Jak se žije myslivcům a zvěři Na Nymbursku v dnešní době? (Nymburský deník)

Kamenné Zboží
Myslivost je jednou z činností, které provázejí člověka od dávnověku. Její počátky můžeme spatřovat už v lovu v dobách paleolitu, kdy lov ještě znamenal pro člověka jeden z hlavních zdrojů obživy. Od těch dob se vztah člověka k přírodě a volně žijící zvěři dramaticky měnil s vývojem lidské společnosti.
Učiňme velký skok a přenesme se rovnou do dnešní doby a do našeho regionu. Co je náplní činnosti myslivců a k čemu dnes směřuje spolková činnost, nám pověděl Václav Vojáček z Myslivecké společnosti Kamenné Zboží.
"My se dnes staráme o ekologický systém, jehož neoddělitelnou součástí je také volně žijící zvěř. Vzhledem k tomu, že se zemědělství za posledních pětadvacet let velmi změnilo, ať co do skladby, agrotechniky nebo hnojení, představuje péče o zvěř celoroční práci," říká Vojáček.
Zajímalo nás, jaké konkrétní problémy myslivci třeba právě v Kamenném Zboží musí řešit. "Co nám dělá největší problémy, to je voda. Není tu žádný přirozený zdroj, takže v létě je vody nedostatek. Proto jsme nuceni zakládat umělé tůňky a jezírka a vodu do nich přivážet. Ročně to představuje tak 20 kubíků vody, které sem musíme dostat auty. Je to nekonečný příběh," naznačuje Vojáček.
Ani s krmením to není v současné době jen tak. Laik by měl představu přikrmování zvěře v zimě. Omyl. Podle Václava Vojáčka dnes musí myslivci přikrmovat celoročně, a to odlišně pernatou zvěř, zejména pěvce, a jinak srnčí nebo zajíce. Na vině je již zmíněná naprosto odlišná skladba plodin v porovnání s dobou před 25 lety. Dnes převládají souvislé plochy řepky a slunečnice, což z hlediska úživnosti představuje nulovou hodnotu. Pro myslivce z Kamenného Zboží to znamená rozhodit zhruba kolem 10 tun drahého krmiva ročně.
Tu je třeba dodat, že Myslivecký spolek Kamenné Zboží obhospodařuje honitbu o rozloze 900 hektarů, v níž žije kolem 200 kusů zaječí zvěře a kmenový stav srnčí zvěře je přibližně 50 kusů.
Pokud se dnes bavíme o nejatraktivnější stránce myslivecké činnosti, odstřelu, pak je to dnes otázka především citlivého udržování rovnováhy v přírodě. "Víceméně imitujeme přirozené predátory, kteří se dnes v přírodě běžně nevyskytují, myslím vlka nebo medvěda. Častěji vyrážíme s cílem tlumit škodnou," říká Václav Vojáček. V loňském roce si připsali myslivci z Kamenného Zboží jeden primát, a sice prvně vypustili zajíce. Toto zvíře je náchylné ke stresům, kterých je dnes mnoho, stavy zajíců se kvůli tomu snižují a zbylá zvířata rychleji degenerují. Proto je potřeba krev oživovat. "Proto jsme zorganizovali ples a celý výtěžek jsme věnovali na nákup 10 zajíců, které jsme tu vypustili. Budeme to muset opakovat aspoň ob jeden rok," říká Václav Vojáček a zároveň si pochvaluje, že díky péči jejich spolku zvěř v jejich honitbě relativně je.
Na druhou stranu se dnes myslivci setkávají s výskytem nežádoucí zvěře. Novinkou byly například přemnožené nutrie, takže myslivci museli žádat o odstřel. Podobně je to s černou zvěří, která tu dříve rovněž nebývala.
Co by myslivcům do budoucna pomohlo? Podle Vojáčka je to intenzivnější spolupráce se zemědělci, kteří by prospěli přirozené biodiverzitě například budováním bio pásů s krmnými plodinami uprostřed lánů řepky. Potěšující je, že první společné kroky už myslivci a zemědělci učinili.