Hlavní ohrožení rysů? Pytláci (5plus2)

Josefa Volfová už tři roky kontroluje fotopasti a vede Rysí hlídky Hnutí DUHA v oblasti Pošumaví

PRACHATICE
Rysy a další velké šelmy sleduje Josefa Volfová ze Zlínska už šest let a poslední tři roky stále častěji i na Šumavě. Obchází nastražené fotopasti, vede Rysí hlídky a podílela se i na monitoringu pohybu rysů, který zjistil, že na Šumavě už je jen 60 až 80 šelem. Přitom ještě v polovině 90. let to mohlo být sto a možná i více. Hlavním důvodem tohoto úbytku jsou pytláci. "Těší mě, že se v poslední době různé iniciativy, které se rysům věnují, snaží sjednotit a postupuje se společně ve výzkumu, osvětě i možnostech další ochrany. I když je totiž rys pro mnoho lidí nádherné zvíře, pořád jsou tací, kteří ho nenávidí," říká.

* Já sám jsem mockrát slyšel, že rysů je až příliš, hlavně od některých myslivců. Tak kde je pravda?
Tohle je omyl způsobený hlavně tím, že každý rys se pohybuje po velmi rozlehlém území. Jeden den je u Volar, za pár dní u Prachatic, potom někde v Blanském lese. Pomocí fotopastí zjišťujeme, že to nejsou tři různá zvířata, ale jen jedno.

* Podle čeho je rozeznáváte?
Nejčastěji podle skvrn na bocích zvířete. Jejich kresba je vždy jiná a jednotlivá zvířata tak lze odlišit. Věřím tomu, že jsou i zvířata, o kterých nevíme. Ale bude to bohužel jen velmi malý zlomek.

* Jaký to je pocit, když z fotopasti získáte nějaký zvláštní materiál?
No já jsem kočky vždycky milovala, a proto jsem k rysům tíhla. Je to nádherný a těžko popsatelný pocit a chvilka napětí, zda je zařízení dobře umístěné, fungovalo a podobně. Postupně člověku začnou docházet i další souvislosti, jaké jsou u nás pro rysa rizika a co přináší jeho ochrana. A uvědomí si, že to není jen krásné, ale pro mnoho lidí i nenáviděné zvíře. Dost smutné třeba je nějaké zvíře vídat pravidelně na záběrech a pak zjistit, jak nakonec i tak chráněný tvor může dopadnout.

* Už se vám někdy poštěstilo vidět rysa volně v přírodě?
Loni se mi to povedlo dvakrát a bylo to na poměrně krátkou vzdálenost. Původně jsem si představovala, že pokud ho někde uvidím, bude to z velké dálky a na zlomek sekundy. Ale tohle trvalo patnáct minut a byla to krása. To zvíře se vůbec nesnažilo ukrýt a byli jsme to my, kdo nakonec odešel první, abychom ho zbytečně nerušili.

* Mluví se hodně o tom, kolik rysů je obětí pytláctví. Jsou pro to nějaké důkazy?
Těch přímých důkazů je bohužel málo. Ale je to jednoduché. Rys je na konci potravního řetězce, nemá kromě lidí přirozené nepřátele. Víme třeba alespoň zhruba, kolik je rysic a kolik z nich má koťata. Víme tedy, jaký by měl být roční přírůstek populace. Jenže místo toho, aby populace rostla, stagnuje nebo klesá. Znamená to, že na ni působí něco, co způsobuje, že zvířata mizí.

* Jednou už byl rys na Šumavě vyhubený. Může se to stát znovu?
Doufám, že ne a je spousta lidí, kteří se tomu snaží zabránit. Ale pravda je taková, že třeba z pohledu genetiky je rysů v oblasti jižních a západních Čech méně, než je dlouhodobě udržitelné. Populace čítá jen 60 až 80 jedinců, takže je každý další úbytek extrémně znát.

* Při monitoringu rysů pomáhají poslední dobou fotopasti. Kolik jich na Šumavě je?
Zřejmě více desítek, ale to je jen můj vlastní odhad. Věnuje se mu totiž více organizací. Tady v okolí hlavně Správa NP Šumava nebo CHKO Blanský les, ale i jinde je používají třeba lesníci a myslivci. Hnutí Duha a Alka Wildlife má fotopasti spíše v okrajových oblastech, odkud bylo informací méně než z centrální Šumavy.

* Jsou schopni rysi migrovat i do vnitrozemí?
Rysa se podařilo nafotit i v Píseckých horách a dříve migrovali i do Brd. Ale to bylo v době, kdy jich na Šumavě bylo víc a měli větší tendenci se šířit i dál.