Medvědi jen procházejí, rysi u nás žijí trvale (Mladá fronta DNES)

Naší hlavní pomůckou jsou fotopasti, říká Michal Bojda, který mapuje pohyb velkých šelem v Beskydech.

Potkávat velké šelmy ve volné přírodě Moravskoslezského kraje není nijak běžné. O to větší respekt mezi lidmi vzbuzují. Které šelmy se pohybují konkrétně v Beskydech, jak loví a kam až se dokážou za potravou vydat, sleduje Michal Bojda z Hnutí Duha, koordinátor terénního monitoringu jejich pohybu. Jednou z nejúčinnějších pomůcek při práci v terénu jsou podle něj fotopasti rozmístěné v různých oblastech hor.

* Znamená to, že při toulkách Beskydami můžeme být monitorováni i my, lidé?

Může se to stát, protože fotopast je vlastně malý automatický fotopřístroj s čidlem pohybu. Pokud se tedy budete procházet přímo před ní, spoušť sepne. Rozhodně to ale není obvyklé. Než přístroj v terénu umístíme, předchází tomu řada týdnů monitorování daného místa, abychom se ujistili, že bude mít v dané lokalitě co snímat. Většina fotopastí je v odlehlých částech hor, kde je pohyb lidí minimální.

* K vidění jsou ale fotopasti i kolem turistických chodníků...

Stejně jako lidé i zvířata, a tedy i velké šelmy, využívají k pohybu hřebenové partie hor, kde jsou i turistické chodníky. Zjednodušeně se dá tedy říci, že zatímco přes den tam chodí spousta turistů, tak v noci patří tyto cesty šelmám. Výjimečně tedy může být fotopast umístěna i na takovém místě. Fotopasti však nevyužíváme jen my, ale také myslivci, případně vlastníci pozemků, kteří si chtějí svůj prostor z jakéhokoliv důvodu zmapovat. Fotopasti za dvanáct let, co je konkrétně Hnutí Duha v přírodě používá, doznaly velké změny.

* Jaké?

Už dávno to nejsou velké neforemné přístroje, ale minimalizace zasáhla i tuto techniku, takže pořídit si fotopast dnes může prakticky každý. Kolem turistických chodníků jich ale moc nebude. Už z toho důvodu, že by se stávaly častou kořistí vandalů.

* Jaká zvířata se vám v posledním roce podařilo fotopastmi zachytit?

Škála je obrovská. Vše, co projde nebo proletí kolem, je nasnímáno. Takže máme na fotografiích jestřába, ale také orla skalního, který se tu čas od času objeví. Milé jsou snímky lišek, kun či veverek. Protože se zaměřujeme na velké šelmy, v našich archivech končí především záběry vlků, rysů, medvědů, ale i kočky divoké. Tyto šelmy monitorujeme rok co rok už dvanáct let. Některé žijí přímo v Beskydech, jiné pouze tímto územím procházejí v rámci migrace za potravou, v době říje či při hledání nového území, které mladí jedinci obsazují.

* Medvědi a rysi snad tudy jen procházejí? Nebo i oni tu vyvádějí mláďata?

Pokud se jedná o medvědy, máme u nás zachyceny jen dva až tři jedince ročně, kteří se tu objeví většinou ve vegetační době, při potulkách za potravou, nebo se zde objeví mladí migrující jedinci, kteří hory jen projdou a často se vrátí na Slovensko. Občas se objeví medvěd, který se tu zdrží i delší čas, tak jako tomu bylo v roce 2018 a 2019, kdy se v oblasti mezi Vsetínem a Lysou horou pohybovala medvědice, která dostala jméno Ema. Ta k sobě v době námluv přilákala několik samců. Horší bylo, že medvědice nebyla moc plachá a dělala zejména na podzim roku 2018 škody hospodářům. Bylo tedy rozhodnuto, že se pokusíme medvědici odchytit a sledovat její chování pomocí telemetrického obojku.

* To se vám podařilo?

Ve spolupráci s kolegy z polského Tatranského národního parku. Od toho dne jsme měli o jejím pohybu po dobu pěti měsíců nepřetržité informace. Zjistili jsme, že se pohybovala na obrovském území. Pravidelně přecházela z Beskyd do Javorníků. Na slovenské straně Javorníků jí nakonec i obojek odpadl.

* Spolupracujete při výzkumu šelem i s kolegy v zahraničí?

Protože zvířata hranice nerespektují a jejich teritoria volně protínají českou, polskou i slovenskou stranu Beskyd, spolupracujeme s ochránci ve všech těchto lokalitách. Konkrétně medvědice Ema se pohybovala na ploše 1 400 čtverečních kilometrů, takže mezinárodní spolupráce při výzkumu a ochraně těchto zvířat je nezbytná.

* Mapování pohybu rysů probíhá podobně?

Rysů je tady víc než medvědů a žijí tady trvale. Na základě fotomonitoringu jich v CHKO Beskydy vidíme ročně deset až dvanáct a díky kamerám je dokážeme podle charakteristického skvrnění přesně rozlišit. Za roky, co je sledujeme, zhruba víme, kde se který z nich pohybuje, kde a kolik vyvedli mláďat, kudy vede jejich migrační koridor. A podle toho rozmísťujeme také fotopasti. Nesmírně nás potěšilo, když jsme zjistili, že je od migrace za novým územím či v době říje neodradí ani tak rušná cesta, jakou je rychlostní komunikace na Jablunkovsku. Podařilo se nám tak zachytit přesun jednoho rysího samce, který přešel ze Slezských do Moravskoslezských Beskyd. Další podobné přesuny máme zachyceny při přesunu rysů z Kysucké vrchoviny do Javorníků. A to po této komunikaci, která spojuje Ostravsko s Žilinou, přejede patnáct tisíc aut za den.

* Fotopasti tedy umísťujete podél migračních cest?

Je to jen jedna z variant, kam je dáváme. Častěji je instalujeme do míst, kde například dochází ke komunikaci mezi jednotlivými jedinci. U rysů jsou to takzvaná značkovací místa, která v průběhu času navštíví postupně více jedinců. Jedná se například o různé, na první pohled nenápadné skalky, pařezy nebo vývraty stromů. Šelmy tyto hranice ctí a právě v hraničních oblastech mívají vytipované stromy nebo skalky, které bychom my lidé označili jako hraniční kameny.

* Jak to funguje?

Rys se u takového místa zpravidla chvilku zdrží, označí místo močí nebo se o pařez otírá a zanechá tam svoji pachovou stopu. Na takovém místě pak můžeme najít rysí srst, kterou odebíráme na DNA analýzy, díky nimž můžeme poté získat další cenné informace, které nám prozradí například i příbuzenské vztahy mezi jednotlivými jedinci.

* V tuto chvíli se hodně mluví o vlčí smečce na Jablunkovsku. Máte záznamy také o ní?

Vlčích smeček je v oblasti Beskyd a Javorníků několik. Každou tvoří minimálně dva dospělí vlci, rodiče, a jejich letos narozená mláďata. Někdy zůstávají s rodiči i odrostlí vlci z předešlého roku. Každá smečka má své teritorium, které si hlídá a zpravidla do něj nepustí další vlky. Pokud se ptáte na vlky na Jablunkovsku, pak právě fotopasti prokázaly, že vyvedli v horách mláďata. Což mohl být jeden z důvodů, proč začali ve zvýšené míře strhávat místní ovce. Poprvé jsme potvrdili narození mláďat u vlků ve Slezských Beskydech už v roce 2020.

* Jak často fotopasti kontrolujete?

Díky digitálnímu přenosu dat máme dnes téměř okamžitě k dispozici veškeré záběry, které past vyfotila. A stejně tak víme, jestli stále funguje. Fotopasti kontrolujeme v pravidelných intervalech z důvodu výměny baterií, většinou jednou za měsíc, jinak pracují samostatně.

* Znamená to, že do míst, kde fotopasti monitorují velké šelmy, lidé nemohou?

Určitě ne. Místa s kamerami neoznačujeme. I proto, aby se nám neztrácely. Pokud však někdo naši fotopast objeví, tak na ní najde kontakt a informaci, že fotopast slouží k výzkumu zvěře. Sázíme na odlehlost míst, ale když tudy turisté projdou, je to naprosto přirozené.

Zdroj: Mladá fronta DNES, 30. 9. 2022