můžeme konečně vypustit slepice," vyprávěl Milan Syrovátka, předseda zahrádkářů v Nových Hodějovicích. "Co nechceme, aby nám sežraly, tak přikryjeme. Ale jinak krásně vyhrabou zárodky slimáků," vyprávěl zahrádkář s tím, že jim zrýpal kus záhonu, aby si mohly dát žížaly. "Koukal jsem, že jsou žížaly ještě poměrně vysoko, tak to vypadá, že zima nemusí být tak rychle," dodal. (ks)

Včelař: Chování včel ovlivňuje člověk
"Neodvážil bych se tvrdit z chování včel, jaká bude zima. Je spousta pranostik, ale k jiným živočichům," říká včelař Miroslav Jelínek z Mladošovic. Chování včel podle Miroslava Jelínka zásadním způsobem ovlivňuje člověk. Už tím, že stáčením medu jim odebírá dosud nashromážděné zásoby. "Podíl lidského faktoru je tam poměrně velký a řekl bych rozhodující," míní Miroslav Jelínek. Když se včelám odebere med, snaží se vytvořit nové zásoby. Po první, druhé, případně i po třetí snůšce, kterou včelaři stočí. Na podzim už ale mají včely jen malou šanci najít dostatek květů. Proto by měl včelař ten den, co z úlu vezme med, pilné dělnice nakrmit, aby jim pomohl zimu přežít. Na průměrné včelstvo se dává až 15 kilogramů cukru rozředěných v poměru tři kilogramy cukru na dva litry vody. Jak se podaří obyvatelům úlu přežít zimu, napovídá nejvíce přítomnost roztočů způsobujících varroázu. Proti té se nyní včelstva zaléčují. (win)

Myslivec: Prasata mají hodně tuku, může za to dostatek potravy
"Myslím, že dneska už neplatí nic z toho, co platilo dřív," řekl Pavel Pletka, jednatel Okresního mysliveckého spolku Českomoravské myslivecké jednoty v Českých Budějovicích. "Prasata jsou zabílena hodně, stejně tak mají i zajíci hodně tuku," informoval jednatel českobudějovického mysliveckého spolku a připojil, že vliv na to mají mírné zimy v předchozích letech. "Přibližně před pěti lety byla opravdu tuhá zima, prasata, která nestihla narůst, tak uhynula. V posledních letech jsou ty zimy ale teplejší, proto jsou také přírůstky tak veliké," vysvětloval Pavel Pletka. Současně s tím doplnil, že dalším vlivem je i dostatek potravy. "Je to dáno tím, že dřív se vůbec nepěstovala kukuřice. Dnes je ale množství bioplynek, a tak je i dostatek kukuřice," poznamenal jednatel Okresního mysliveckého spolku v Českých Budějovicích. (ks)

Ošetřovatel: Zvířata v zoo mají jiný režim
"Podle zvířat v zoologické zahradě se podle mě nedá poznat, jaká bude letos zima," řekl Ivan Kubát, zoolog hlubocké Zoo Ohrada s tím, že většina zvířat má možnost si v zimě zalézt do tepla. Poznat by se to dalo dle jeho slov třeba na syslích, kteří si potravu hromadí. "My je ale máme teprve druhou sezonu, navíc přišli ze zajetí. Je také třeba vzít v úvahu i atypické zimy posledních let," vysvětloval hlubocký zoolog a doplnil, že mezi druhy, které ošetřovatelé na zimu schovávají, jsou například stěhovaví ptáci. "Rybníky zamrznou a oni tak nemají dostatek potravy," vysvětloval zoolog. (ks)

Entomolog: Hmyz reaguje na počasí zpětně
"Já vůbec nevěřím na předpovídání průběhu zimy. Ani podle chování hmyzu, ani podle ničeho jiného," říká entomolog Jiří Řehounek z Českých Budějovic a připojuje, že například hmyz reaguje na konkrétní počasí zpětně. "Teď se venku oteplilo, tak létají babočky. Jsou to motýli, kteří přezimují jako dospělci. I v únoru při minulé zimě, když se oteplilo, byli vidět," dodává Jiří Řehounek. Ohledně pranostik a lidových předpovědí entomolog uznává, že vznikaly na základě dlouhodobého průměrného pozorování, ale jednotlivou zimu podle Jiřího Řehounka nelze ani na jejich základě předem s jistotou předpovědět. Podle přírodovědce lze ale v poslední době jeden zajímavý trend ohledně počasí sledovat. Do severnějších oblastí se začaly šířit teplomilnější druhy hmyzu díky tomu, že se podnebí mění. Z jižní Moravy se například do dalších oblastí Moravy a dokonce až do Polabí rozšířila v posledních letech kudlanka nábožná. Jižní Čechy jsou však podle entomologa obklopeny chladnou Vysočinou nebo Šumavou, které jsou pro teplomilný hmyz přirozenou překážkou. Proto je otázkou, zda se kudlanka objeví časem i na jihu Čech. (win)