Ptačí chřipka v Česku decimovala chovy v letech 2007 a 2017 (ČTK)

Praha 2. února (ČTK) - Výběr informací o výskytu ptačí chřipky na území ČR (ptačí chřipka se nyní rozšířila na území středních Čech):

 

- Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci již několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež. Z třicítky druhů virů ptačí chřipky jsou často smrtelné dva, nakažená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a hynou do dvou dnů. Existuje i lehčí forma, kdy má drůbež jen opelichané peří a snáší méně vajec.

- Ptačí chřipku, která byla známá již v 19. století pod jménem ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru nese označení H5N1. Na člověka se virus z ptáků přenáší jen zřídka, má pak ale vysokou úmrtnost - nepřežije více než polovina nakažených. Poprvé byl zaznamenán ve Skotsku v roce 1951. U člověka byla tato chřipka poprvé diagnostikována v Hongkongu v roce 1997. Opětovně se vir objevil v prosinci 2003 v Jižní Koreji.

- Lidé se ptačí chřipkou mohou nakazit přímým kontaktem s infikovaným ptákem. Největší riziko hrozí při zabíjení drůbeže, jejím škubání nebo při dalším zpracování masa. Zatím nebyla prokázána přenositelnost choroby z člověka na člověka. Příznaky u lidí jsou podobné jako u klasické chřipky, mohou se ale objevit i ty méně časté: například zánět spojivek, zápal plic či ztížené dýchání. Antivirotika, jako například Tamiflu, mohou průběh nemoci zmírnit a zkrátit.

- V České republice se první případ viru ptačí chřipky H5N1 (tento kmen Světová zdravotnická organizace spojuje se stovkami úmrtí po celém světě za poslední dekádu) objevil v roce 2006 u labutě nalezené nedaleko Hluboké nad Vltavou. Virus H5N1 začal nejprve v roce 2003 decimovat drůbež v Asii, odkud se infekce rozšířila do Evropy, na Blízký východ a do Afriky. Větší potíže ale chovatelům drůbeže v ČR způsobil jiný podtyp, H5N8, u něhož ovšem nebyl dosud zaznamenán přenos na člověka.

- Varianta H5N8 se ve zvýšené míře objevila v letech 2007 a 2017. V roce 2007 byla zaznamenána v obcích Tisová, Nořín, Netřeby a městě Choceň na Orlickoústecku. Kvůli třem ohniskům ptačí chřipky bylo tehdy vybito více než 171.000 kusů drůbeže ve velkochovech a více než 1900 kusů domácí drůbeže. Šíření této nebezpečné ptačí choroby se v roce 2007 nakonec omezilo jen na část východních Čech, kde stát chovatelům tehdy vyplatil jako náhradu 50 milionů korun.

- V roce 2017 se ovšem podtyp H5N8 rozšířil po celé České republice, veterináři jej potvrdili u volně žijících ptáků téměř ve všech krajích, v chovech bylo vyhlášeno 39 ohnisek nemoci. Usmrceno muselo být například více než 30.000 kusů drůbeže ve dvou chovech ve Františkových Lázních na Chebsku, zhruba 20.000 kachen v Blatné na Strakonicku, 17.000 kusů kachen ve Vlachově Březí na Prachaticku nebo 10.000 kusů drůbeže v chovech v Moravském Krumlově a v Ivančicích na jižní Moravě.

- Poslední ohnisko nákazy bylo vyhlášeno 22. března 2017 v malochovu drůbeže v Poseči na Karlovarsku. Tři měsíce poté, k 23. červnu 2017, Státní veterinární správa (SVS) vyhlásila, že ČR je oficiálně bez ptačí chřipky, což oficiálně uznala i Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE). Poté padla i omezení pro obchod s drůbeží, která zavedly některé státy. Ptačí chřipka přitom v roce 2017 zasáhla i další evropské země. Kvůli nákaze bylo nutné utratit v Evropě miliony kusů drůbeže.

- Ptačí chřipka H5N8 se do ČR znovu vrátila začátkem loňského roku, v polovině ledna byla zjištěna byla v malém chovu s 12 slepicemi a třemi kachnami ve Štěpánově nad Svratkou na Žďársku. O necelý měsíc později veterináři nemoc potvrdili v komerčním chovu ve Slepoticích na Pardubicku, kde bylo utraceno 7000 krocanů a 130.000 brojlerů. Další případy se už loni v ČR nevyskytly a v červenci tak OIE oficiálně uznala Českou republiku za zemi bez ptačí chřipky.

- Znovu se onemocnění objevilo v ČR koncem letošního ledna, nejprve byla 21. ledna potvrzena u dvou uhynulých labutí na Zlivickém rybníku na Písecku. O den později se objevilo ohnisko chřipky v malochovu drůbeže v obci Dlouhá Lhota na Táborsku. Do konce ledna se onemocnění prokázalo v dalších dvou lokalitách v jižních Čechách - na kraji Českých Budějovic a v Hradišti u Písku. Nyní veterináři potvrdili ohnisko v malochovu v Podolí u Jankova na Benešovsku.

- Nákaza se v poslední době vyskytla v mnoha evropských zemích, kde kvůli ní vybíjejí chovy drůbeže.