Přihlásit

Prasata v žitě. Osetá pole na výcodě Čech deptá hladová divoká zvěř, zemědělci počítají ztráty na statisíce. Nejvíc trpí obiloviny (Krkonošský deník)

  • Kategorie: Zpravy z oboru myslivost

V lesích na východě Čech je velmi přemnožená zvěř – a to především černá, tedy divoká prasata. Problémy to způsobuje hlavně zemědělcům, protože jim zvířata ničí úrodu
předtím, než vyroste. Například na polích zemědělského družstva v Býšti zničili divočáci polovinu úrody kukuřice.

TRPÍ PO ZIMĚ

Po zimě nemá zvěř lese moc co jíst, a proto zvolí snazší způsob potravy – naklíčené osivo z polí. „Po zimním období nemá zvěř kam chodit na žrádlo, tohle je pro ně snadná potrava,“ vysvětlila agronomka zemědělského spolku v Býšti Dagmar Hrušková.
Nejvíce potíží působí zvěř v okolí Liboměřic, Seče a Horního Bradla v Pardubickém kraji. Podle ředitelky Regionální agrární komory Pardubického kraje Vandy Rektorisové jsou problémy u každého pole v blízkosti lesa.
Na Pardubicku je podle předsedy Okresního mysliveckého spolku Pardubice Josefa Kurči situace s prasaty pod kontrolou.
„Prasata na celém území okresu Pardubice přemnožena nejsou, může se to týkat pouze vybraných lokalit, kde se této zvěři velice daří, kde mají dostatek krytiny, potravy a nejsou rušena,“ vysvětlil Kurča

SPOUŠŤ U BÝŠTĚ

Takovou lokalitou jsou lesy v blízkosti obce Býšť. Ztráty jsou opravdu velké. „Máme tu pole, kde ze sedmi až osmi hektarů je zničeno 3,5 hektaru,“ upřesnil ředitel zemědělského spolku Býšť Jan Janeček.

V KUKUŘICI A PŠENICI

Podle agronomky Hruškové není půda po zimě ještě zcela proschlá, což usnadňuje její prorytí. „Zvěř nás trápí vyrýváním osiva, především kukuřice, ale týká se to i pšenice jarní,“ popsala Hrušková.
Prasata způsobují zemědělcům velké škody každý rok. „Kromě odstřelů proti tomu není moc co dělat. Zemědělci třeba moří osiva kukuřice a podobně, nicméně je to málo účinné,“ konstatovala ředitelka Regionální agrární komory.
Myslivci mají při přemnožení zvěře povinnost stáda odstřelovat a omezovat jejich počet. Mají ovšem málo personálu. „Je jich málo a nemají čas. Zvěř se pak množí geometrickou řadou. Než to stačí odstřílet, tak se narodí noví,“ vysvětlila Rektorisová.
Že se nedostatečně odstřeluje, si všímá i zemědělec Jan Janeček. „Tady je komplex lesů od Hradce Králové až po Ústí nad Orlicí a bohužel uživatelé honiteb podle mě neplní svou povinnost, aby dostali zvěř na úroveň normovaných stavů,“ zhodnotil situaci Janeček.
Škody ale nezpůsobují jen prasata, ale i srny a daňci, kteří okoušou velkou část už vzrostlé trávy a tím ji zcela zničí. „Chodí na čerstvou mladou pšenici, která teď roste, a spasou ji,“ uvedla agronomka Hrušková.
„Oni rostlinu ukousnou z 50 až 70 procent a tím zabrání jejímu dalšímu růstu. Rostlina ztratí část listu, kde probíhá fotosyntéza, a tím pádem neudělá odnože,“ doplnil Janeček.
Přemnožení daňků zaznamenal i myslivecký hospodář Ladislav Mlateček z mysliveckého spolku v Býšti. „Lovíme přes plánovaný počet už několik roků a přesto se stavy dančí zvěře nesnižují,“ uvedl Mlateček.

SČÍTÁNÍ ŠKOD

Škody způsobené jen zvěří byly podle zemědělce Janečka obrovské. „Celková škoda se pohybovala kolem 140 až 150 tisíc korun,“ vyčíslil Jan Janeček.
Za škody na polích způsobené zvěří zodpovídá místní myslivecký spolek. „A spolky nemají peníze, aby mohly pokrýt velkou škodu, byly by na mizině,“ vysvětlila Vanda Rektorisová.

Přemnožení daňků zaznamenali například myslivci v Býšti. Loví přes plánovaný počet už několik roků a přesto se stavy dančí zvěře nesnižují.

Zdroj: Krkonošský deník, 19. 5. 2022

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.