Zoologické sbírky v Moravském muzeu jsou již od roku 1817 (jihomoravskenovinky.cz)

Součástí roku oslav 200. výročí Moravského zemského muzea je mimo dalších aktivit i série výstav, během níž se vždy na jeden měsíc představí všechna odborná oddělení, jejich TOP sbírkové předměty, osobnosti, dějinné okamžiky, vědecké úspěchy.

Zoologické sbírky existovaly již při založení muzea v roce 1817. Dermoplastické preparáty tvořily nejen nejstarší složku zoologických sbírek, ale i sbírkového fondu Moravského zemského (dříve Františkova) muzea. Jsou podchyceny již v inventáři z let 1808-1836 (celkem 109 položek). Ve Speciálním inventáři pro oddíl zoologie založeném roku 1818 nacházíme kromě materiálu konzervovaného v lihu, exempláře hmyzu a různých živočišných schránek, také šedesát položek vycpanin. Uvedla pro Jihomoravskenovinky.cz Mgr. Eva Pánková, tisková mluvčí Moravského zemského muzea.

Mezi kustody oddělení byla řada známých osobností, jako např. Moriz Trapp (1864-1895), Alfréd Palliardi (1896-1924) a v roce 1907 nastoupil do oddělení Karel Absolon, který převzal péči o sbírky zoologické a spravoval je do roku 1938. "V tomto období položil jednak základ systematické výstavní sbírky (1910), jednak se začaly vytvářet sbírky studijní", upřesňuje současný vedoucí oddělení Miroslav Šebela.

Zpočátku byly zoologické sbírky umístěny ve dvou sálech. Po dostavbě nové muzejní budovy, d'Elvertova křídla v Biskupském dvoře, došlo k rozšíření do pěti místností. Nově uspořádané zoologické sbírky v Biskupském dvoře byly veřejnosti zpřístupněny 20. dubna 1910. Karel Absolon, zakladatel a tvůrce této instalace předpokládal, že se v dalších letech bude rozvíjet a doplňovat tak, aby v konečné fázi v ní byly zastoupeny typy celé živočišné říše včetně živočichů vymřelých.

Celková reorganizace muzejních sbírek byla dokončena v roce 1924 po získání Dietrichsteinského paláce (1911). Zoologické sbírky včetně bezobratlých byly vystaveny ve dvanácti sálech a spolu s oddělením paleontologickým a moravským diluviem zaplnily celé II. poschodí starého muzejního traktu - Biskupského dvora. Tento stav a rozsah výstavních sbírek přetrval s malými doplňky a opravami až do roku 1945. I když byly během osvobozovacích bojů o Brno na jaře 1945 částečně poškozeny, podařilo se je v poměrně krátké době reinstalovat a 27. dubna 1946 znovu zpřístupnit veřejnosti.

Muzejní sbírky vznikaly a byly ve svých počátcích rozšiřovány především dary příznivců a spolupracovníků muzea. Svědčí o tom archivní doklady a záznamy v inventářích. Výrazně se rozrostly začátkem 20. století v období přípravy jejich nového uspořádání, později především zásluhou Friedricha Chorinského, který v roce 1922 daroval muzeu materiál získaný během loveckých výprav do Afriky.

V roce 1930 obdrželo muzeum ze závěti lékaře Jaroslava Bakeše sbírku loveckých trofejí ze Severní Ameriky a Špicberk. V tomto a následujícím období přibyly do sbírek kolekce materiálů ornitologického charakteru a trofeje z loveckých výprav Rudolfa Salma do Afriky. V roce 1974 převzalo muzeum z Vysoké školy zemědělské v Brně kolekci 3 270 kožek ptáků vytvořenou Jaroslavem Karáskem a v roce 2001 zakoupilo více než 7 500 kusů ulit a lastur mořských měkkýšů, sbírku sestavenou Adolfem Rossim.

Po roce 1950 byla většina nových přírůstků získána sběrnou činností pracovníků oddělení, především zásluhou dlouholetého vedoucího oddělení Z. Kuxe. Systematickým sběrem dokladového materiálu, zvláště ryb, obojživelníků a plazů v době před velkými hospodářskými změnami krajiny, byla vytvořena mimořádná sbírka, která dokumentuje jedinečnou druhovou pestrost na mnoha lokalitách Čech, Moravy a Slovenska.

Intenzivní sbírkotvorná a dokumentační činnost M. Šebely, současného vedoucího oddělení, zaměřená nejen na tradiční zájmová území našich historických zemí a Slovenska, ale i na zahraničí - Kuba (1987), Jakutsko (1991), Aljaška (2002) aj. - obohatila sbírkový fond oddělení o řadu cenných materiálů. Kolekce různých zástupců obratlovců, ale i bezobratlých (korýšů), nashromáždil se svými spolupracovníky při opakovaných cestách do delty Dunaje (1979-1994) nebo do Jižní Ameriky a na Galapágy (1992-2014).

Materiály získané při těchto cestách se staly základem několika velkých a úspěšných výstav (mj. Na samém konci Dunaje, Barvy a vůně Orinoka, Tam, kde loví jaguár ad.), průběh a výsledky přírodovědných expedic byly shrnuty v řadě knih, např. Dunajská delta (2002), Cesta do pralesa (2005) a Galapágy (2009) a také filmově zpracovány v řadě videodokumentů, např. Začarované ostrovy (2009), Rio Cononaco (2010), Ekvádorské pralesy (2014).

Od roku 1989 disponuje zoologické oddělení studijní plochou Betlém, nacházející se u nádrže vodního díla Nové Mlýny. V tomto chráněném území (od roku 1990 v kategorii přírodní památky, uvedené v Seznamu mezinárodně významných mokřadů pod č. RC5 - 02) jsou po celou dobu jeho existence uskutečňovány zoologické a ekologické výzkumy a systematicky se dokumentuje postup přirozené obnovy mokřadu. Získané výsledky a poznatky dokumentující změny v krajině jižní Moravy jsou základem obrazové publikace Živá voda pod Pálavou (2005).

"Kromě rozsáhlého sbírkového fondu zoologické oddělení disponuje knihovnou čítající téměř 29000 svazků, bohatým fotografickým a filmovým archivem, videoarchivem, rozsáhlou fonotékou především ptačích hlasů a archivem písemností", doplňuje Šebela.