Na loukách znovu zbytečně hynou srnčata (Třebíčský deník)

Narození srnčích mláďat se každoročně potkává s obdobím hlavních senosečí. Komunikace mezi myslivci a zemědělci ale často vázne

Třebíčsko
Desítky srnčat zahynou na Třebíčsku krátce po svém narození. Nedokážou totiž utéct před žacími stroji zemědělců, kteří ve stejném období sečou louky. "Traktorista se o tom srnčeti dozví, až když zarachotí v bubnu sekačky," řekl myslivecký hospodář honitby Kožichovice Josef Venhoda.
Letos tam zbytečně zahynulo osm srnčat.
S kolegy aplikoval na stromy kolem pole sprej se speciálním pachem. Několik dní před plánovaným sečením také myslivci do pole umístili zvukové plašiče.
Myslivci se do porostu vydávají obvykle jednou přímo, konkrétně den před senosečí. Procházením se psy se snaží zvěř vyhnat, aby ji následující den neohrozily žací stroje. Myslivci z Kožichovic procházeli třicetihektarové pole hned třikrát. "Družstvo nám dalo vědět, že na to pojedou, bohužel ale nejeli, a my jsme tam museli vcházet opakovaně," řekl Josef Venhoda.
Podle předsedy Zemědělského družstva Jaromíra Krátkého to zapříčinilo aktuální počasí. "Je to vyšší moc. Do pole nám několikrát zapršelo, proto jsme museli sklizeň na poslední chvíli odkládat a nakonec ji udělat nadvakrát," vysvětlil.

KOMUNIKACE
Dobrá komunikace s myslivci je podle něj ze strany zemědělců nejúčinnějším opatřením, jak úhynu zvěře zabránit. "Vím o tom, že náš agronom předává plán sečení myslivcům v Kožichovicích, ale i v Číměři a Stříteži. Pak už je to na myslivcích, jaká opatření zvolí," mínil Jaromír Krátký.
Myslivci ale podle kožichovického nimroda Jiřího Nováka moc věcí navíc pro záchranu zvěře udělat nemohou.
"Lidé nás vidí tak, že si chodíme do přírody jen zastřílet. Je nás pár a o všechno se staráme ve volném čase. Něco zahyne při senoseči, další na silnici a máme odloveno," upozornil. Ne právě pozitivní zkušenost se zemědělci mají myslivci z Třebětic, kteří působí na hranici Jemnicka a Dačicka. "Myslím, že kdyby zemědělci dodržovali plán sečení a neměnili by místa z hodiny na hodinu, bylo by zvěře zachráněno mnohem více," řekla Miroslava Vacková z Mysliveckého spolku Třebětice.
Na 50 hektarech přišli letos tamní myslivci o sedm srnčat. "Čtyři z nich jsme neměli možnost zachránit, jelikož nám zemědělec sečení vůbec nenahlásil," doplnila Miroslava Vacková.
Právě ona byla jedinou zástupkyní myslivecké komunity, která dala informaci o vyhánění zvěře z luk na od loňska nové internetové stránky, které provozuje Ministerstvo životního prostředí. Do mapy na stránkách mohou kromě myslivců ukládat informace o plánovaných senosečích nebo už případných úhynech i zemědělci.
Žádný z Třebíčska této možnosti letos nevyužil. Ministerstvo si přesto stránky pochvaluje. "Už nyní je to jednoznačně úspěšný projekt. Jeho přínos prokazují čísla za první rok od spuštění: přes sedm tisíc návštěv, na tři tisíce uživatelů a 112 zachráněných zvířat," podotkla mluvčí resortu životního prostředí Jana Taušová.
Novinkou pro letošní rok je spuštění aplikace Senoseč, kterou mohou myslivci i zemědělci využít prostřednictvím svých mobilních telefonů.