Myslivecký večer v Líšné byl letos dvacátý (Berounský deník)

Rokycansko – Myslivost je soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví.
Touto definicí myslivosti se jednoznačně řídí členové Mysliveckého spolku Chrasta Líšná, která myslivecky hospodaří na více než tisícovce hektarech v honitbě Skalky na Rokycansku. Přesněji nedaleko města Zbiroh na okraji Křivoklátska. Místní myslivecký spolek má více než dvacet členů a několik stálých honců, kteří se ve volných chvílích pečlivě starají o zvěř. Najdeme zde zvěř jelení, sičí, dančí, mufloní, srnčí i černou. Z drobné zvěře zde spatříme zajíce, bažanty a koroptve.
Na sklonku března uspořádali myslivci z MS Chrasta Líšná pro své členy, jejich drahé polovičky a významné hosty tradiční myslivecký večer, jehož začátky spadají do roku 1997, takže jde již o dvacáté, tedy jubilejní pokračování myslivecké veselice. V pátečním podvečeru / 25. března / se muži v zeleném i se svými drahými polovičkami pomalu scházejí v útulné hospůdce na návsi v Líšné – obci na Zbirožsku, kde se koncentruje dění nejen myslivců, ale i dalších aktivních organizací. Nazdobený, příjemně vyhřátý sál vítá kolem padesátky lidí se stejným zájmem – myslivostí, která úzce souvisí s ochranou přírody i kulturním děním v řadě obcí. Přítomni jsou i význační hosté, kteří myslivcům fandí a váží si jejich práce pro přírodu i společnost. V hlavní roli slavnostního večera však dnes jsou manželky, družky či přítelkyně myslivců, pro které je tento večer tradičním poděkováním za toleranci, se kterou podporují myslivost svých nejbližších. Po nezbytném vzájemném přivítání, slavnostní večeři, vystoupení mysliveckých trubačů a úvodním proslovu hlavního organizátora Bohuslava Jansy, následuje bohatý program prokládaný hudebními vstupy s možností tance. Vzhledem k nastavené tradici jsou všem přítomným ženám hned v úvodu předány i živé květiny. Program je složen nejen z informací o bohaté činnosti místních myslivců, ulovených trofejí, ale slouží především k obveselení přítomné společnosti. Součástí večera je připomenutí významného jubilea – 70. let mysliveckého hospodáře Bohuslava Jansy prezentací fotek a následně pak veselých historek týkající se myslivosti. Myslivci tak jasně dokazují, že jsou veselou cháskou,kde není nouze o legraci. Zároveň je za nimi vidět i kus poctivě odvedené práce nejen pro přírodu, ale i kulturní dění v obci. Poté následuje další program, čímž je i hodnocení ulovených trofejí včetně pasování na lovce zvěře. Za doprovodu loveckých fanfár je to pro řadu přítomných, stejně jako pro lovce samotné, nezapomenutelný zážitek. Na lovce lišek byli pasováni Přemysl Mudra a Milan Košťál mysliveckým hospodářem. Po chvilce strávené na tanečním parketu následuje pasování Bohuslava Jansy, který se stal nejúspěšnějším lovcem uplynulé sezony. Pomyslnou třešničkou na dortu je losování o ceny. Sympatické je nejen to, že zvěřinu může vyhrát buď nemyslivec nebo host, ale i skutečnost, že každý přicházející přispívá svým dárkem do losování, čímž vlastně významně podporuje místní myslivecký spolek. Slavnostní myslivecký večer pozvolna spěje ke svému závěru. Myslivci opět dokázali, že dokáží nejen přiložit ruku k dílu, ale že se umí i skvěle bavit. I to totiž přispívá k lepšímu náhledu veřejnosti na myslivost.
A co dodat závěrem. Dvacátý myslivecký večer v Líšné se vydařil. Přispěli k tomu nejen organizátoři, ale i všichni přítomní svým chováním. Dokázali tak, že mladí i dříve narození myslivci mohou bez bázně a hany provozovat tak ušlechtilý koníček, jakým myslivost bezesporu je a zároveň odpovědně rozhodovat o životě a smrti. Řada mysliveckých společností by se mohla od místních myslivců učit, jak správně myslivost provozovat a jak významně podpořit kulturní dění v obci. A nám nezbývá nic jiného, než si přát, aby podobných myslivecky laděných akcí přibývalo, byť spolkový život to nemá v dnešní době vůbec jednoduché. Za poslední léta se změnilo účetnictví, vrásky přidělal nový občanský zákoník a v neposlední řadě klesá i zájem členů. O to více bychom si měli vážit těch, kteří stojí v čele těchto malých organizací a snaží se něco dělat pro druhé. Bohužel často na úkor sebe a svých blízkých, tedy rodiny.