S regulací sumců na jihu Evropy může pomoci šetrná technologie z Česka (ČTK)

Účinná a šetrná technologie odchytu ryb vyvinutá v Česku pomůže projektu, na kterém budou tuzemští vědci spolupracovat s kolegy z Itálie a Portugalska. Projekt LIFE Predator má přispět k poklesu sumců v jezerech a nádržích jižní a jihozápadní Evropy, kde je sumec invazní druh, řekl v rozhovoru s ČTK Martin Čech z Biologického centra Akademie věd ČR (AV ČR). V Česku jsou podle vědce sumci v nádržích naopak žádoucí. Pomáhají totiž regulovat problematické druhy planktonožravých ryb, jako je plotice, cejn, cejnek nebo ouklej, které snižují kvalitu vody.

Projekt začne v říjnu a potrvá pět let. Čech vysvětlil, že sumec, který je teplomilnou rybou a do jihoevropských ekosystémů vplul před dekádami díky vysazování, ve velkém likviduje tamní původní a často vzácné druhy ryb. "Největší cíl bude popasovat se se sumcem na Lago Maggiore, které je asi desetkrát větší než Lipno," poznamenal vědec s tím, že italští a portugalští experti nechtějí sumce "dostat na nulu", ale snížit jeho populaci na přijatelnou mez.

Tým koordinovaný italskými experty podle Čecha otestuje několik odlovných metod. "My přispějeme unikátní metodou, kterou vyvinul Lukáš Vejřík, kolega z Biologického centra AV ČR. Poučil se tím, co je využíváno v moři a využil metodu takzvaných long lines, dlouhých šňůr, na které se chytají mečouni, tuňáci a další velké dravé druhy ryb. Upravenou metodu používá k vědeckým účelům na našich jezerech a nádržích a je neuvěřitelně efektivní," popsal.

Vysvětlil, že metoda je nejméně o řád úspěšnější než bývají třeba tenatové sítě nebo odlovy elektrickým agregátem. K rybám je navíc mnohem šetrnější. "Lze tak chytit desítky sumců za jednu lovnou kampaň. Což se obvykle jinými metodami nepodaří – když se chytí jeden, dva tři, tak to je skoro zázrak," řekl. "Při lovu sítěmi či agregátem také chytíme spoustu dalších ryb, kdežto s touto jen sumce. Ryby tato metoda ani zbytečně nepoškozuje, je vyzkoušené, že perfektně přežívají," zdůraznil. Kromě odchytu bude tým sledovat i postupnou regeneraci ekosystému italských jezer a portugalských nádrží. Čeští experti na vybraných místech provedou i hydroakustický průzkum pomocí vědeckých sonarů.

V tuzemsku Čech a jeho kolegové využívají metodu k odlovu sumců, které očipují a následně vypustí zpátky. To, jak se sumcům daří, sledují na jihočeské nádrži Římov, na Klíčavě v Lánské oboře a v nádrži Žlutice na Karlovarsku. Čech podotkl, že některé ryby občas při sledování zmizí. "Buď přirozeným úhynem, což se nestává často, ale na některých nádržích nám ryby zejména berou pytláci. Na jedné ze sledovaných nádrží se dokonce stalo, že jsme trofejního bílého sumce s černými skvrnami, který byl detailně sledován řadu let, poté našli ve vyhlášeném soukromém sumčím revíru, což je skoro hyenismus," řekl.

Zdůraznil, že sumec je jako predátor v tuzemských nádržích potřebný, "maximálně žádoucí" je pak v severočeských důlních jezerech Most, Milada a Medard. Ta slouží k rekreaci a tamní prioritou je tak zachování čisté vodu. Jako dravá ryba dorůstající velkých rozměrů sumec podle Čecha zvládne tlumit obsádku planktonožravých druhů, které snižují kvalitu vody. Na rozdíl od štik a candátů, kteří se často chovají kanibalisticky, je pak podle vědce soužití sumců většinou poklidné.

Čech doplnil, že i v některých částech Česka rybáři chtějí sumčí populace regulovat s odůvodněním, že je jich moc a mohou mít negativní vliv na jiné ryby. "Někde se už objevují první myšlenky a snahy sumce z vody dostávat. Rybáři třeba vymýšlejí, že nebude platit limit počtu na den ulovených kusů, nebo snižují lovnou míru sumců ve vodě, aby jich nebylo tolik. Ale myslím si, že je to celkem zbytečná hysterie," uzavřel.

Zdroj: ČTK, Praha, 30. 8. 2022