Jaroslav Šebek: Kšeft s mysliveckým zákonem na úkor zemědělců, vlastníků lesů, státních peněz a udržitelné krajiny (ekolist.cz)

 

V současné době vrcholí lobbing vedení Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) za udržení komunistického modelu lidové myslivosti a to, jak se zdá, klidně za jakoukoli cenu. Svědčí o tom dění v posledních týdnech v Poslanecké sněmovně a třeba i například článek předsedy ČMMJ Jiřího Janoty v časopise Myslivost č. 5, ve kterém se drze pustil do dehonestace a zpochybňování skupiny zájmových a profesních organizací, které hájí zájmy vlastníků půdy, vlastníků honebních pozemků, vlastníků lesů, produkčních zemědělců či ochránců přírody apod. Uboze napadá a zpochybňuje konkrétně i Asociaci soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), když rozumuje nad počty jejích členů či dokonce transparentností jejího fungování. 

Je zajímavé, že když ten samý předseda ČMMJ například žádal před rokem naši organizaci o podporu společného stanoviska k Plánu péče o vlka, žádné pochybnosti o nás neměl a přišla mu tak podpora ASZ ČR asi vhod. Z toho ovšem také plyne, že současné myslivecké vedení tímto napadáním jen ztratilo půdu pod nohama a nabralo na zoufalosti. Myslím ale, že zorientovaný čtenář si udělá vlastní představu a není zde potřeba obhajovat sílu kterékoli členské základny či transparentnost kterékoli z osmi dlouhodobě působících a jasně profilovaných nevládních organizací - například vše potřebné o ASZ ČR a koho zastupuje, lze nalézt na webových stránkách ASZ ČR či v našich časopisech a jiných médiích, kde navíc každodenní široké aktivity jasně dokazují významný záběr v zastoupení českých sedláků a rodinných farem.

Je jen smutné, že dokonce i 30 let po revoluci vyvíjí vedení ČMMJ za nepokryté podpory Ministerstva zemědělství extrémní snahu, aby se relikt „lidové“ myslivosti v současném rozložení Poslanecké sněmovny podařilo legislativně udržet dál bez potřebných novelizací, na které většina vlastníků půdy, zemědělců a koneckonců i široké veřejnosti jednoznačně čeká. Rozumný člověk nicméně tuší (a zcela jistě to ukáže již nepříliš vzdálená budoucnost), že ale půjde jen o dočasné prodlužování agónie tohoto již v samých kořenech mrtvého modelu myslivosti, neboť se to navenek projevuje v mnoha ohledech stále viditelněji.

Co je ale ještě smutnější, je reálná ukázka „obhajoby“ zájmů zemědělců, kterou předvádí v současné době vedení některých zemědělských organizací – (podle námi zjištěných informací jde například o Agrární komoru ČR a Zemědělský svaz ČR), které s Českomoravskou mysliveckou jednotou lobují u premiéra Babiše proti přijetí jakýchkoli strukturálních změn v mysliveckém zákonu. Uvedené jednání tak fakticky ukazuje, že podepsaní zástupci buď nechtějí vidět dlouhodobý problém miliardových škod způsobovaných přemnoženou zvěří na zemědělských a lesních porostech anebo nemají zájem je snižovat, každopádně je ale třeba se ptát, jaký asi kšeft za tím vším je.

Faktem totiž je, že tyto škody dlouhodobě nesou na bedrech, vedle vlastníků lesů, zejména zemědělci - a to všichni – tedy jak malí, tak velcí, tedy i členové uvedených zemědělských organizací. Logicky by se dalo předpokládat, že by jejich zástupci měli mít zájem na alespoň částečné minimalizaci takto vzniklých ekonomických ztrát, zvláště když se v médiích holedbají, jak zájmy českého zemědělství a svých členů intenzivně hájí. Podpora stávajícímu řešení mysliveckého zákona je ale docela usvědčuje z opaku a zdá se, že se s ekonomickými zájmy podnikatelů v zemědělství obchoduje na politické a lobbistické úrovni a je dost možné, že o tom členské základny ani moc netuší.

Foto www.pixabay.com

• Celý článek naleznete zde.