Pro práci myslivce mladým chybí zápal, zní ze spolků (Vyškovské noviny)

Vyškovsko
Chybí jim trpělivost a nejde zrovna o nejlevnější záležitost. Dnešní teenageři si proto hledají levnější koníčky. Přesně o tom jsou přesvědčení členové habrovanského mysliveckého sdružení. Mladí se k nim totiž zrovna nehrnou.
Podle předsedy spolku Libora Korčiána myslivost není pro mladší děti atraktivní hned z několika důvodů. "Na hony jako takové můžou až od patnácti let. Do té doby se učí dělat krmelce, slaniska, posedy a další zařízení, které využíváme. Lovit můžou jít až později. Také jde o časově náročnou a docela drahou zálibu," nastínil Korčián, co zřejmě mládež odrazuje.
Podle Hany Vičarové z mysliveckého spolku v Kučerově nejde jen o zbrojní průkaz nebo myslivecké zkoušky. "Koupit si musejí i oblečení, loveckou zbraň, náboje," vyjmenovala. Být myslivcem je podle nich způsob života, a pokud k tomu děti nejsou vedené od malička, jen těžko si k myslivosti vytvoří později vztah. O tom je přesvědčený i jeho kolega Radoslav Dvořáček.

Chtějí kroužek
Má dva vnuky a snaží se je brát do lesa tak často, jak jen to jde. "Ale občas je počítač silnější," naznačil další atraktivnější lákadlo Dvořáček, který je zároveň habrovanským starostou.
Ten si myslí, že k rozvoji myslivectví by mohlo pomoci zavedení kroužku. Jenomže zatímco třeba vedoucího by podle něj nejspíš nebyl problém sehnat, nejsou na něj ve vesnici peníze. "Občas chodím dělat dětem o myslivosti přednášky. Byl jsem i s habrovanskou základní školou na škole v přírodě. Děti to hodně bavilo. Na takové akce je však málo času a jsou velmi náročné," povzdechl si Korčián.
Stejně jako se Dvořáček snaží přivést k lásce k tomuto koníčku svoje vnuky, motivuje Korčián syna. "Ještě navštěvuje základní školu a už nyní nám chodí troubit na hony," vyzdvihl myslivec.
Ani v Kučerově situaci nenechávají náhodě. "Během víkendového letního tábora pro místní děti vyrážíme do národní přírodní rezervace Větrníky. Jeden z členů našeho spolku jim vypráví zajímavosti ze světa přírody - co to myslivost je, čím se zabývá, co to obnáší a podobně. Právě to je možná způsob, jak malé děti oslovit," myslí si Vičarová.
Nedostatek mladých členů je jen jedním z problémů, které některé spolky z regionu trápí. Dalším je ubývající zvěř. "Myslivost je především o jejím chovu. Ale i to už v současné době upadá. Drobné zvěře, tedy zajíců a bažantů, je čím dál méně. A ačkoliv se snažíme dělat vše pro to, aby tomu tak nebylo, ne vždy se naše snahy setkají s úspěchem," řekl Korčián.
Podobně se na věc dívá i starosta Nesovic, který je zároveň členem tamního Mysliveckého spolku Pláňava, Vítězslav Reška. Nedostatek zvěře podle něj souvisí i s problémem při zaučování nováčků. "V praxi se kvůli tomu nemůžou pořádně naučit rušení zvěře a podobné věci," podotkl Reška.
Počet mladých členů je ale na rozdíl od Habrovan netrápí. "Jsou tu čtyřiadvacetiletí kluci, ale také osmdesátníci. A v posledních pěti letech se k nám připojily i mladší ročníky. Máme dokonce jednu adeptku, která studuje lesnickou školu a dělá si u nás praxi. Dohromady je nás čtyřiadvacet a na sedm set hektarů, které máme, je to akorát," zhodnotil Reška.

Nováčky rok zkouší
Stejně jako jeho habrovanští kolegové tvrdí, že důležitá je chuť. Také proto uchazeče prověřují, než je přijmou. "To trvá rok. Za tu dobu zjistíme, jestli má o myslivost skutečně zájem," řekl nesovický myslivec. Nestěžují si ani ve sdružení Hájky Rousínov, ačkoliv za letošní rok ještě žádné žádosti uchazečů o lovecký lístek neevidují. Nástupce už si vychovávají. "Ve výboru máme čtyři mladíky, u kterých věříme, že se jimi jednou stanou. Myslivost hochy podle mě stále láká, ale musím říct, že současná generace se od nás trochu liší. Nejsou tak iniciativní a aktivní jako my v jejich věku," řekl člen sdružení Ladislav Mareš.
Co se týká lovu, tam prý problém není. "Ale horší je to s prací. Nejenže se jim hůř uvolňuje ze zaměstnání. Nejsou ani tak žhaví, aby za každou cenu šli například sklízet seno," zmínil Mareš.