České obojky budou zachraňovat slony v Africe (New express)

V Africe v současnosti zahyne po útoku pytláků jeden slon každých patnáct minut. Snahy o záchranu těchto největších suchozemských savců jsou dlouhodobé a jeden z velmi nadějných projektů se rodí v ČR. Pracují na něm dobrovolníci - experti, programátoři z ostravské firmy Tieto Czech ve spolupráci se studenty a vědci z VUT Brno. Cílem je vývoj obojků, které detekují střelbu. V praxi to bude znamenat, že jejich obojek by měl dokázat okamžitě vyhodnotit a rozlišit na základě analýzy zvuky, přičemž "běžné" bezpečně odliší od výstřelů a okamžitě vyšle signál s lokalizací střelby. Může tak bezprostředně zalarmovat ochránce. Dosavadní obojky, které se slonům dávají, totiž pouze určují polohu zvířete, ovšem nic víc nedovedou. Za unikátním nápadem stojí mladý ostravský přírodovědec a ve světě již uznávaný ochránce zvířat Arthur Sniegoň - zakládající člen organizace Save Elephants.
"Pokud bude hlasitost výstřelu alespoň na úrovni hlasitosti okolních ruchů, pak budeme schopni výstřel bezpečné detekovat prakticky na neomezenou vzdálenost. Signál bude totiž přenášet satelit. Výhodou pro nás v tomto ohledu je fakt, že pytláci v drtivé většině případů útočí poměrně nablízko a s velmi hlučnými zbraněmi, často známými kalašnikovy. Je to dáno potřebou dobře se trefit a současně kulka musí prorazit hluboko do masivního sloního těla. Hmotnost zařízení nepovažujeme za něco, co by nás zásadně limitovalo.
Dá se říct, že čtyřtunovému zvířeti je prakticky jedno, jestli nosí na krku zařízení o hmotnosti pět nebo dvacet kilogramů," vysvětlil Roman Bosák, technolog z Tieto Czech, který pro nápad kamaráda Sneigoně nadchl kolegy z vedení. Aplikace bude probíhat standardním způsobem - uspání zvířete, nasazení obojku, probuzení.
Důležitá však bude životnost zařízení. "Výdrž baterie může být do značné míry limitující. Bavíme se totiž o nepřetržitém provozu mikropočítače. Snažíme se tedy maximálně optimalizovat spotřebu energie. Experimentujeme tedy s možností dobíjení baterii. Vzhledem ke způsobu sloního života (bahenní koupele, otírání o stromy) nemůže jít o solární baterie. Nejlepším kandidátem je jednoduchá kinetická nabíječka. Sloni jsou totiž v konstantním pohybu, a pokud se nám podaří takto energii získávat, pak by mohla být teoretická životnost ,nekonečná'," vysvětlil Bosák.
Brněnské VUT bylo o spolupráci požádáno přímo Arthurem Sniegoněm. Pod vedením profesora Milana Sigmunda pak začal student Martin Hrabina pracovat na technologii rozpoznání střelby od jiných zvuků. "Vznikla dohoda, že výsledky Martinova základního výzkumu budou našim týmem dále rozšiřovány a aplikovány tak, aby obojek mohl vzniknout," doplnil.
Zájem o zapojení do projektu projevila další brněnská firma Gina Soft ware, která vyvíjí a provozuje taktický geografický informační systém určený pro záchranu lidí. Tvůrčí skupina má pouze pět členů, na projektu pracují ve volném čase. Prototyp unikátu, o který zřejmě budou mít zájem i jiné složky než ochranáři, chtějí dokončit v první polovině roku 2016. Po fázi testování by ke skutečnému nasazení mohlo dojít v příštím roce.