Rozvoj oběhového hospodářství v ČR komplikuje i nejasná definice odpadu (ČTK)

Rozvoj oběhového hospodářství, tedy opětovného využití produktů, materiálů a zdrojů, v Česku komplikuje nejasná definice odpadu a výrobku. V tiskové zprávě to dnes uvedl Svaz průmyslu a dopravy ČR. Podle svazu chybí i recyklační kapacity a na jejich výstavbu je třeba více peněz. Vyjádření ministerstva životního prostředí (MŽP) ČTK shání.

Podle svazu podmínky pro rozvoj oběhového hospodářství nezlepšil ani nový zákon o odpadech, který je platný od loňska. Svaz tvrdí, že naopak zkomplikoval pohled na to, co je a co už není odpad. "Kvůli nejasné definici podniky často neví, v jakém režimu s danou surovinou nakládat. Pro odpad totiž platí jiná pravidla než pro výrobky například v logistice, v některých případech si navíc firmy nově musí zabezpečit i povolení od ministerstva průmyslu a obchodu k provozu zařízení k využití odpadů. V minulosti stačilo pouze vyjádření krajského úřadu," kritizují zástupci svazu.

Zákonem je tak podle svazu považován za odpad třeba pryžový granulát z rozemletých pneumatik, ačkoliv pro podniky, které s ním nakládají, už je to surovina k výrobě. "Jako jeden krok k řešení navrhujeme připravit komoditně definované vyhlášky na odpad a surovina pro další výrobu," uvedl Bohuslav Čížek, ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Podle svazu také nestačí částky vyhrazené na recyklaci v Národním plánu obnovy (NPO) či Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). V NPO je to jedna miliarda korun, v OP TAK 2,5 miliardy korun. "Programy se sice správně zaměřují i na oblasti cirkulární ekonomiky, nicméně na výstavbu recyklačních zařízení a zajištění dalších opatření k vyšší cirkularitě je potřeba mnohem více prostředků, než jsou schválené alokace," sdělil Čížek.

Podle Petra Jonáka z představenstva svazu pak firmy často narážejí i na to, že ve veřejných zakázkách neuspějí s produkty z recyklovaných surovin kvůli vyšší ceně. Jonák míní, že by měl stát více využívat takzvané zelené veřejné zakázky, které zohledňují dopad produktu na životní prostředí.

Rozvoj oběhového hospodářství v ČR patří k cílům plánu odpadového hospodářství pro roky 2015 až 2024. Jeho aktualizaci v květnu schválila vláda. Plán uvádí nutnost podpory využití odpadů jako zdrojů surovin, růstu jejich recyklace, postupné omezení skládkování využitelných odpadů i zákaz skládkování těchto odpadů od roku 2030, což vyplývá z nové odpadové legislativy.

Míra skládkování je v Česku stále vysoká, předloni na skládky putovalo 48 procent komunálních odpadů. MŽP má i Strategický rámec cirkulární ekonomiky do roku 2040, který loni v prosinci schválila vláda. Formuluje opatření k posílení oběhového hospodářství.

Cílem Evropské unie do roku 2035 je recyklovat 65 procent veškerého komunálního odpadu. "Podle údajů MŽP Česká republika v roce 2020 materiálově využila 39 procent komunálního odpadu. Má tedy například oproti Německu, které už jich nyní recykluje přes 65 procent, co dohánět," uzavřel svaz.

Zdroj: ČTK, Praha, 28. 6. 2022