Lidé nemají šanci dozvědět se o nebezpečí, hrozícím při právě probíhajícím honu. (krajskelisty.cz)

Zákon obcím totiž nenařizuje své občany upozorňovat. Přesto již některé využívají moderní informační kanály

V září začalo období honů, se kterým se pojí také zranění jak na straně myslivců, tak náhodných návštěvníků honiteb. Úrazů včetně těch smrtelných rok od roku přibývá, často vinou nedbalosti nebo neinformovanosti. Obce nemají ze zákona povinnost své občany na probíhající hony upozorňovat. Přesto o nich některé začaly účinně informovat prostřednictvím nového chytrého komunikačního kanálu, mobilního rozhlasu.

Současná legislativa nemyslí na občany. Honitby sice musí být ohlášeny na obecním či městském úřadu, zákon však nestanovuje povinnost na ně upozorňovat, a tak záleží jenom na obcích, zda občanům tuto informaci předají. Na druhou stranu obce mají minimálně částečnou zodpovědnost za případné nehody způsobené nedostatečnou informovaností návštěvníků lesa. Mohou se tak uchýlit i k zákazu nebo omezení vstupu do lesa. To může vydat obec s rozšířenou působností, poté co posoudí oprávněnost žádosti uživatele honitby, což je například místní myslivecké sdružení. V České republice je přibližně 5800 honebních spolků, ročně jsou ale vydány zákazy nebo omezení vstupu jen pro pár desítek z nich.

"Upozorňujeme občany, že začala lovecká sezóna. Dbejte proto zvýšené opatrnosti u rybníka a také v okolí lesa." Podobné informace svým občanům poskytuje řada obcí a měst, a to především na úřední desce či webových stránkách. "Toto hlášení je neúčinné, všimne si ho jen zlomek obyvatelstva obce, navíc přesně nespecifikuje, odkdy dokdy a ve kterých lokalitách hon probíhá. Proto jsme začali využívat moderní komunikační kanály," řekl k problému Martin Habáň, starosta obce Březina.
Informování pomocí moderních komunikačních metod trvá jen pár minut

Myslivci by měli lovit jen tam, kde je to zcela bezpečné, musí pouze vyhodnotit, zda je vzdálenost od lidí dostatečná. Ne vždy se tak děje a případná nedbalost či neopatrnost pak může být příčinou zranění. Myslivec si třeba zapomene zajistit po nabití zbraň, o niž pak zavadí kabátem a dojde k výstřelu. Ročně jsou v tuzemsku takto evidovány průměrně jeden až dva smrtelné případy, které jsou trestním právem klasifikovány většinou jako usmrcení z nedbalosti. Letos v září například Nejvyšší soud potvrdil trest pro myslivce, který omylem zastřelil trampa, spícího na poli.

Předejít nehodám s mnohdy fatálními následky pomáhají hromadné chytré komunikační prostředky,  ať už jde o obecní rozhlas či jeho moderní podobu formou mobilního rozhlasu. "Občané od své obce či města získají prostřednictvím mobilního telefonu, pevné linky, SMS či hlasového hovoru informaci, že se v  okolí obce pořádá hon. Díky tomu mohou návštěvu okolí honitby zrušit nebo alespoň dbát zvýšené opatrnosti. Pravděpodobnost zranění se tak rapidně snižuje," řekl Ondřej Švrček, provozovatel služby Mobilní rozhlas. Pomocí moderních komunikačních metod přitom poslání zprávy občanům trvá jen pár minut, stojí pár korun a má široký zásah.

Doby lovu jsou období, ve kterých se smějí regulovat stavy zvěře, která je v jiných obdobích roku hájená. Tato období v Česku upravuje vyhláška č. 245/2002 Ministerstva zemědělství o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu. Hlavní lovecká sezóna v celé zemi startuje 1. září. Už 16. října začíná lov bažanta obecného, od 1. listopadu se pak může lovit zajíc polní. Stejně jako v předchozích letech, tak i letos budou policisté provádět namátkové kontroly na mysliveckých honech. Při nich budou kontrolovat doklady, technický stav a zabezpečení zbraní a zda myslivci nepožili před začátkem honu či v jeho průběhu alkohol.