Mýval jako mazlíček? Unie je proti (Lidové noviny)

Kočku ještě ano, mývala či mambu už ne. Europoslanci chtějí vypracovat seznam povolených domácích zvířat. List bude jednotný pro celou Unii. Chtějí tím bojovat proti pašerákům zvířat, expanzi nepůvodních druhů do krajiny a přenosu infekcí.

Pryč jsou doby, kdy české dvorky obývaly jen kočky, slepice a strakatí králíci. Dnes mají lidé ve voliérách kde co: klokany, skunky, želvy, jedovaté mamby i dikobrazy.
„Jednou mě klienti překvapili i tím, že mi do ordinace přišli s ochočenou liškou na vodítku. Dalšímu chovateli zase pravidelně ošetřuju lemura kata. Má ho na zahradě ve voliéře,“ potvrzuje boom s neobvyklými mazlíčky šéfka české veterinární komory Petra Šinová.

Pozor na covid a ptačí chřipku

To by se mělo změnit. Poslanci Evropského parlamentu totiž chtějí chov domácích mazlíčků pořádně osekat. Navrhují sepsat takzvaný „pozitivní list“ zvířat, který by platil celounijně a na kterém by byla uvedená všechna do budoucna povolená zvířata. Cokoliv jiného nad rámec tohoto seznamu už by si nikdo pořídit do domácího chovu nesměl. Nezařazení tvorové by se nesměli ani prodávat.
Europoslanci tím chtějí zkomplikovat život pašerákům, kteří vydělávají na černém obchodu se zvířaty a jejich částmi miliardy dolarů. „Nezákonný obchod s volně žijícími druhy se totiž stal po trhu s drogami, lidmi a zbraněmi čtvrtým největším černým trhem na světě,“ vysvětlují ve své důvodové zprávě.
Chtějí zároveň omezit expanzi nepůvodních druhů do naší krajiny a bojovat proti infekcím zoonózám. „Odborníci totiž dlouhodobě poukazují na to, že více než 70 procent všech zoonotických onemocnění pochází od divokých zvířat,“ připomíná český europoslanec Jiří Pospíšil a připomíná nedávnou pandemii onemocnění covid-19, kterou pravděpodobně odstartovala mutace zvířecího viru. Podle epidemiologa Romana Prymuly představuje obrovské riziko také virus ptačí chřipky.
Návrh na omezení chovu divokých zvířat proto podpořilo celkem 19 ze 27 členských států Unie. V tuto chvíli společně tvoří jednotný seznam. „Konkrétní podoba nové legislativy je v jednání, aktuálně kolem ní probíhají diskuse,“ napsal LN mluvčí českého ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Do budoucna by se měl podle něj „přiškrtit“ hlavně chov lidoopů a velkých kočkovitých šelem. „Právě s těmito zvířaty byly totiž v minulosti na našem území největší problémy,“ vysvětluje. Opatření by se tak dotklo nejméně čtyřiadvaceti tuzemských chovatelů, v jejichž výbězích tráví život celkem dvaašedesát lvů a tygrů. Kromě toho lidé oficiálně nahlásili vlastnictví 101 menších šelem, jako jsou rysi, pumy nebo oceloti. Ze seznamu povolených mazlíčků by mohli zmizet i jedovatí hadi, kterých Státní veterinární správa eviduje 3194, nebo všichni krokodýli. Chovat by je mohly už jen zoologické zahrady s certifikátem.

Americký vs. český rak – 1 : 0

Adepty na vyřazení jsou i norek americký, nutrie říční, ondatra pižmová nebo želva nádherná – tedy invazivní druhy, které už jsou v Česku zakázané dnes. „Působí totiž v krajině obrovské škody,“ říká Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny a pokračuje: „Do volné přírody se přitom tato zvířata dostávají právě z domácích chovů. Jednoduše přestanou bavit své původní majitele, kteří je pak vyhodí.“
Jako příklad uvedla severoamerického raka mramorového, jehož přítomnost v českých potocích před pár lety málem zdevastovala už tak hubené populace českého raka říčního. „Spustila totiž doslova smrtící epidemii račího moru,“ vysvětlila.
Podle odborníků je přitom zachování biologické rozmanitosti životně důležité. A to i pro lidi. „Připomeňme například, že až 80 procent všech léčivých přípravků užívaných lidmi je přírodního původu,“ uvedla jeden z důvodů portugalská europoslankyně Lídia Pereira.
Pokud se státy na jednotné podobě seznamu dohodnou, začne platit v roce 2027, přiblížil časový harmonogram mluvčí českého ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Všechna zvířata, která jsou v domácích chovech dnes, by samozřejmě mohla pohodlně dožít se svými současnými majiteli. Lidé by je ale nesměli dál množit ani bez kontroly přeprodávat.
Současná praxe je přesně opačná: většina evropských zemí včetně Česka má takzvaný negativní seznam. Lidé si tak mohou pořídit jakéhokoliv domácího mazlíčka kromě několika vyjmenovaných výjimek. „Pro tyto výjimky pak platí určitá omezení,“ přibližuje Vojtěch Bílý.
Třeba pokud někdo touží po páru vlků, musí jim podle vyhlášky platné od srpna tohoto roku zajistit výběh o rozloze větší než tři sta metrů čtverečních. Plocha navíc musí být členitá, aby měly šelmy možnost vyběhnout si na vyvýšené místo a pozorovat okolí.
Tato regulace má ale podle europoslanců spoustu nevýhod. „Negativní seznamy jsou například delší, složitější a musí se neustále aktualizovat podle měnících se trendů,“ uvádí Lídia Pereira. Podle jejího kolegy Jiřího Pospíšila jsou navíc pravidla v jednotlivých zemích různá, což nahrává vychytralým překupníkům. „Potvrzují to kauzy typu tygřích jatek odhalených před pár lety v Česku, nebo odstavená dodávka s desítkami polomrtvých tygrů před dvěma lety v Polsku,“ říká.

Opatření by se dotklo nejméně čtyřiadvaceti českých chovatelů, v jejichž výbězích tráví život dvaašedesát lvů a tygrů. Kromě toho lidé oficiálně nahlásili vlastnictví 101 menších šelem, jako jsou rysi, pumy nebo oceloti.

Zdroj: Lidové noviny, 5. 11. 2022