Divočáci na mušce. Je jich příliš (Krkonošský deník)

Myslivecká sdružení dostala od státu povolení, aby za určitých podmínek mohla lovit černou zvěř celoročně

Trutnovsko
Divoká prasata. Podle zkušených myslivců inteligentní zvířata, kterých je však aktuálně i na území Trutnovska mnoho, stejně jako na většině míst republiky.
I kvůli zvýšenému počtu, hospodářským škodám nebo častějšímu střetu dopravních vozů s těmito zvířaty ministerstvo zemědělství vyrukovalo s novinkou.
Díky ní myslivci mohou, při splnění určitých podmínek, od nového roku veškerou černou zvěř, tedy selata, lončáky, bachyně i kňoury, lovit celoročně. "Problematika divokých prasat je velice složitý problém a není dobré ho zjednodušovat. Obecně se dá říci, že v současné době je těchto zvířat opravdu dostatek, přičemž se záměrně vyhýbám slovu přemnožení, které nemám rád. Že by bylo prasat málo, tak to určitě není. Tato změna zákona ale rozhodně neznamená, že se černá zvěř začne lovit kdekoliv, čímkoliv a jakkoliv," upozorňuje předseda Oblastní myslivecké rady Trutnov Jiří Černý.
Ministerstvo cílí na redukci počtu černé zvěře. Pravidla a podmínky odstřelu jsou ale zákonem přesně vymezené. Například dospělé kňoury lze i po úpravě zákona celoročně lovit až po předchozím souhlasu státní správy.
K úpravě doby odstřelu vedla také změna klimatických podmínek, s čímž, podle odborníků, souvisí i doba páření. Zatímco dříve se prý divočáci rozmnožovali hlavně v období od listopadu do ledna, nyní se páří celoročně.
"Někde jsem se dočetl, jak ještě v roce 1951 se uvažovalo, že tato zvěř zcela vymizí. A podívejte, jaký to vzalo obrat. Nárůst počtu kusů souvisí s prostředím, životním prostorem a krajinou. Prasata mají nyní pro sebe vlastně ideální životní podmínky a pochopitelně se rozmnožují," dodává Jiří Černý.
S názorem Jiřího Černého souhlasí i předseda Mysliveckého spolku Bradlo, Mostek Milan Heřman. "Zemědělci se na myslivce zlobí, že jim prasata ničí úrodu, ale je to vlastně jejich zásluha, že se zvířata mají tak dobře. Moderní zemědělské plodiny jim vyhovují. Do řepky se skoro nedá vlézt, naopak prase se v ní lehce schová a je prakticky neviditelné," přidává názor.

Vyhynutí zvěře? Nepravděpodobné
I když si většina z myslivců je vědoma, že k nárůstu divočáků i odstřelů skutečně došlo, někteří mají obavy, aby se populace divokých prasat nezačala rapidně snižovat.
"Úpravou zákona se nyní otevírá možnost pro okamžité řešení situace. Že bychom ale zvíře vyhubili, to rozhodně dneska nehrozí v žádném případě," vylučuje obavy Jiří Černý, předseda myslivecké rady z Trutnovska. "Neznám myslivce, který by si prase rád neulovil. Je to však intelektuálně velmi zdatná zvěř. Člověk ji přelstí jednou, jednou se bachyně splete, podruhé si už ale dá pozor a nepřijde. Tomu zvířeti se musí jít naproti, nestačí sedět celý den v lese a čekat. Při současných podmínkách, zákonech, etice a všem opravdu nehrozí, že by divočáci vyhynuli. A kdyby přece jen začali v přírodě chybět, máme ve společnosti natolik omezující nástroje, které zajistí, aby zvěř přežila. Podle mě by ale k vyhubení aktuálně nepomohli ani profesionální lovci," doplňuje Černý s opakováním, že problematika divokých prasat je z pohledu myslivců velice choulostivá.
O tom, že se divokému praseti v českých luzích a hájích daří, svědčí i data Českého statistického úřadu. Podle jeho záznamů se vloni počet odstřelených divočáků v tuzemsku zvýšil oproti předchozímu období o 16 tisíc kusů na takřka 169 tisíc celkových.
"U nás jich také odstřelíme spoustu. Vloni jich bylo tak na devadesát. O tom, jak bude po odstřelení se zvířetem naloženo, záleží pak vždycky na každém sdružení. My si ho většinou rozdělíme mezi sebe. Držíme totiž noční služby, hlídáme zemědělcům pole, tohle je vlastně jediná odměna za ten čas a práci, kterou s tím ve dne i v noci máme," říká předseda mosteckých myslivců Milan Heřman, jehož třináctičlenný spolek hospodaří na honitbě o rozloze 1074 hektarů. "Jinak by nás ženské doma asi hnaly, aspoň, že je nějaké to maso," směje se.

Divočáci jsou loveni od nepaměti
Prakticky všechna myslivecká uskupení by se v současnosti shodla, že regulace počtu divokých prasat je zapotřebí. "Divoké prase je živočich, který tu žije od nepaměti a dlouhodobě je také předmětem lovu. V meziválečném období tu prasata žila jen v kamenných oborách, koncem 18. století byla dokonce prakticky zlikvidována. Zabilo se, na co se přišlo. Ale lidé tehdy měli jiné možnosti," říká Jan Černý.
"Stopy zvěře tu ale jsou nyní ve výrazně větším počtu a s ohledem na stav škod a jejich počet je regulace potřebná. Do větších stavů v žádném případě nechceme jít," potvrzuje na závěr Černý.

Legislativní novinka:
Od 1. ledna 2016 lze lovit všechny věkové kategorie prasat bez rozdílu pohlaví po celý rok. Společně se vzorky svaloviny, které se povinně zasílají k vyšetření, se musí k vyšetření nově zasílat také "pírko" neboli ocásek uloveného kusu. Nová úprava platí jak pro případy, kdy je zvěřina určena pro osobní spotřebu v domácnosti lovce, tak pro zvěřinu určenou k přímému prodeji spotřebiteli nebo k dodání do maloobchodní prodejny či zařízení, registrovaného pro zacházení se zvěřinou. Náklady na vyšetření provedené tzv. trávicí metodou v některém ze státních veterinárních ústavů jsou hrazeny státem. V případě privátních akreditovaných laboratoří, jejichž služeb je také možno využít, si hradí lovec vyšetření sám.