Přitažlivý předvánoční pych pouze pro pytláky? (Znojemsko)

MORAVSKÝ KRUMLOV
Lesy poblíž města se staly prostorem, v němž policejní orgány podnikly kroky proti pytlákům.

Spolu s pracovníky Státního veterinárního ústavu a lesníky Lesů ČR proběhla akce, v níž se veterináři zaměřili na restaurační provozy, kde kontrolovali především původ zvěřiny. Všichni provozovatelé však původ masa věrohodně prokázali.
"Přímo v lese operovaly policejní hlídky vybavené speciální technikou. Termokamery či zařízení pro noční vidění pomáhaly policistům a lesníkům monitorovat prostor lesa a místa, kde předpokládali pohyb myslivců či eventuálních pytláků," uvedl tiskový policejní mluvčí Bohumil Malášek.
"V oblasti operovaly i hlídky dopravních policistů, které se zaměřily na kontrolu automobilů, zda v nich řidiči nepřepravují zbraně či ulovenou zvěř. V průběhu akce zaznamenali policisté v lesích pohyb několika osob. Všechny se prokázaly doklady potřebnými pro mysliveckou činnost. Na silnicích zjistili policisté pouze přestupky, které vyřešili na místě blokovou pokutou. V průběhu letošního roku však policisté vyšetřují na jihu Moravy více než desítku případů pytláctví. Z nich se podařilo objasnit jen asi deset procent. Podobná statistika je i z minulých let. Policisté vyšetřovali průměrně dvacítku případů pytláctví nejen v lesích, ale i na vodních plochách. Z nich se podařilo objasnit kolem patnácti procent," dodal Bohumil Malášek.

Fenomén pytláctví
Pytláctví je nelegální lov, který může právě nyní, v době předvánoční, získat pro pachatele další motivační rozměr. Nelegální výlov kaprů pro štědrovečerní stůl není ojedinělým jevem, jímž se kriminalisté v těchto dnech zabývají. Jde sice o takzvaný pych vodní, nicméně podstata zůstává zachována.
Kapitola sama pro sebe je potom pych lesní, kdy na vánoční stromečky v lesích jsou pořádány rovnou křížové výpravy.
Zjednodušeně řečeno, pytláctví může být trestným činem či přestupkem, který je páchán za účelem zisku, anebo z vrozené náruživosti. Jsou popsány případy, kdy kvůli obojímu. Chronicky nemocný pytlák pak zůstává nelegálním zlodějem čehokoli, děj se co děj.
Nezákonnost pytláctví může být způsobena tím, že jednak není doba lovu, anebo lovec či rybář nevlastní platnou licenci, zvěř je na nehonební půdě, právo lovit tuto zvěř vlastní někdo jiný, nebo byl použit nelegální způsob lovu (například přisvětlení, použití kuše či luku). Existují okolnosti, kdy zvěř nebo ryby jsou nadto chráněny zákonem.
V chudých regionech je dominantní motivací regionální poptávka po zvěřině nebo mezinárodní obchod s trofejemi a živými zvířaty. Pytláctví může v extrémních případech vést spolu s likvidací přirozených biotopů, k ohrožení, nebo dokonce vyhubení některých živočišných druhů. Pokusy o zákaz nebo regulaci takového obchodu vedou ke zvyšování cen na černém trhu.

Pytláctví v politice
V přeneseném slova smyslu lze pytlačit skoro všude. V sousedovic zahrádce nebo třeba v politice. Titulek článku, že Andrej Babiš pytlačí v levicovém revíru, je vlastně nepřímým potvrzením staré pravdy.
Kořeny tohoto nelegálního způsobu nabývání cizí zvěře včetně věcí lze vystopovat už v dobách, kdy se lidé sotva civilizovali.
Právo lovu determinovalo, kdo a kde si takto počínat může, a komu je toto právo zapovězeno. A fenomén pytláctví byl na světě. Ačkoliv bylo pytláctví v minulosti velmi přísně trestáno, nikdy se je nepodařilo vymýtit nadobro, přestože ve středověku končili pytláci často na šibenici.
V roce 1562 buchlovský soud odsoudil pytláka k trestu smrti takzvaným starým způsobem, kdy odsouzený vydechl naposled v srnčí kůži s přibitými parohy nad hlavou.

Spory myslivců se dnes neodbývají jen v hospodě
Ve Slavnostech sněženek Bohumila Hrabala se spor, zda divočák na šípkové omáčce, nebo se zelím, uzavřel smírem nad talířem. Ne tak pohodově dopadají myslivecké rozepře dneška. Bývají daleko komplikovanější.
Přestože v níže popsaném maléru pytláci jako takoví nefigurovali, sveřepost myslivců si s nimi v ničem nezadala. Pytláctví se ovšem v kauze skloňovalo vydatně, poněvadž soudní spor skončil podmíněnými tresty právě za často skloňovaný lesní pych.
Věc se udála následovně.
Myslivec si v chovné stanici koupil daňka, aby si ho mohl osobně zastřelit ve své oboře. Situace se ale zkomplikovala ve chvíli, kdy špatně zasažené zvíře z obory uteklo a skonalo v cizí honitbě. A malér byl na světě. Soud totiž dospěl k verdiktu, že daněk patří tomu, kdo se o honitbu, kde zvíře dodýchalo, stará. A nadto potrestal dva účastníky sporu podmínkou za pytlačení.
Podstata netkví v zevrubném popisu neobvyklé kauzy, nýbrž v tom, že tři roky se vlekoucí a soudem odtroubený hon napověděl, že nejsou honěni jen pytláci, ale že se s totožnou zavilostí dokážou nahánět též myslivci sami mezi sebou.
A nejen o Vánocích.