Nožíř z Mohelnice: Čepel se musí zrodit v ohni (Moravský sever)

Mohelnice
Původně měl pokračovat v rodinné tradici a být pekařem, chtěl cestovat a nakonec se z něj stal světoznámý nožíř. Takový je příběh Jaroslava Brixiho, který už přes dvacet let vede své nožířství v Mohelnici.
"Kdyby nebylo komunistů, tak peču chleba. Mí předci byli pekaři. Jako syn živnostníků jsem se ale musel jít učit nástrojářem do fabriky v Tesle Litovel," vzpomíná Jaroslav Brixi. V učení se setkal s mistrem, který jej přivedl k řemeslu. "Byl to myslivec, který měl rád nože. Mimo svou pracovní náplň nás učil kovat," říká Brixi.
Přiznal se, že v té době hodně četl Jacka Londona a zároveň snil o dobrodružství. "No a co potřebuje cestovatel? Kvalitní nůž! V obchodě tehdy neměli žádný kvalitní, proto jsem se rozhodl, že nůž na cestu kolem světa si musím vyrobit sám," vypráví.
Nástroje pak vyráběl už před rokem 1989 pro trampy, kamarády či myslivce. Tvrdí, že jej nikdy nenapadlo, že by se tím mohl živit. Svou živnost naplno rozjel v roce 1992. "Tehdy o mě vyšel článek v časopise a nabídky se začaly hrnout," vzpomíná. Zájem o nože z jeho nožířství přetrvává dodnes. "Lidé, kteří chtějí pořádný nůž, jdou raději za mnou," tvrdí Brixi. Do jeho klientely patří lovci, myslivci, cestovatelé, trampové, ale i horolezci nebo vodáci. Hlavně ale vyrábí nože lovecké a cestovatelské. "Vždy mě moc potěší, když se mí zákazníci vrací a vyprávějí mi, jak jim můj nůž pomohl," usmívá se. Každý jeho kovaný nůž je originál, odmítá sériovou výrobu. "Moje heslo zní - ukovat srdcem, vtisknout mu duši. Správný nůž se musí zrodit v ohni," tvrdí Brixi. A jaká je výhoda kovaných nožů? "Jeho řezné vlastnosti jsou o sedmdesát procent lepší než u nože, který kovaný není," uvedl.
Kromě práce ve své dílně jezdí i po výstavách. Každoročně představuje své výrobky ve Francii či v Belgii, kde je i v asociaci nožířů.
Tvrdí, že je šťastný, protože se mu podařilo propojit zálibu s obživou. Je také rád, když jeho nože chtějí lidé koupit jako dárek nebo když si pro nůž zajedou z velké dálky osobně. "Jednou za mnou přiletěl pán až z Kanady. Takových lidí si vážím," usmívá se Brixi a dodá: "Dnes můžu říct, že nože mám po celém světě."