Opatrně s duchem lesa a vypouštěním ohrožených rysů, varují čeští vědci (enviweb.cz)

Nedávné vypuštění 52 rysů ostrovidů do polské přírody nesplňuje mezinárodní kritéria. Upozorňují na to čeští vědci spolu s ochránci přírody. Polští zoologové vypustili ohrožené šelmy bez mezinárodní spolupráce a dostatku informací o jejich genetickém původu. Noví obyvatelé lesů mohou proto přinést více škody jak užitku.

Říká se mu duch lesa a málokdo měl to štěstí se s ním potkat. Umí se před zraky lidí dokonale skrývat. Zahlédnout rysa ostrovida je vzácné. Také proto, že jde o kriticky ohrožené zvíře. Život mu ztěžuje rozdrobení krajiny, nedostatek koridorů a přemíra silnic nebo pytláctví. Vědci a ochránci přírody se snaží vzácnou šelmu zachránit, dostat zpět do lesů.

Momentálně probíhá v Evropě několik reintrodukčních programů rysa ostrovida. Na slovinsko-chorvatsko-italském pomezí a ve Falckém lese v Německu. Poláci v rámci záchranného programu vypustili do volné přírody v Západopomořanském vojvodství 52 rysů. Způsob, jakým to udělali, vyprovokoval české odborníky k akci.

Podle zoologů z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Mendelovy univerzity v Brně, Správy národního parku Šumava a Hnutí DUHA nedodrželi jejich polští kolegové evropská pravidla pro reintrodukce (tedy vracení rysů zpět do volné přírody). Na jejich chyby upozornili v prestižním vědeckém časopise Biodiversity and Conservation. Čeští odborníci v něm kritizují mimo jiné nedostatečnou mezinárodní koordinaci. Vypuštění rysové vyrostli v zajetí a není jasné, jak si se životem ve volné přírodě poradí. Kvůli nedostatku informací o jejich genetickém původu mohou navíc ohrozit okolní rysí populace nezdravým spojením různých genetických linií.

Nebezpečný genetický koktejl
Rysové vypuštění v polském Pomořansku se mohou rozptýlit až do blízkosti původních populací, jako jsou baltská nebo karpatská. Jsou mezi nimi také jedinci, které ochranáři vyhledali mezi německými soukromými chovateli. Ti mají ve svých chovech převážně rysy sibiřského původu. ,,Jsou větší než rysi karpatští a mohou tedy svým menším ,bratrancům' konkurovat, nebo je přímo ohrožovat," upozorňuje Jarmila Krojerová z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

• Celý článek naleznete zde.