Sražené zvěře na podzim přibývá (Mladá fronta DNES)

Ročně při srážce s motorovými vozidly umírají stovky zvířat. A počty těchto nehod se každoročně zvyšují. Nejčastěji se jedná o srnce, divočáky a zajíce. Oběťmi se však stávají také ohrožené druhy.
Na podzim navíc riziko srážky výrazně roste, varují řidiče odborníci. S přechodem na zimní čas se odpolední dopravní špička přesouvá do pozdějších hodin, a právě tehdy bývá lesní zvěř nejvíce aktivní.

„Vysoká se chodí pást dvakrát denně, a to ráno před východem slunce a večer, kdy migruje za potravou a často přechází silnice,“ vysvětlil Václav Přeček z okresního mysliveckého spolku Karviná. „Její aktivita začíná většinou už hodinu před setměním.“ V noci jsou aktivní také prasata, která jdou vidět nejhůře. Ze statistik Centra dopravního výzkumu a Generali České pojišťovny vyplývá, že nejvíce nehod se stává dvě hodiny po setmění a hodinu před východem slunce. Na podzim jsou srážky až čtyřikrát častější.
V kraji se celoročně počet těchto nehod pohybuje mezi šestnácti až sedmnácti sty. „Od začátku roku do září jsme zatím zaznamenali 1 369 srážek s lesní zvěří,“ uvedla mluvčí krajské policie Soňa Štětínská.
Reálně ale mohou čísla být až o polovinu vyšší, protože ne všechny nehody řidiči nahlásí.
Jedna z nejrizikovějších v kraji je silnice II/482 u obcí Rybí a Závišice nedaleko Nového Jičína. Od dubna do září tam došlo k šestnácti nehodám. Kraj sleduje také silnici I/11, známou jako Rudná, a to konkrétně v úseku Bartovice–Havířov.
„V minulých třech letech tam došlo ke dvěma srážkám losa evropského, což je zvláště chráněný druh,“ okomentovala mluvčí kraje Nikola Birklenová. Pracovníci Ředitelství silnic a dálnic České republiky proto na tomto místě vybudovali oplocení.
Z dalších ohrožených druhů na silnicích umírá také řada obojživelníků a vydry. „Úhyny vyder jsou ale náhodné. Neumíme je proto lokalizovat a přesně vyčíslit,“ uvedla za kraj Miroslava Chlebounová. „Kvůli obojživelníkům organizujeme přesuny v kritických lokalitách v období tahu, což však bývá hlavně na jaře.“
Jedním z opatření proti kolizím se zvěří, jež se na řadě míst v kraji osvědčilo, jsou pachové ohradníky. Ty zvířata odpuzují a fungují daleko lépe než oplocení, podchody či nadchody. Zároveň je jejich výstavba také méně nákladná.
„V současné době chystáme už třetí vlnu instalací. Nejvíce jich je na Ostravsku, Opavsku a Frýdecko-Místecku,“ řekla Birklenová. „Nehodovost na těchto místech se snížila přibližně o padesát pět procent.“
Přesto se rizikových míst v kraji nachází stále mnoho. „ Všechna ani nejde lokalizovat. Obecně je pravděpodobnost srážky vozidla s lesní zvěří vyšší tam, kde silnice protíná zalesněné či travnaté otevřené porosty, a v místech jejich pravidelného výskytu,“ konstatovala Soňa Štětínská.
Spárkatá zvěř navíc bývá na mnoha místech přemnožená a pravděpodobnost nehody se tak zvyšuje.
Způsobené škody jdou přitom do desítek milionů korun a nejnákladnější bývají při srážce s divočáky. Nejohroženější skupinou řidičů jsou motorkáři, u nichž je největší riziko zranění. Odborníci proto nabádají řidiče ke zvýšené opatrnosti. A dodávají, že ponechat si sražené zvíře se považuje za pytláctví.

Zdroj: Mladá fronta DNES, 1. 11. 2022