Do Moravského krasu se po dlouhé době vrací kudlanky, přibývá i netopýrů (denik.cz)

Blanensko
Jasoň dymnivkový patří mezi kriticky ohrožené druhy motýlů. Na Blanensku je možné ho spatřit jen velmi vzácně. Kdo má štěstí, uvidí ho pouze na několika místech v jižní části Moravského krasu. Na pokraji vyhynutí jsou v regionu další zvířata a rostliny.


Důvody jsou různé. Ze strachu například lidé téměř zlikvidovali zmiji obecnou. Ta se v regionu dnes dá najít také už pouze v jedné lokalitě v Moravském krasu. "Většina lidí se zmije bojí. Takže ji zde v podstatě vyhubili. A to do takové míry, že se dostala na seznam kriticky ohrožených druhů živočichů," uvedl zoolog Roman Zajíček.

Podle odborníků se ale u některých druhů situace začíná zlepšovat. Mezi kriticky ohrožené patří i kudlanka nábožná. Té se však na Blanensku začíná dařit. "Kudlanka nábožná se v současné době významně šíří v Moravském krasu. Je možné se s ní setkat i na několika dalších místech na Blanensku," sdělil vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras v Blansku Leoš Štefka.

Kudlance prospělo oteplování. "Kdysi se vyskytovala jen jižněji pod Brnem. Ale na autech se dostala do krasu, a protože tam pro ni už bylo přívětivější podnebí, tak se tady rozmnožila a potomstvo se udrželo," okomentoval to zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras v Blansku Antonín Krása.

Velkou radost mezi ochránci přírody letos způsobil návrat kriticky ohroženého sokola stěhovavého do regionu. Ten v březnu po téměř padesáti letech znovu zahnízdil v Moravském krasu. Zpozoroval ho amatérský ornitolog René Bedan. V půlce května potom objevil hnízdo se třemi mláďaty. V Jihomoravském kraji je to jediné místo, kde sokol stěhovavý hnízdí. "Na obloze je však tohoto dravce možné vidět po celém území," upřesnil Bedan.

Podle odborníků může být důvodem návratu sokola stěhovavého do krasu zákaz používání nejproblematič­tějších pesticidů, které se hromadily v tělech těchto dravců. Pesticidy negativně ovlivňovaly pevnost vaječných skořápek. "Kvůli tomu nebyli sokoli schopni vysedět a vyvést mláďata. Později se hlídala jejich hnízda, aby je nevybírali nezodpovědí sokolníci nebo obchodníci. Zavedly se postihy za jejich usmrcování, zraňování, ale i rušení," vysvětlil Krása.

Moravský kras je známý také výskytem netopýrů. Žije tam většina druhů, které se vyskytují v České republice. Mezi kriticky ohrožené savce patří pět druhů netopýrů a dva druhy vrápenců, které v krasu žijí. "V posledních letech jich ale přibývá, což potvrzují pravidelná sčítání netopýrů. Je to velmi pozitivní," dodal Štefka.

Výrazně pomáhá ochrana zimovišť a letních kolonií netopýrů a vrápenců před rušením. "Hlavně v zimě nesmí být netopýři nadměrně rušeni. Každé jejich probuzení je totiž stojí dost energie, která jim může koncem zimy chybět. Proto se u vstupů do jeskyní budují nejrůznější uzávěry v podobě mříží nebo dveří. Aby do nich nemohli chodit nepovolaní lidé a svým pohybem je rušit," dodal Krása.

Některé přístupné jeskyně se kvůli klidu netopýrů na zimu úplně zavírají. Velký vliv má i omezení používaných pesticidů. Netopýři se totiž živí hmyzem. Je tedy potřeba, aby ho měli dostatek.

V Moravském krasu se nachází také pět kriticky ohrožených druhů rostlin. Jsou to ploštičník evropský, kruhatka Matthioliho, jelení jazyk celolistý, pryšec vrbolistý a mochna jahodovitá."