Velká Dobrá se zapojila do projektu Stop srnoseči (Kladenský deník)

Jarní senoseče po celé republice každoročně nepřežijí tisíce kusů mláďat srn a drobné zvěře. Desítky jich umírají také na Kladensku a Slánsku.

Velká Dobrá
Srnčata, zajíci nebo koroptve, kteří se v tomto období zdržují v lučních porostech, totiž nestihnou nebo nemohou, protože jsou čerstvě narození, opustit místo a jejich život skončí pod lištou žacích strojů. Jinak tomu není ani na polích Kladenska a Slánska.
"Srny se s mláďaty zdržují v porostech trávy a pícnin z důvodu jejich ochrany před predátory. Avšak paradoxně právě v tomto úkrytu nacházejí smrt," popisuje předseda neziskové organizace Malostatek Blatiny Matouš Horák, iniciátor projektu Stop srnoseči, který má za cíl šířit osvětu, informovat, předcházet a minimalizovat zbytečný masivní úhyn srnčat. "Srnče se instinktivně přitiskne k zemi a žací lišta, která je nastavená na nejnižší kosení, mládě buď přímo usmrtí, nebo zraní.
Zranění jsou přitom neslučitelná se životem, protože ve většině případů má zvíře usekané běhy. Smrt přichází mnohdy až za několik hodin," líčí Matouš Horák.
Jediným možným řešením je vyhánění a plašení zvěře. Zákonnou povinností myslivců je louky určené k sečení pravidelně procházet a zamezit úhynu obvykle pomocí plašičů, kdy srny samy mládě odvedou na jiné místo, protože vycítí potenciální nebezpečí.
Projekt Stop srnoseči oslovil například starostu obce Velká Dobrá, Zdeňka Noska, který svou účastí na sobotní akci instalování plašičů podpořil iniciátory projektu. "Nápad ochrany zvěře se nám líbí a budeme doufat, že se rozvine po celé republice," upřesnil Kladenskému deníku starosta důvod, proč se obec do projektu zapojila.
"Chtěli bychom poděkovat zejména starostovi obce Velká Dobrá, ale i jednomu z největších zemědělců hospodařících v této lokalitě panu Haškovi, který souhlasil s instalací plašičů na svých pozemcích. Velký dík patří i jeho manželce Radce Haškové, která nám vyjádřila podporu, ale i všem ostatním, mezi nimiž nechyběla ani Miss Aerobic České republiky roku 2003 Jája Dudková (Seidlová)," konstatovala zakladatelka Iniciativy Za živou krajinu Markéta Rejtharová.
Povinností zemědělců je hlásit kosení také mysliveckému sdružení. Bohužel souhra obvykle nefunguje.
Iniciativa Za živou krajinu si je vědoma nedostatečné spolupráce mezi zemědělci a myslivci, a proto vyvolala schůzky a dávala podněty na příslušné instituce a úřady. Na jejich apel zareagovala v roce 2014 Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZÚ). Společně tak stali u zrodu webového portálu a aplikace www.senosec. czu.cz, která sdružuje obě skupiny i za účasti dobrovolníků. "Aplikaci podpořilo také ministerstvo životního prostředí," uvedla mluvčí iniciativy ekoložka Miloslava Landová.
Lze ji tak užít jako vhodný komunikačně informační nástroj, jenž zemědělským podnikům po registraci umožní rychle a snadno oznámit den či dva předem místo a čas seče. "Myslivci pak mohou za pomoci dobrovolníků vhodnými metodami zvířata z luk před sečí včas vyplašit," řekl rektor ČZU Jiří Balík.
Zaregistrovat se lze v jedné ze tří rolí: jako dobrovolník, zemědělec nebo myslivec. Zemědělec může na mapě označit místo seče a přidat údaj o sekaném porostu, termínu a podobně. Zaregistrovaný myslivec v dané oblasti pak může založit akci - praktická opatření před sečí, do níž se mohou hlásit dobrovolníci.
Aplikace umí i rozesílat SMS zprávy všem zaregistrovaným, pokud zemědělec například kvůli změně předpovědi počasí termín seče změní. Také v ní lze zadávat na mapě i údaje o výskytu zvířat a jejich mláďat v porostu, což přispívá ke zvolení vhodných metod při terénních pracích před sečí. Kromě toho je možné zadat i místo nálezu zabitého zvířete. Tato funkce přispívá například i k získání ročních statistik úhynů.
"Aplikace senoseč má však i slabá místa. Chybí v ní funkce, ve které by lidé nahlašovali mysliveckou nečinnost, které je bohužel stále více než činnosti, a ta by pak byla trestána dle legislativy, kde je postih ukotven," popsal pro Kladenský deník předseda občanského sdružení Malostatek Blatiny Matouš Horák. Podle něj by měla rovněž aplikace obsahovat funkci, díky které by lidé mohli nahlašovat zemědělskou techniku, která seká louky od kraje ke středu.
Tím totiž nažene veškerou zvěř do posledního neposekaného pásu a tam ji hromadně odpraví. Opačný postup naopak zvířata vyžene z luk do lesa.
"Prosazovali jsme od zrodu aplikace sankce, které by plynuly z neúčasti mysliveckých sdružení v registru portálu, proto nejen tato myšlenka pana Horáka je nám blízká. Pokud by se v aplikaci vyskytla zmíněná funkce nahlašování nečinnosti myslivců, byl by splněn náš požadavek. Veřejnost by viděla, kolik mysliveckých sdružení nečinní žádné kroky k záchraně srnčat a drobné zvěře. Bohužel zatím naše Iniciativa v tomto bodě nebyla vyslyšena," dodala zakladatelka iniciativy Za živou krajinu Markéta Rejtharová.
"V projektu Stop srnoseči se testuje nová metoda plašení, která by mohla být přelomová. K projektu jsme se připojili jako partneři akce a rozšiřujeme tuto metodu na další lokality.
Jedná se o instalaci plašičů s lidskými vlasy na inkriminované louky již v době porodu. Srny na začátku května hledají místo k porodu. Předpokládáme, že takto zapachovanou louku vyhodnotí jako neatraktivní a porodí na jiném, bezpečnějším místě," uzavřela mluvčí iniciativy Za živou krajinu Miloslava Landová.