Přihlásit

Jak rychle se černá zvěř vrátí zpět po intenzivním lovu v oblastech zasažených africkým morem prasat? (ekolist.cz)

  • Kategorie: Zprávy z oboru myslivost

Africký mor prasat (AMP) na sebe v posledních měsících opět strhává pozornost široké veřejnosti. Zraky myslivců, ale i chovatelů domácích prasat, se obracejí do oblasti německo-polského pohraničí, odkud hrozí opětovné zavlečení AMP na území České republiky. 
Reakcí na toto riziko jsou mimořádná veterinární opatření v podobě vymezení oblasti s intenzivním lovem černé zvěře a finanční motivace myslivců. Stejně jako v roce 2017 se však mezi myslivci objevují obavy, že dojde k „vystřílení“ divočáků a jejich populace se bude velmi pozvolna obnovovat. Je však na místě dělat si starosti? 

Výzkum ukázal, že ani intenzivní lov černé zvěře nemá za následek její dlouhodobé vymizení. Divočáci se do oblasti po epidemii vrátili již v prvním roce, obavy o jejich ztrátu tedy nejsou opodstatněné. Z roku na rok (2018–2019) bylo dospělé zvěře evidováno přibližně 14,7× více, lončáků přibližně 6,1× více a selat dokonce 87,3× více.

Podobně jako v roce 2017, kdy se u nás AMP objevil poprvé, zavedla Státní veterinární správa České republiky ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství zástřelné a nálezné, které má motivovat k intenzivnímu lovu a vyhledávání uhynulých jedinců černé zvěře. Tato opatření skutečně v minulosti vyústila v úspěšné vymýcení nákazy ve Zlínském kraji a zabránění šíření moru na další území.

Stejně jako tehdy se i nyní myslivci obávají, že pokud intenzivním lovem sníží počet divokých prasat, zůstanou honitby prázdné i v případě, když se AMP nakonec neobjeví. Mohou snad předpokládat, že se divočáci do míst se sníženou populační hustotou opět vrátí? Díky sledování černé zvěře v okolí Zlína v době první a doufejme poslední nákazy AMP, na to mohou odpovědět vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Monitoring probíhal severovýchodně od Zlína, přímo v bývalé „vysoce rizikové oblasti“ o rozloze přibližně 5430 ha. Pro účely sledování černé zvěře pomocí fotopastí byly vybrány lesní celky o výměře nad 50 ha. Od května 2018 zaznamenávalo celkem 14 fotopastí fotografie a videosekvence o délce 30 vteřin. Fotopasti zaznamenávaly počet záchytů černé zvěře, přičemž jeden zaznamenaný divočák se rovnal jednomu záchytu. Délka monitoringu činila 86 dní a za stejných podmínek se vše opakovalo i v roce 2019.

V prvním období sledování bylo cílem ověřit, zda se v dané oblasti v závěru průběhu epidemie pohybují větší tlupy černé zvěře, aby bylo případně možné pružně reagovat zvýšeným loveckým tlakem a zabránit tak dalšímu potenciálnímu šíření nákazy. V roce 2019 se již AMP na území České republiky nevyskytoval a monitoring sloužil k porovnání počtu záchytů s předchozím obdobím.

V roce 2018 bylo na fotopastech zaznamenáno celkem 21 záchytů, přičemž nízký počet umožnil odečtení pravděpodobných duplicit. Po intenzivním lovu se tedy v oblasti vyskytovalo pouze přibližně 13 kusů černé zvěře v přepočtu na 100 ha.

Oproti tomu rok 2019 vykázal mnohem větší počet – zaznamenáno bylo celkem 432 záchytů. Vzhledem k tak vysokému počtu již nebylo možné divočáky rozeznat, odečet duplicit se tedy neprováděl. Přesto je na základě výsledků možné s jistotou prohlásit, že došlo k významnému meziročnímu nárůstu. Důsledkem byly mimo jiné také změny ve věkové struktuře černé zvěře.

Dospělé zvěře bylo v roce 2019 na záznamech přibližně 14,7× více, lončáků přibližně 6,1× více a selat dokonce 87,3× více než v roce předchozím. Vyšší počet záznamů naznačuje migraci do bývalé „vysoce rizikové oblasti“ pravděpodobně ze severu, tedy z rozsáhlých lesních komplexů Hostýnsko-vsetínské hornatiny.

Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.