Znásilněné krajině vrátí její vzhled (Hodonínský deník)

Vytváření zemědělských ploch v minulosti změnilo krajinu a lidé na to teď doplácí. Nový zelený pás má pomoci i zvěři, aby se měla kde skrýt před počasím a dravci.

Milotice
'Zadržet vodu v krajině, zabránit erozi. To jsou hlavní důvody, proč se Milotice rozhodly pro biokoridor poblíž přírodní rezervace Horky, která leží na úpatí vrcholu Náklo. "Náš region patří mezi nejteplejší a nejsušší v celé zemi. Kdysi na tomto místě stávaly Zadní Horky, pak ale v osmdesátých letech nastala násilná rekultivace," připomněl milotický starosta Josef Levek.
Následkem rekultivace byla jednolitá plocha. V oblasti se pod tenkou vrstvou ornice nachází jíl. Z toho mohly časem vyplynout problémy. Tak se i stalo. "Po prudkých deštích před několika lety tam vznikla obrovská erozní rýha. Hrozí, že se může rozšiřovat nebo v okolí vzniknou i další," přiblížil Levek.
Obec se po třech letech plánování dostala k samotné přípravě biokoridoru.
"Jako biokoridory slouží liniové prvky, jako jsou třeba břehové porosty podél potoků, stromořadí, trvalé travní pásy, které umožňují rostlinám a živočichům přesun v krajině," vysvětlila mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky Karolína Šůlová. Biokoridory také přispívají k ochraně půdy proti vodní a větrné erozi, napomáhají zadržování vody v krajině.
Ten milotický má mít pětadvacet metrů na šířku a délku necelých čtyři sta metrů. Obec v části Zadní Horky plánuje vysadit stromy šesti druhů - dub, lípa, javor, habr, jeřáb a třešeň. Pak také asi deset různých druhů keřů a travní porost. Pokud by šlo vše podle plánu, vše by mělo být hotové letos na podzim, nebo příští rok na jaře.
To ale závisí na grantech. Odhadovaná cena biokoridoru je kolem milionu dvou set tisíc korun, což je pro obec hodně. "U takového projektu může dotace dosáhnout až sta procent.
Jakmile peníze získáme, hned se pustíme do výběrového řízení na zhotovitele," ujišťoval Levek.
Přírodní pás si chválí i milotičtí myslivci. V zeleném pruhu může najít svůj úkryt i zvěř. První tři roky rostliny ochrání oplocenka, pak ale zvířata získají plný přístup. "Když se poseče lán pole, tak se zvěř nemá kam schovat před sluníčkem, před špatným počasím, dravci a podobně. Krytá místa vymizela z přírody a budeme jenom rádi, když se v našem revíru obnoví, jsou velkým přínosem," řekl hospodář milotického Mysliveckého spolku Horky Richard Kundrata. Sdružení má jednadvacet členů, v jejich tisícihektarové honitbě převažuje drobná a srnčí zvěř. Od jara do podzimu se tam vyskytuje i zvěř černá.
Pás zeleně může nabídnout zajímavou procházku i turistům. Do budoucna se uvažuje o jeho prodloužení a vzniku podobných míst v okolí Milotic. Přímo v obci by mohly vzniknout i retenční nádrže s vodou na postřik či splachování.