„Příroda opět dostává na frak“ (5plus2)

PŘEROV / Přes dvacet let vodí Jiří Šafránek exkurze k Tovačovským rybníkům. Jeho zkušené oči dokážou laikům zprostředkovat nevšední zážitky z pozorování ptáků. Zrak a sluch mívá známý ornitolog v pohotovosti, i když „v civilu" prochází ulicemi města.
I tam se totiž dají objevit rarity. „Lidé si často stěžují, že jsem je nepozdravil. Všem se omlouvám, nedívám se před sebe, ale chodím s hlavou k oblakům. I ve městě se dají sledovat vzácnosti. Jeden z kolegů přímo na Horním náměstí viděl supa mrchožravého, který pochází z Afriky. Bylo to teprve třetí pozorování tohoto druhu u nás," vysvětluje místopředseda Moravského ornitologického spolku Přerov.

* Když se řekne Přerovsko, vybaví se mi nejdřív průmyslové, smogem zaprášené místo. Vidíte to podobně?

Přerov není žádné extra město, i když zeleně je tu dost. Jde však o to, kde leží – a to je Moravská brána. Právě díky ní tudy táhnou spousty druhů ptáků. Tovačovské rybníky nebo Záhlinické rybníky na Kroměřížsku jsou jedny z nejvýznamnějších lokalit. Jsou tady zapsána pozorování, která byla v zemi jedinečná. Když před dvěma lety přiletěla do republiky pěnice malá z jihovýchodní Asie, tak ji kolega objevil právě na Hradeckém rybníku v Tovačově. Jezdili sem tenkrát kvůli ní Maďaři a Poláci, protože takového ptáka nikdy neviděli. Druhé pozorování ten rok bylo už jen ve Španělsku.

* Co se na Tovačovských rybnících dá pozorovat nyní?

Všechny druhy ptáků, které se kolem rybníků a mokřadů vyskytují. Zrovna je tam labuť zpěvná, což je v Česku rarita. Pochází ze Skandinávie, u nás se objevila už v roce 2005. Víme o ní jen to, že byla zimovat v Německu. Místo, aby se pak vrátila na sever, zatoulala se na Moravu a zůstala. Je to pták, který nedodržuje nic z toho, co o něm píše odborná literatura. I když se teď objevil samec, ona má pořád větší vztah k velkým labutím. Rozbíjí jejich páry tím, že zahání samice a snaží se zaujmout samce. Má vazbu na jiný druh, jako by se vylíhla v jeho hnízdě. Je to celoevropská záhada.

* Není podobnou záhadou taky orel kamčatský, který se objevil v únoru?

To ano, kdyby ten pták nad námi nepřeletěl a my ho neměli možnost vyfotit, nikdy bychom ho neurčili. Vypadá jako orel mořský, až na obrovský žlutý zobák, který mladí mořští orli nemají. A tohle byl evidentně mladý jedinec. Orel kamčatský v Evropě nežije. Domníváme se, že někomu uletěl.

* Podařilo se vám už najít majitele?

Věděli jsme, že před pár lety uletěli orli kamčatští z pražské zoo, ale ti už by byli dospělí, měli by jiný šat. Mladého ptáka postrádal chovatel v Anglii, toho ale našli. Máme informace z Rakouska, kde uletěl mladý orel loni na podzim. Předpokládá se, že je to on. S majitelem jsme si už vyměnili fotky.

* Stává se, že rarity někdo zahubí?

Ano. V některých lokalitách nacházíme zastřelené ptáky – orly, volavky nebo potápky roháče. Řada lidí, kteří provozují myslivost, si občas střelí i po druhu, na nějž by mířit neměla. Horší skupinou jsou ale traviči. I když je to zakázané, koupí si chemické přípravky a dávají je do vajec, nebo je injekčními stříkačkami vpravují do masa, které rozhazují po přírodě. Líčí na lišky, kuny a dravce. Ulehčují si práci, aby škodnou nemuseli střílet. V republice je už hodně případů otrav orlů mořských. Ač je to náš největší dravec, živí se buď rybami nebo mršinami. Už se otrávili i psi, je otázkou času, kdy se to stane nějakému dítěti...

* Ornitologii se věnujete už 25 let. Změnil se za tu dobu stav přírody?

Po revoluci se používalo méně chemie a příroda ožila. A znovu se používá – rybníkáři lijí chemii do rybníků, aby vyhubili plevel. Příroda dostává na frak.