Hory jsou nadějí pro tetřívky (5plus2)

Většina ohrožených tetřívků obecných z Česka žije v Krušných horách. Na Mostecku lesníci pro chráněné ptáky vytvořili nová tokaniště.

KRUŠNÉ HORY
Silně ohrožený tetřívek obecný může být považován za symbol současných Krušných hor. Jeho výskyt ukazuje, že krajina Krušnohoří není tak zničená, jak si mnozí myslí. Protože ale jeho počty nerostou, je vidět, že hory pořád trápí řada problémů.
Ještě před padesáti lety žilo na území Čech několik tisíc samečků tetřívka -dnes jich zůstalo kolem osmi set. Z nich nejvíc žije právě v Krušných horách. Na území Lesní správy Litvínov v minulých letech vybudovaly Lesy ČR na deseti hektarech tři území, která mají pomoci zachování ohroženého druhu ptáka. "Na třech nově vytvořených tokaništích se vyskytuje pět kusů tetřívka obecného," uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Úbytek divokých hrabavých ptáků, velikostí podobných domácím slepicím, souvisí se zničením řady rašelinišť v minulých desítkách let.
Právě rašeliniště jsou přirozeným prostředím, kde mají tetřívci tokaniště či hnízdiště.
Jelikož jsou špatně přístupná, slouží ptákům jako přirozená ochrana.
Lesníci se je proto snaží obnovovat, ale jako pomoc ohroženým ptákům to nestačí - už jich neubývá, ale také nepřibývá. "Stavy tetřívků stagnují. Problematický je úbytek ve východní části pohoří, způsobený patrně predátory, jako je prase divoké, liška, krkavec," vysvětlila Jouklová.
Rašeliniště mizela z Krušných hor od 18. století kvůli těžbě dřeva i samotné rašeliny. Kvůli úbytku vody v nich během tří staletí vymizelo několik druhů rostlin a živočichů. Další, jako právě tetřívci, jsou na pokraji vyhynutí.
Projekt na pomoc tetřívkům byl v minulých pěti letech jedním ze třinácti, na které Lesy získaly i evropské dotace. Hlavním cílem projektů byla obnova samotných lesů porostu, což znamenalo vysázení šesti a půl milionu nových sazenic stromů. Obnova asi patnácti set hektarů území stála přibližně čtvrt miliardy korun.
Na území Lesní správy Litvínov probíhala v katastrech obcí Kalek, Blatno, Klíny, Český Jiřetín, Moldava, Dlouhá Louka a Mikulov. "V Krušných horách jsme se zaměřili na obnovu lesa v rozsáhlé oblasti zasažené průmyslovým znečištěním ovzduší, k němuž došlo v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Silně poškozené a odumírající lesní porosty tehdy lesníci nahradili odolnějšími dřevinami. Mám na mysli především smrk pichlavý, břízu bradavičnatou a modřín opadavý. Ty však během let silně poškodil vítr, sníh i námrazy a nyní trpí houbovými chorobami - zejména smrk pichlavý je napadený kloubnatkou smrkovou," vysvětlil krajský ředitel Lesů ČR Zdeněk Růžek.
Právě kloubnatka vystřídala někdejší kyselé deště a stala se největší hrozbou krušnohorských lesů. Lesníci proti ní bojují právě tím, že do přírody vrací původní dřeviny, které by měly být odolnější. Pomáhá jim v tom lepší stav ovzduší, ve kterém se škodlivé imise za 20 let výrazně snížily. "Do lesů vracíme takzvanou Hercynskou směs, tedy smrk ztepilý v kombinaci s bukem lesním a jedlí bělokorou. Ve spodních partiích Krušných hor jsme vysadili zejména listnáče, od 700 metrů nad mořem převládají smrky v kombinaci s jedlí a bukem," dodal Růžek.

PROJEKTY
Obnově přírody v Krušných horách v posledních letech pomohlo několik projektů, které připravily Lesy ČR. Rašeliniště. Předloni skončil česko-saský projekt na obnovu rašelinišť v ceně milionu eur. Stromy. V letech 2010 až 2015 provedli lesníci jedenáct projektů na obnovu původních dřevin v Krušných horách. Zvířata. Ve stejné době Lesy ČR vybudovaly tři tokaniště pro tetřívky obecné a přezimovací oboru pro jelení zvěř v rámci dvou dalších projektů. Cena. Třináct projektů dotovaných Evropskou unií stálo od roku 2010 dohromady 232 milionů korun.