Vědci vyvíjí repelent proti přemnoženým divočákům. Osvědčil se hřebíček, byl ale drahý (nasregion.cz)

Vědci Mendelovy univerzity pracují na levném repelentu, který by ochránil zeleň před nájezdy přemnožených divočáků. Zjistili také, že je jim jedno, co okusují.

Divočáci sazenice vytahují nejčastěji během prvních čtyř týdnů po výsadbě. Přitom vůbec neřeší, o jaký druh dřeviny jde, zjistili to vědci Mendelovy univerzity v Brně. Podle Jiřího Kamlera z Lesnické a dřevařské fakulty divočák nerozlišuje mezi sazenicemi nebo dřevinami. Stromy jednoduše vytáhne bez jakýchkoli stop poškození kořenového systému. Vědci přitom tápou, proč se tak vůbec děje. Jednou z možností je prostá zvědavost kanců, kteří mají jinak dostatek potraviny a patří mezi velice chytré a učenlivé tvory. Zatím odborníci ví, že preference divokých prasat není ovlivněna složením substrátu sazenic. Sazenice byly poškozeny nejčastěji během 4 týdnů po výsadbě; po tomto období riziko poškození značně kleslo.

„Na základě získaných údajů jsme odhadli, že škody způsobené divokými prasaty na sazenicích dřevin v roce 2019 v celé České republice dosáhly desítek milionů korun,“ uvedl Kamler. Řešením je vedle pokračující redukce populace divokých prasat také monitorování a ochrana čerstvě založených kultur.

Vědci se právě snaží najít prostředky, které by divoká prasata odpuzovaly. Zkoušeli už přírodní přípravky na bázi paprik, pepře nebo hřebíčku, který byl poměrně nadějný, ale drahý. Nyní je ve vývoji jiná levná a účinná látka, která má na divoká prasata repelentní účinky. „Zatím ji ale vzhledem k jednáním s případnými výrobci nemůžeme zveřejnit,“ dodal vědec.

Celý problém je p o to zásadnějších, že velké lesnické firmy jsou ve fázi vysazování nových stromků po poslední kůrovcové kalamitě. „Poškození výsadby je rozšířeným jevem a v silně postižených lokalitách může dojít k poškození až 80 % vysazených stromů,“ říká Kamler. Jen Mendelova univerzita v Brně loni ve svých lesích vysadila asi milion sazenic.

• Celý článek naleznete zde.