Díky teplé zimě mohou mít tetřevi z Mlynářovic na jaře více kuřat (ČTK)

Mlynářovice (Prachaticko) 3. února (ČTK)
V Mlynářovících u Volar na Prachaticku chovají tetřevy hlušce. Během 27 let existence odsud do volné přírody vypustili 400 jedinců ohroženého druhu ptáků. Letos začali kvůli teplé zimě tetřevi tokat zhruba o jeden měsíc dříve, než je obvyklé. Chovatelé očekávají, že tak oplodní více vajec. Kuřata budou lesníci do volné přírody vypouštět na jaře, řekl dnes ČTK Miroslav Zušťák, vedoucí státního polesí Mlynářovice. Druhá podobná stanice je na Frýdecko-Místecku.

Mlynářovická odchovna má 13 boxů, ve kterých je letos 17 ptáků. "Tetřevy odsud vysazujeme na hřeben Bázumu nedaleko Boubína,“ uvedl Zušťák. Právě v polohách kolem 1000 metrů nad mořem s vývraty, tlejícím dřevem, mlázím střídajícím se s rozsáhlými jehličnatými lesy, rašeliništi a vřesovišti s bohatým podrostem brusnicovitých rostlin, především borůvek, mají vzácní ptáci ideální přírodní podmínky.

Úspěšnost přežití vypuštěného tetřeva v divočině je podle hrubých odhadů zhruba desetiprocentní. I to je podle lesníků velký úspěch. Šumava je posledním místem v ČR se životaschopnou populací tetřeva hlušce. Důvodem zřízení odchovny byla snaha o obnovení tetřeví populace v této části Šumavy, ze které takřka vymizel. „Vývoj populace má tendenci mírně stoupající a v současnosti se ustálila na počtech 250 až 300 kusů,“ uvedl Zušťák.

Úspěšnost projektu návratu tetřevů nelze přesně stanovit. Celorepublikové statistiky uvádějí 28 dní přežití. „V minulosti jsme několik tetřevů telemetricky sledovali a mortalita dosáhla až 90 procent. Máme ale k dispozici i poznatky lesníků přímo z terénu o sledování kohoutů, slepic a dokonce i kuřátek na různých lokalitách Boubínska,“ uvedl Zušťák. "Alespoň víme, že naše práce má smysl,“ řekl.

Populaci tetřevů ohrožuje především narůstající počet predátorů, jako je například liška, výr, kuna, krkavec a také divoká prasata. „Snažíme se lesníky finančně motivovat k odstřelu těchto predátorů. Důvodem úbytku tetřeva je jejich rapidní přemnožení,“ uvedl Zušťák. Částečnou vinu na úbytku ale podle něj nese i člověk a rozvoj turismu.