„Lovci se musí do Afriky vrátit. Bez nich by příroda trpěla víc“ (5plus2)

MICHAL DVOŘÁK ČR / Propagátorka trofejního lovu Michaela Fialová z Litoměřic se stejně jako ostatní lovci potýká s negativní kampaní. Kvůli aktivistům se komerční lov stává pro Afriku nevítaným byznysem. „Dělají medvědí službu zvířatům i místním lidem. Mnozí ‚ochránci' přitom o africké fauně nevědí zhola nic," říká devětadvacetiletá dívka.

* Aktivisté byli slyšet hlavně po loňském zabití populárního lva Cecila v Zimbabwe, které poté trofejní lov dokonce na čas zakázalo. Jaká je situace nyní?

Kolem odlovu Cecila se strhla mediální hysterie, takže prezident Mugabe přikročil k zákazu. Přestože se nakonec ukázalo, že střelec měl všechny papíry v pořádku a odlov byl legální, tak tlak médií a aktivistů způsobil, že do Zimbabwe dnes jezdí lovit málokdo. A nastal takzvaný Cecilův efekt.

* O co jde?

V tamní rezervaci Bubye Valley se výrazně přemnožili lvi. Žije jich tam 500 a management parku musí jejich stav snížit o 200 kusů. Lvi jsou teritoriální zvířata, jejich populace expanduje, a pokud se je nepodaří umístit jinam, tak je budou muset rangeři zastřelit. Jenže místní lidé z toho nebudou mít nic, kdežto kdyby lvy zastřelili za tučný poplatek zahraniční lovci, tak to rezervaci i místním lidem přinese aspoň nějaké peníze.

* Ochránci zvířat ale argumentují tím, že kromě lvů po odchodu lovců vzkvétá i populace jiných zvířat, například antilop nebo zeber. Nebo to tak není?

Není. Přemnožení lvi totiž populaci ostatních zvířat decimují, vždyť dospělý jedinec spořádá až 10 kilo masa denně. Lvi ničí tamní populaci antilop, žiraf, divokých psů, ale i leopardů a gepardů. Kromě toho napadají i místní lidi a jejich dobytek. Situace je neúnosná. V Zimbabwe už se zvažuje, jak z ní ven.

* Řešením je návrat lovců do země?

Podle mě ano, ale bude to velmi těžké. Lov v Zimbabwe, ale i v celé Africe, se teď kvůli aktivistům nenosí. Nedávno jsem byla na loveckém veletrhu v Norimberku, a když jsem mluvila s kolegy, tak prakticky nikdo už do Afriky nejezdí, aby neztratil sponzory. Všechno je to podle mě způsobené hloupostí ‚antilovců', kteří mají nulové vzdělání v oblasti přírody, nevědí, jak se zvířata chovají, co jedí, a přesto mají ohromnou moc a ničí Afriku.

* Není to přehnané tvrzení?

Já si za tím ale opravdu stojím. Když jsem loni přednášela o lovu na Mendelově univerzitě v Brně, tak tam byla asi stovka demonstrantů pomazaných falešnou krví a volala, jak je lov špatný. Pro někoho je to možná nemorální, ale pořád je to ta nejlepší cesta, jak udržovat přírodu v chodu a jak pomáhat místním lidem. A současná neúnosná situace v Zimbabwe to absolutně potvrzuje.

* Dotkl se nějak Cecilův efekt i vašich aktivit?

Pokud bude nátlak ze strany médií a sponzorů trvat, tak začnu stejně jako ostatní lovci více jezdit po Evropě a Americe. Letos ale přeci jen ještě do Afriky zavítám. Oslovilo mě jedno africké safari a asi tam pojedu natáčet. V nejbližší době také poletím na Floridu, kde mají problém s přemnoženými aligátory. Je to paradox. Kdybych jela do Asie lovit ovci Marco Polo a dala si její fotku na Facebook, tak to nikoho nebude zajímat, protože o ní Walt Disney nenatočil film. Hysterii podle mě znásobily právě disneyovky. Lidi dnes při pohledu na zebru nevidí zvíře na jídlo, kterým v Africe prostě je, ale roztomilého animáka.

* Kde jste lovila naposledy?

Natáčím dokumenty pro anglické a americké lovecké kanály a naposledy jsme byli v jižním Laponsku, kde se snaží lov více propagovat. Vyráželi jsme na lov na psím spřežení i na běžkách, byla to nádhera. Lovili jsme losy, tetřevy a tetřívky. Žili jsme na horské chatě a co jsme ulovili, to jsme jedli. Byla jsem také v Anglii, kde se přemnožili čínští jelínci, kteří utekli v 70. letech z parku. No a teď se chystám na Floridu, kde budu střílet aligátory.

* Jak jejich lov probíhá?

Ještě jsem je nikdy nelovila, ale jsem teoreticky vybavená. Střílejí se zblízka lukem, ostatně jako téměř všechna zvířata v USA. Je to tam tradiční způsob lovu, zatímco kulová zbraň je povolena pouze měsíc v roce. Tedy aspoň v Indianě, kde jsem žila.

* Nemůže luk nebo kuš způsobit zvířeti větší utrpení?

Ve špatných rukou skutečně může. Musíte intenzivně trénovat, sama se stále považuji za začátečníka. Ke zvířeti se totiž musíte dostat velmi blízko a naprosto si být jisti ranou, protože jinak zvíře poraníte. V našich končinách jsou myslivci zvyklí pálit na sto metrů, a nevím, co by se dělo, kdyby tu lukostřelbu povolili.