Vlčí hlídka. Dobré boty i odvaha (5plus2)

Jak se dostala Pražačka Alena Fousková
do divokých hvozdů v Ralsku? Snadno. Přivedli ji sem vlci.

ČR / Vlčí hlídka. Zní to jako název nikdy nevydaného románu Jacka Londona. Touláte se krajinou a za zvuku vytí pátráte po stopách vlků, kteří před vámi procházeli. Alena Fousková je členkou takové hlídky. Produkční Hudebního divadla Karlín žije už 15 let v Praze, přesto se do své domoviny v Podbezdězí ráda vrací na chalupu, kterou v létě koupila. „Když jsem se dozvěděla o přítomnosti vlků na Českolipsku, chtěla jsem se o nich dozvědět více a cesta vedla k vlčím hlídkám," svěřuje se.

* Název Vlčí hlídky působí tajemně. Musela jste absolvovat vstupní rituál nebo test ze znalosti šelem?

Jela jsem na školení do Beskyd, kde vlci žijí. Takovému školení se říká zavíjení – pokud jde o vlky, ostrovidění, pokud jde o rysy. Trvá to víkend a v něm se dozvíte spoustu důležitých informací o šelmách, o jejich životě a problémech v naší přírodě, o tom, jaké jsou jejich pobytové znaky, stopy, trus a další, podle čeho jejich přítomnost poznáte. Dozvíte se názory i odpůrců šelem ve formě rozhovorů s nimi, protože i oni bývají na výcvik hlídek zváni. Jdete do terénu a učíte se tam, protože není nad praxi. Při troše štěstí se zaučíte v terénu hned ten víkend, jinak si musíte počkat na svůj první nález, až se stanete hlídkou. Jako například já.

* Vlčí hlídky fungují v Beskydech, kdo je vlastně prosadil na Českolipsku?

Vloni na podzim jsem se na Facebooku dočetla, že Hnutí Duha plánuje výcvik vlčích a rysích hlídek na Šumavě, Beskydech a v Jeseníkách, tak jsem se jich zeptala: „A co tady u nás v Podbezdězí, tady žádné hlídky neplánujete?" Povídali jsme si s Mírou Kutalem, skvělým člověkem a ochráncem přírody a on mi řekl, že se zatím plánují spíš individuální hlídky u nás, ale ať přijedu na některé z vypsaných školení, kde dáme víc lidí dohromady a uvidíme.

* Nebojíte se v lese, když tam chodíte s vědomím, že vás třeba zrovna sledují vlčí oči?

Nebojíme. Vlci jsou velmi plaší a zmizí dřív, než se objevíme. Někdy se tomu smějeme, že nás třeba sledují ze skály a náramně se baví tím, jakou máme radost třeba z jejich stopy, ale s největší pravděpodobností bude to sledování jednostranné. To znamená, že my sledujeme je, ale oni už jsou od nás dávno kilometry vzdálení.

* Co byste poradila, když člověk nechtěně v lese na nějakého vlka narazí? Jak se zachovat?

Vlci jsou chytří a vědí, že člověk, lovec, je jejich jediný nepřítel, proto se mu velkým obloukem vyhnou. Kdyby přece jen mělo k setkání s člověkem dojít, nemusíte dělat nic, vlk zmizí ještě rychleji, než vám vůbec dojde, že to byl vlk.

* Kolik kilometrů při jedné hlídce zhruba nachodíte?

Nachodíme okolo 20 km. Ano, bolí nohy, ale do rána to přejde. Důležité je mít pohodlné dobré boty.

* Jakou výbavu potřebujete. Třeba sádru na odlitky stop?

Kromě GPSky nebo chytrého telefonu s navigací pro přesné zaznamenání trasy spoustu dalších věcí. Měřítko, většinou metr, podle čeho se dá určit velikost nálezu. Foťák pro dokumentaci. Pytlíky pro odebrání vzorků na potravinovou analýzu, lihovky – takové plastové nádobičky s lihem – pro DNA analýzu, gumové rukavice, aby se člověk nedostal do kontaktu s vlčím trusem, který je plný pro člověka nebezpečných parazitů. Mapu a v neposlední řadě svačinu. Odlitky stop jsem ještě nedělala, ale určitě to na léto plánujeme, až si bude moci člověk počkat na místě, až sádra ztuhne a nebude mrznout.

* Sbíráte trus a chlupy. Dokážete poznat, že nepatří kuně nebo jezevci?

Vlčí trus je dost specifický, hlavně svou velikostí, liší se od zvířat, která jste pojmenoval, a také obsahuje zbytky kostí a srsti sežraných zvířat, takže se dá většinou dobře odlišit od trusu psího, který má spíše podobu granulí, ale přesné určení, nebo jistotu, že jde například o vlčí trus, určí až vědecký rozbor.

* Máme o vlcích zkreslené představy?

Volně žijící vlk není divoké stvoření, které žere Karkulky, ale predátor, který funguje v lese jako čistič od nemocných a slabých zvířat. Je dobré s ním počítat a ochránit si svoje stáda ovcí pasteveckými psy. Protože ovce u lesa jsou pro vlka snadná kořist a pastevecký pes je dokáže ochránit. Těším se na léto, až vlky uslyším výt.

* Myslivci vás asi nevidí rádi.

Jsou i osvícení myslivci, kteří si předali zkušenosti od svých předků, takže nejsou přítomností vlka zaskočení. Vlk se k nám vrátil po více než sto letech, a tak mnozí myslivci bohužel neznají vlkovu důležitost pro harmonii přírody a mají v něm svého konkurenta v lovu zvěře, na který si dělají nárok pouze oni.

* Podařilo se vám v lesích narazit na nějaké kuriozity?

U Břehyně jsou mořští orli, kteří se dají někdy spatřit. A stále objevuji nová nádherná místa, skály, kameny, jeskyně, staré buky, meandry Ploučnice, pískové cesty, malé čisté potůčky, člověk už skoro nepozná, že se v těch lesích ještě v nedávné minulosti pohybovali ruští vojáci v plné zbroji s ne zrovna pozitivním vztahem k ochraně přírody.

* Přibíráte mezi sebe nové členy? Kam se mají obrátit? Lidé, co viděli horor Záhada Blair Witch, by se členem vaší hlídky asi stát nemohli.

Nové členy rádi uvítáme. Kontakt najdete na stránkách Hnutí Duha. A ten horor jsem taky viděla a členem hlídky jsem. Všeobecně ale určitě platí, že kdo se bojí, nesmí do lesa. A já k tomu dodávám, že ani do města. Takže, nejlepší je nebát se vůbec a mít čistou hlavu, kterou si nejlépe vyčistíte právě v lese.