Velký návrat do přírody. Sever Čech je rájem vlčích smeček (5plus2)

Počet vlčích teritorií v České republice se loni rozrostl o další dvě.

Nejvíc smeček je přitom stále na severu Čech, šelmám se daří třeba v Jizerských a Lužických horách a v Českosaském Švýcarsku.

LIBERECKÝ KRAJ
Aktuálně se vlci pohybují na dvaceti čtyřech lokalitách v České republice. Dvě nové se objevily v Orlických horách a v Českém lese. Přesto prvenství v počtu vlčích smeček drží stále oblast Jizerských a Lužických hor, Ralska, Šluknovského a Frýdlantského výběžku a Českosaského Švýcarska.
Díky monitoringu, který vychází z vlčích stop, trusu, zanechaných chlupů, snímků z fotopastí a dalších indicií, je patrné, že na Frýdlantsku se pohybuje minimálně vlčí pár a v Jizerských horách jedna smečka o čtyřech až šesti jedincích. Obě vlčí teritoria přitom zasahují i na území Polska.
Důkazy o pohybu vlků na Frýdlantsku a v Jizerkách nachází dobrovolníci v rámci takzvaných Vlčích hlídek od roku 2018. Definitivně se tam však trvalý výskyt vlků potvrdil až díky záběrům z fotopastí v loňském a v letošním roce. Díky fotopastím je také zřejmé, že smečka vlků v sousedních Lužických horách už dva roky za sebou přivedla na svět mláďata.

Ohradníky proti útoku
„A to i přesto, že Lužické hory v poslední době čelí rozsáhlé těžbě dřeva kvůli kůrovcové kalamitě. Během uplynulých dvou let jsme tam proto zaznamenali několik přesunů jádrové oblasti výskytu rozmnožující se vlčí smečky. I přes mohutné kácení tam dokázali najít klid a přivedli na svět mladé,“ řekla koordinátorka Vlčích hlídek Kristýna Fridrichová.
Chovatelé hospodářských zvířat v dotčených lokalitách by proto měli uvažovat o účinném zabezpečení svých stád. Jde hlavně o pořízení elektrických ohradníků a pasteveckých psů. Za loňský rok eviduje Agentura ochrany přírody a krajiny v Lužických horách a v Podještědí tři útoky na ovce a jeden na telata. Agentura proto chovatelům nabízí mobilní elektrické ohradníky bezplatně k zapůjčení.
„Elektrický síťový ohradník, zdroj pulsů a další příslušenství jsme bezplatně půjčili například chovatelům v Janovicích nebo v Heřmanicích v Podještědí, kde došlo během podzimu 2021 k útoku vlků a usmrcení několika ovcí. Zatím nemáme hlášeno, že by po instalaci ohradníků došlo k dalšímu útoku, byť je hospodářství vzdálené jen několik kilometrů od jednoho z center výskytu vlčí smečky,“ uvedl za agenturu Jakub Čejka.
Podle něj agentura s chovateli průběžně konzultuje nejlepší způsoby zabezpečení stád dle tuzemských i zahraničních zkušeností. „Klíčové je, aby si vlci nezvykli chodit do ohrad,“ dodal Čejka.
Pomoc nabízí chovatelům i Hnutí Duha, které kromě konzultací umí pro chovatele vypracovat na míru projekt zabezpečení jejich stáda. Dotace na ochranu proti vlkům lze také získat v rámci Operačního programu Životní prostředí Ministerstva zemědělství ČR. Podle přírodovědců, kteří monitoring vlků v Česku provádějí, je pravděpodobné, že počet vlčích teritorií tu poroste. „Přeci jen naše krajina s vysokými nadstavy kopytníků skýtá ideální podmínky pro silnější rozvoj vlčí populace. Stále také sledujeme osídlování klidnějších partií Česka, především v méně navštěvovaných příhraničních regionech. Je evidentní i silná vazba vlků na chráněná území nebo vojenské prostory,“ sdělil Aleš Vorel z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.

V Ralsku se šelmám daří
Jeho slova potvrzuje i stále se rozmnožující vlčí smečka v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku. Jde o první novodobou, výhradně českou vlčí smečku, která se v Ralsku usadila po více než 200 letech. Smečku tam založili vlci migrující z Německa a Polska kolem roku 2014 a od té doby se tam rozmnožují už sedmým rokem za sebou.
I přes přibývající vlčí smečky nedochází u nás podle výsledků monitoringu, který se zaměřil i na genetický vývoj, ke křížení vlků se psy. Stejně tak není podle vědců důvod k obavě, že by narůstající vlčí teritoria znamenala riziko pro turisty.
„Vlk je samozřejmě velká psovitá šelma a stejně jako velký pes může být člověku nebezpečný, ale případy, kdy vlk vykazuje agresivní chování a někoho napadne, jsou extrémně vzácné. Od sedmdesátých let minulého století není v Evropě v podstatě doložen žádný případ, kdy by zdravý vlk napadl a usmrtil člověka,“ řekl Miroslav Kutal, vedoucí programu Šelmy v Hnutí Duha.

Zdroj: 5plus2 Liberecký kraj