Vědci už mají první výsledky výzkumu jelenů v Krkonoších (ČRo - sever.cz)

Jeleni měli dva roky na krku obojek s GPS a sledoval je satelit.

Ochránci přírody v Krkonoších začali zpracovávat informace o jelenech evropských, které získali pomocí GPS.  Vybraní jeleni a taky laně nosili dva roky na krku speciální obojek s vysílačkou, která zaznamenávala jejich pohyb po horách a způsob jejich života.
"Jelen má obojek s malou baterkou, která přes družici každých pět minut posílá data o jejich pohybu," popisuje Michal Skalka ze Správy Krkonošského národního parku způsob telemetrického sledování jelenů a laní na české a polské straně Krkonoš. Vědci potřebují vědět ,v jakých oblastech Krkonoš se jeleni evropští  pohybují. Teď odborníci získaná data zpracovávají. Vědí  například, že jelen v průměru ujde denně 3 kilometry a že na polskou stranu Krkonoš chodí pouze třetina laní a jelenů, kteří měli obojek s vysílačkou. Zjistili také, že se nejraději pohybují v křovinách a kosodřevinách ve vyšších nadmořských výškách. 
"Na jaře vyloženě milují spásání mladé trávy na opuštěných sjezdovkách a nesnášejí mokřady," listuje v závěrečné zprávě ochránce přírody Radek Drahný. Pro vědce bylo taky důležité vědět, zda není nutné jejich počty opět regulovat jako před několika lety, kdy byli v některých oblastech přemnožení a způsobovali značné škody na lesních porostech. Když zoologové jelenům obojky s GPS instalovali, zároveň jim odebírali DNA, vzorky trusu nebo parazitů. Zjišťovali takzvanou druhovou čistotu jelenů evropských v Krkonoších i jejich zdravotní stav.
"Další údaje pak dostanou přímo z obojků,"  dodává Drahný. Získaná data o aktivitě jelenů v době, kdy se pohybovali v oblastech mimo dosah satelitů, opět vědci zpracují a podle výsledků případně navrhnou opatření v zájmu ochrany flóry Krkonošského národního parku. Málo hub pomohlo jelenům k mohutné říji.