Vánoce u císařského stolu (jablonecky.denik.cz)

Liberecko
Kapr, candát, raci i pstruh. Nechyběla zvěřina a jako sladká tečka lívance se zavařeninou. Zhruba takové bylo menu šlechtických rodin v 19. století. Tu císařskou nevyjímaje.

"Jak vypadaly Vánoce u císařského dvora v době panování Františka Josefa I. ukázaly adventní prohlídky na zámku Zákupy. Právě ten sloužil císařské rodině jako jedno z letních sídel. Přestože Vánoce slavil ve Vídni, Zákupy několikrát navštívil. A právě jeho apartmá nabízelo ukázky vánočních zvyků, tak jak se udržovaly u vládnoucího rodu.

CO BYLO NA STOLE?
Jídelníček obyčejných lidí a šlechty se pochopitelně výrazně lišil, na Štědrý den měl ale jedno společné. Dodržoval se půst. Proto i na císařském dvoře dominovaly ryby. Kapra nevyjímaje. Ten se ovšem podle kastelána Zákup Petra Weise nepodával smažený, ale vařený s křenem a ovocem.
Další oblíbenou variací býval kapr namodro uložený v aspiku z telecích nožiček. Z ryb se na císařském vánočním stole objevil také vařený candát, pstruh nebo raci v rizotu.
Podávaly se také pečené telecí ledvinky s makaróny a nechyběl ani jablečný závin, či různé pudinky.
"Menu nebylo tak přísně svázané s tradicí, jak ji známe dnes v podobě smaženého kapra a bramborového salátu. Řídilo se i podle toho, kde právě šlechtická rodina na Vánoce pobývala. Když to bylo na loveckém zámečku, pak samozřejmě nechyběla zvěřina," vysvětlil
Vladimír Trégl ze zákupského zámku. "Často ve skladbě jídelníčku hrály roli i různé náhody, třeba i to, z jakého koutu monarchie pocházel kuchař, který sestavoval a nechával schvalovat návrh menu císařské kanceláři," doplnil Trégl.

DÁRKY A STROMEČEK
I když se u nás vánoční stromeček objevil díky řediteli pražského Stavovského divadla Jana Karla Liebicha poprvé už v roce 1812, na rakouském panovnickém dvoře byl tento zvyk oficiálně přijat až o čtyři roky později. Právě za vlády císaře Františka Josefa I.
"Uvádí se, že na rakouský císařský dvůr tradici vánočního stromku přinesla arcivévodkyně Henrietta z Nassau-Weilburgu, choť arcivévody Karla, která pocházela z Německa, kde se tato tradice zrodila," vysvětlila mluvčí Národního památkového ústavu se sídlem na Sychrově, Lucie Bidlasová.
A dárky? Ty nesměly chybět ani u šlechtických rodin. Nedávaly se pod stromeček, ale vystavovaly se nezabalené na stole. "Zvyk balit dárky přišel až později z USA," doplnil zákupský kastelán Petr Weiss.
A co si šlechtické děti přály? Stejně jako všechny ostatní toužily nejen po hračkách, ale také po živých zvířatech. Kromě psů to byl často třeba poník nebo oslík s vozíkem. "Něco z toho, co si přály, obvykle dostávaly, ale vždycky podle zásluh a podle toho, jak se chovaly," doplnil Weiss. Kromě živých dárků dostávaly ale i běžné stolní hry, vojáčky, loutkové divadlo ale také třeba modely obchůdků. "To aby poznaly běžný, každodenní život," dodává kastelán.
Dospělí dostávali luxusní provedení každodenních předmětů, jako třeba kuřácké potřeby pro pány, dámy šperky, psací potřeby či modlitební knížky.
Vánoce v rodině císaře Františka Josefa I. už také měly rodinný charakter, na rozdíl od jeho zbožného předchůdce Ferdinanda Dobrotivého, posledního stálého obyvatele Zákup.
"Na Boží hod chodily císařské děti na snídani do matčina apartmá a následoval slavnostní oběd u císaře," popsal kastelán Petr Weiss. Nechyběla ani procházka a samozřejmostí byla bohoslužba, která byla pro chudé i bohaté, prosté i urozené nezbytnou součástí křesťanských Vánoc."