Vlci mohou dojít i na Mělnicko (5plus2)

MĚLNICKO
V lesích při hranicích mělnického okresu na Českolipsku se pohybuje minimálně sedm vlků, potvrzuje to videozáznam z fotopasti, který v nedávné době uveřejnilo Hnutí Duha Olomouc, jež život vlků v této lokalitě monitoruje. Pro ochránce přírody je to pozitivní zpráva. Šelmám se v Máchově kraji a na Kokořínsku daří.
Místní houbaři a návštěvníci lesa se ale obávat nemusí, vlci jsou plachá zvířata a kontaktu s člověkem se vyhýbají. Ačkoliv někdy je lze zahlédnout. "Například má žena je viděla na vlastní oči, to když v lese přespávala ve spacáku," říká Miroslav Kutal, expert na velké šelmy z Hnutí Duha Olomouc.
Výskyt vlků byl na Českolipsku poprvé zaznamenán v roce 2013. Tehdy to ale ještě byla jen partnerská dvojice vlků, dnes, po dvou vrzích, jich je minimálně sedm.
"Je výbornou zprávou, že se vlčí smečce podařilo už podruhé mít mláďata a že vlci dokážou žít i v naší kulturní krajině. Doufáme, že se jim bude dařit podobně jako v sousedním Polsku nebo Německu, odkud k nám přišli a kde jich žije několik set," těší se Kutal. Jeho radost už ale nesdílí myslivci. Například Petr Slaba z Dubé by raději vlky viděl jen na horách.
"Vlk do přírody samozřejmě patří, ale ne do naší zalidněné krajiny. Ze zkušenosti svých kolegů, kteří vlky v revírech mají, vím, že první, po čem vlci jdou, je dančí, srnčí a mufloni. V revírech tak způsobují obrovské ztráty, které myslivcům nikdo neuhradí," upozorňuje hajný a lesník Petr Slaba, podle nějž vlčí smečka dokáže spořádat i 200 kusů velké lesní zvěře za rok. "Pro honitby, kde je například jen 300 kusů této zvěře, je to obrovská ztráta," doplňuje.
Krajské úřady přitom hradí jen škody způsobené na domácích zvířatech. Těch zatím mnoho není. "Krajský úřad Libereckého kraje v loňském roce řešil jen jeden tento případ náhrady škody, a to ve výši šest tisíc korun," uvedla mluvčí Libereckého kraje Markéta Dědková. Ve Středočeském kraji zatím neevidovali ani jeden takový případ.
Vlci se živí hlavně zvěří v lesích a za tu kraj žádné kompenzace nedává, i když i s ní jsou spojené náklady. "O zvěř se staráme, krmíme ji a za nájem honitby dáváme třeba 150 tisíc ročně," stěžuje si Slaba. Myslivci navíc vlkům nesmí zkřivit ani vlásek, patří totiž mezi zvláště chráněné živočichy a za jejich usmrcení hrozí až tři roky vězení. Podle Kutala z Hnutí Duha ale vlci mohou myslivcům i pomáhat, například s problémem přemnožených kanců. "Vlk je na vrcholu potravního řetězce, má tak v přírodě své nezastupitelné místo. Troufne si i na kance, hlavně na selata. Navíc v dnešní kulturní krajině i s vlky zůstává dost prostoru pro rozumné myslivecké hospodaření," míní Kutal.
Vlci se dožívají zhruba deseti let a podle Kutala je možné jejich rozšíření z Českolipska dál do Středočeského kraje, tedy i na Mělnicko. Na to už se chystá i středočeský krajský úřad, který chce v květnu spustit osvětovou kampaň, jež by veřejnosti vlky představila.
Například obavy z jejich přemnožení nejsou podle Miroslava Kutala namístě, protože si sami svůj počet redukují podle velikosti teritoria.
O návratu velkých šelem do Česka pojednává také nový filmový dokument Causa Carnivora, který bude 1. března promítán i v Mělníku.