Farmáři se bojí o stáda na Šumavě. Kvůli vlkům (Mladá fronta DNES)

Na zabezpečení stád mohou lidé žádat státní dotace. Za získané peníze pořizují ohradníky i psy

PLZEŇ
Zuzana Soňková se svým přítelem chová druhým rokem ovce na Šumavě. K dispozici mají jen malé pozemky - u Kvildy, Srní nebo Prášil. Tedy v lokalitě, poblíž které zemědělci zaznamenali útoky vlka. "Trneme. Letos jsme měli jen malé sítě. Stádo jsme jezdili vždy ráno a večer kontrolovat," vysvětluje Zuzana Soňková, proč se rozhodli spolu s dalšími místními chovateli požádat o dotaci ministerstvo životního prostředí.
Od června mohli lidé žádat o dotaci z Operačního programu Životní prostředí, kterou bylo možné využít na zabezpečení stád. Peníze bylo možné využít třeba na elektrické ohradníky, doplnění pevných ohrad či na nákup a výcvik pasteveckých psů. Další dotační výzva byla vypsaná k začátku listopadu. Soňková chce, pokud s žádostí uspějí, zvýšit ochranné sítě a využít i elektrických ohradníků. Její stádo v tuto chvíli čítá kolem šesti desítek kusů, z nichž dvě třetiny tvoří čistokrevný druh šumavská ovce. "Když jsme pásli u Kvildy, čistokrevné kusy jsme tam nedávali," říká Zuzana Soňková a připomíná, že právě Kvilda je velmi blízko Borových Lad, kde vlk letos v létě zardousil téměř dvě desítky ovcí.
Oni takovou zkušenost nemají, vědí ale o případech napadení rysem. "Zhruba před pěti lety jsem takhle přišel o jedno větší jehně," vzpomíná Václav Fiala ze Zoofarmy Brčálník. Odhaduje, že zvíře zadávil právě rys. Fiala chová čtyři desítky ovcí, nejedná se ale o šlechtěný druh. I kvůli tomu nemá příliš velké obavy. Navíc v této oblasti se vlci momentálně nevyskytují. "O zvyšování ohrad nebo o elektrických ohradnících neuvažuju. Pokud by začalo být nebezpečí akutní, asi bych se spíš snažil chov ovcí redukovat," zamýšlí se Václav Fiala.
Manželé Kořánovi, kteří ovce chovají nedaleko odsud, na Špičáku, klidní nejsou. "Máme plemenné stádo ovcí. Jeho hodnota je vyšší než u obyčejného stáda. Intenzivně řešíme, co by se dalo udělat," přiznává Eva Kořánová. Žádat o dotaci ale zřejmě nebudou.
Chov čítá nyní kolem 150 kusů, v létě zhruba o 50 více. Už nyní mají pastvu zabezpečenou lesnickým pletivem zhruba 1,5 metru vysokým. "Náš malý ovčácký pes ohradu přeskočí z místa, vlk by s tím neměl problém," míní Kořánová. Ovčácký pes podle její zkušenosti bez obtíží překoná i elektrický ohradník, na který by manželé dotaci získat mohli.
Účinnou ochranou by podle ní mohl být zdvojený plot, náklady by se ale u Kořánových vyšplhaly kvůli velikosti pozemků do vysokých částek. "Každý rok musíme po zimě opravovat kůly i pletivo, investujeme do toho každoročně a nejedná se o malé částky," říká Eva Kořánová a dodává, že v případě investice do zdvojení plotu by náklady ještě výrazně vzrostly.
O větší ochraně neuvažuje ani Dušan Lehocký z Ekofarmy Šumava v Horních Polánkách u Nýrska. "Měli jsme tu před lety několik útoků od rysů, od té doby žádný problém nebyl. My jsme ale v poměrně klidné lokalitě, horší je to v okolí Srní a Prášil," říká Lehocký a dodává, že jemu způsobují mnohem větší potíže divoká prasata. Ta mu každoročně na pozemku způsobují velké škody.