Přihlásit

V Labských pískovcích se vylíhlo 10 sokolů (Mladá fronta DNES)

  • Kategorie: Zpravy z oboru myslivost

LABSKÉ PÍSKOVCE
Minimálně deset mláďat letos vyvedli ohrožení sokoli stěhovaví v chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Dravci hnízdí na pěti místech, jen na jednom z nich bylo hnízdění neúspěšné.
"Bylo to v Ostrově, na věži zvané Obr. Sice jsme tam sokoly pozorovali už v únoru, dokonce jsme tuto tradiční hnízdní lokalitu dočasně uzavřeli pro horolezce. Pár se tam objevil, pozorovali jsme i páření a zahnízdění, ale další sledování místa přítomnost mláďat neprokázalo. Hnízdění se tu z neznámých důvodů nepovedlo," popsal ornitolog Miroslav Rybář, který dravce sledoval se zooložkou Kristýnou Chmelovou z CHKO Labské pískovce.
Na dalších místech CHKO byli dravci úspěšní. V Libouchci Nad Stěnami objevili ochranáři hnízdo se třemi mláďaty. "Pozorovali jsme tam dva dospělce, jak létají kolem předpokládaného hnízda. ale mláďata jsme nenašli. Až při dalším sledování jsme viděli rodiče sokolů, jak krouží kolem hnízdní dutiny. Hnízdo se nacházelo asi čtyři metry pod hranou jedné z věží," řekl Rybář.
Ohrožení opeřenci se objevili i v Dolním Žlebu na Ústecké věži, což je podle Rybáře už tradiční hnízdiště. Ornitologové tu narazili na tři mláďata, stejný počet vyvedli sokolové i na Velké věži v Bělé u Děčína. "Monitorovali jsme i další místa v národní přírodní památce Labský kaňon. Na levém břehu Labe jsme prozkoumali tradiční hnízdní lokality v Dolním Žlebu a v Čertově vodě. Tady nikde jsme ale přítomnost hnízdících sokolů nezjistili," dodal Rybář.
Chráněná krajinná oblast Labské pískovce je spolu s národním parkem České Švýcarsko a sousedním Saským Švýcarskem líhní sokolů stěhovavých pro celou střední Evropu. Ve zdejších pískovcových skalách jich sídlí na padesát párů.
Přitom po druhé světové válce z české přírody vymizeli. Na vině byly pesticidy, jež tehdy zemědělci hojně používali. Chemie pronikla do potravinového řetězce a volně žijící sokoli vyhynuli. Ochránci přírody začali vzácné dravce do přírody vracet v 80. a 90. letech minulého století.
"Nebylo to ale snadné. Pomohli sokolníci, kteří plodné sokoly chovali, a my jsme z těchto umělých chovů získali ptáky, které jsme mohli vypustit do přírody," vysvětlil ředitel národního parku České Švýcarsko Pavel Benda.
Letos pár sokolů stěhovavých vyvedl i tři mláďata na komíně teplárny Termo Děčín. Společnost tam pro ně ve výšce 120 metrů umístila speciální budku.

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.