Ploty u D1? Pozdě, upozorňují myslivci (Vyškovský deník)

Oplocení dálnic je v západní Evropě běžné. První vlaštovka se dostane i na Vyškovsko. Zvěři zabrání ve vstupu na úsek od Holubic.

Rousínovsko
Vyskočí z příkopu, a než řidič stihne zareagovat, její život vyhasne pod koly auta. A řidič má co dělat, aby neskončil mimo silnici. Pro srážky auta se zvěří nejsou typické jen silnice nižších tříd vedoucí přes les. Problematické jsou i dálnice. Jedním z rizikových úseků je i ten mezi Rousínovem a Holubicemi. Od letoška však bude pro zvěř i lidi v autech bezpečnější. Vyroste kolem něj plot. Podle myslivců je to pozdě.
Víc než pětikilometrový úsek oplotí Ředitelství silnic a dálnic. To se postupně rozhodlo zabezpečit všechny dálnice a rychlostní silnice na území celé republiky. "V prvotních projektech vybíráme ty úseky, kde dochází k častějším střetům se zvěří. Rozhodly zkušenosti pracovníků provozního úseku Ředitelství, policie a uživatelů honiteb. Pokud půjde vše podle plánu, dálnici mezi výpadovkou na Holubice a sjezdem na Rousínov oboustranně oplotíme zhruba v září," nastínil mluvčí ředitelství Jan Studecký. Opatření vítají zejména myslivci. Člen sdružení Hájky Rousínov Ladislav Mareš zmínil, že v lokalitě žije zejména bažant a zajíc. "Dálnicí pak nejvíc trpí zajíc, tomu by oplocení určitě prospělo. V každém případě ochrání i srnčí a černou. Ta se v okolí sice vyskytuje málo, ale také u ní už jsme srážky registrovali," popsal myslivec.
V policejní evidenci šetřených dopravních nehod stojí, že se na dálnici D1 ve vyškovském úseku srážky se zvěří v posledních třech letech pohybovaly mezi čtrnácti až patnácti ročně."Odroku 2013 jich bylo třiačtyřicet, všechny se obešly bez zranění lidí," popsala krajská policejní mluvčí Petra Ledabylová.
O dost méně vážnějších střetů si pak vyžádal zhruba osmikilometrový úsek současné nové dálnice D46, který se nachází na území Vyškovska. "Na ní jsme šetřili od roku 2013osmnehod. Nikdo se při nich nezranil," podotkla Ledabylová. Rozhodně však nejde o konečná čísla. "Ne všechny střety totiž vyžadují přítomnost policistů," upozornila mluvčí.
Myslivci nicméně zdůrazňují, že početnost populace zvěře v okolí dálnice je velmi bídná. "Opatření přišlo dost pozdě. Kdyby se s ním počítalo hned při výstavbě dálnice, nikdy by k takovým ztrátám nedošlo. Populace jsou zředěné. Sice se ozývají hlasy, že se počet srážek snížil, že se s dálnicí zvěř jednoduše naučila žít, ale pokles je jen kvůli tomu, že je její podstatná část vybitá," přiblížil předseda Okresního mysliveckého spolku Vyškov František Toman.
Jak uvedl, srnčí se navíc od dálnice vzdaluje. Je hlučná, a proto u ní zvěř nemá chuť žít. Nejvíc srážek nyní registrují s divokými prasaty. "O drobné se dozvíme málokdy. Když zajíc váží čtyři kila, je problém s nárazníkem nebo s rozbitým světlem. Když ale někdo srazí šedesátikilové prase, může to dopadnout i fatálně," poukázal.
Což ostatně platí i pro lokalitu u Rousínova. Zejména stavy drobné zvěře jsou tam velmi nízké. "Je to špatné. Těžko říct, jestli může dojít k navýšení počtu jednotlivých druhů zvěře. Určitě tomu ale oplocení může přispět," byl optimistický Mareš s tím, že plot prakticky střetům zamezí.
I když třeba u dálnic v Německu je jistota, že se zvěř nedostane pod kola aut, stále mnohem vyšší. "Mají totiž tři ploty za sebou. Jeden odděluje honitbu, další dálnici. Apak je ještě jeden, který je pro jistotu," popsal své poznatky Toman. Na Vyškovsku půjde o první ochranu zvěře tohoto druhu. Ředitelství však předpokládá postupné oplocování celé dálniční sítě v republice. "Rádi bychom to udělali co nejrychleji, bohužel hlavně správní proces má své postupy a i vlastnické vztahy k pozemkům nejsou vždy úplně ideální," řekl mluvčí.

Také jiná řešení
Zdůraznil, že postupné oplocení je pro ně prioritou. Kde plot v dohledné době nebude, hledají řešení i v umístění pachových ohradníků.
Výstavba nového oplocení se děje v součinnosti s projekční kanceláří, která připravuje projekt, a především správním úřadem. "To proto, aby se předešlo zbytečným nesrovnalostem a celý proces se nezdržoval," zmínil mluvčí Studecký.
To s sebou neslo i souhlas majitelů pozemků s umístěním plotu. "Samozřejmě jsem ho dal," ujistil Mareš.
Co se však týká například ekoduktů, tedy nadchodů pro zvěř, které umožní jejich pohyb i přes dálnici, s jejich stavbou zatím organizace na Vyškovsku nepočítá. "Aby byly funkční, musí splňovat velké množství kritérií a ty zde zatím splněné nejsou. Pod celou dálnicí D1 jsou ale různě rozmístěné propustky a podchody, které slouží jako biokoridory a jsou živočichy využívané," sdělil Studecký.