Chřipka se stále šíří (Zemědělec)

Veterináři minulý týden potvrdili již 29. ohnisko ptačí chřipky H5 v malochovu v obci Ochoz u Nasavrk v Pardubickém kraji. Chov čítal zhruba 80 kusů ptáků, slepice a kachny, které byly utraceny. Kvůli ptačí chřipce bylo již usmrceno od začátku roku v České republice více než 58 tisíc ptáků, nemoc byla prokázána u 50 volně žijících ptáků z 12 krajů. Zejména šlo o labutě, ale také o kachny, husy nebo volavky.

Veterináři minulou středu zlikvidovali v tomto malochovu přeživších 69 kusů drůbeže.
Podle ředitele Státní veterinární správy pro Pardubický kraj Josefa Boháče šlo o druhé ohnisko ptačí chřipky v Pardubickém kraji, první bylo na Orlickoústecku. Chovatel, který měl drůbež v Ochozu, místní části Nasavrk, podle Boháče chov nezabezpečil tak, aby zamezil styku s volně žijícími ptáky. O dva dny drive bylo potvrzeno ohnisko i v malochovu drůbeže ve Volyni na Strakonicku. V hospodářství bylo zhruba sto kusů vodní i hrabavé drůbeže, která byla utracena. Veterináři v únoru také potvrdili první ohnisko ptačí chřipky v Královéhradeckém kraji. Šlo o malochov ve Žďáru nad Orlicí na Rychnovsku, kde bylo utraceno šedesát ptáků. Podle zástupce tiskového mluvčího Státní veterinární správy Petra Majera byla nemoc v kraji potvrzena už drive, ale vyskytla se u volně žijících uhynulých ptáků v oblasti Náchoda nebo Hradce Králové. "Chovatel nahlásil úhyn tří hus," řekl Majer. V chovu jsou kromě hus i slepice a kachny. Veterináři vyhlásili kolem ohniska ochranné pásmo na území šesti katastrů, v 31 katastrech pásmo dozoru, které zasáhne i do Pardubického kraje. "Komerční velkochovy se v něm nevyskytují," sdělil ředitel Krajské veterinární správy pro Královéhradecký kraj Aleš Hantsch.
Minulý týden byla rovněž potvrzena ptačí chřipka u uhynulé labutě patřící liberecké zoo, která se nacházela v těsné blízkosti zahrady spolu s dalšími osmi ptáky. Šlo tak o třetí ohnisko choroby v Libereckém kraji a o 27. ohnisko v České republice. Poprvé se nemoc objevila u ptáků v české zoologické zahradě.

Státní veterinární správa ve spolupráci s personálem zoo zpřísnila dohled nad zdravotním stavem ostatních ptáků v zoo. Zoologická zahrada však zůstává pro veřejnost otevřena, řekl krajský ředitel veterinární správy Roman Šebesta. Voliéry se zatím přikrývat nebudou. "Labuť byla umístěna spolu s dalšími čtyřmi labutěmi a čtyřmi husami v uzavřené izolaci mimo areál zoologické zahrady. V podvečerních hodinách byli zbývající ptáci v ohnisku v souladu s platnou legislativou utraceni," sdělil Majer. Podle mluvčího u uhynulé labutě z liberecké zoo byl veterináři potvrzen nový subtyp viru ptačí chřipky. Nešlo o rozšířený typ H5N8, ale o H5N5, který byl před časem zachycen v Německu. Riziko přenosu na člověka ani u tohoto druhu viru nehrozí, řekl mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal.
Do uzávěrky vydání týdeníku Zemědělec Ministerstvo zemědělství zatím evidovalo 830 žádostí o odškodnění za zlikvidované ptáky. "Dá se celkem s jistotou usoudit, že dosud alokovaných 31,3 milionu na řešení náhrad z titulu veterinárního zákona pro rok 2017 nebude stačit," sdělila mluvčí resortu Markéta Ježková.
Nemoc je ve více než 20 evropských zemích. Ohnisek je v Evropě skoro 670, postiženy jsou hlavně komerční chovy vodní drůbeže. Nejvíce ohnisek je v Maďarsku s více než 230 místy. Následuje Francie, kde je 213 ohnisek, a Bulharsko s 63 ohnisky. Nemoc se nevyhnula ani sousednímu Německu, kde je 52 ohnisek, a Polsku. Tam je evidováno 43 ohnisek. Výskyt nákazy v chovu neznamená ekonomickou škodu pouze pro zasaženého chovatele, je zároveň nebezpečím pro chovy v okolí, a to jak pro malochovatele, tak pro komerční chovy. Nepříznivá nákazová situace může vést k omezením obchodu s drůbežím masem z daného regionu, potažmo celé republiky," dodal Majer. Drůbež by se měla chovat v uzavřených prostorách, neměla by se dostat do styku s volně žijícím ptactvem. "U chovů, kde není možné zajistit umístění v uzavřeném objektu, je nutné přijmout opatření, která minimalizují rizika kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků -například umístit vodu a krmivo pod přístřešek, zabránit jim v pohybu na vodních plochách, kde jsou volně žijící ptáci. Dalším možným opatřením je zasíťování výběhů," upozorňují veterináři. Podle ústředního ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda by k ústupu této nákazy mohlo dojít s příchodem teplejších dnů. .