Tisíce vědců vyzvaly EU, aby podpořila šetrnější zemědělství (ČTK)

Brusel 9. března (zpravodaj ČTK) - Evropská unie by měla přestat z veřejných peněz podporovat zemědělskou velkovýrobu, která přispívá ke změnám klimatu či úbytku přírodních druhů. Unijní instituce k tomu dnes vyzvalo na 3600 vědců, kteří požadují důkladnější reformu společné zemědělské politiky (SZP) EU. Její navrhovaná podoba podle nich zanedbává ochranu přírody.

Evropská unie v rámci SZP poskytuje zemědělcům přímé dotace na hektar obdělávané půdy, přičemž je dostávají podniky bez ohledu na svou velikost či způsob, kterým hospodaří. V příštím sedmiletém období se sice tyto dotace sníží a Evropská komise je chce ve větší míře orientovat na ekologicky šetrnější zemědělství, podle vědců ale hodlá EU i nadále podporovat ekologicky nešetrnou farmářskou činnost.

"V této formě by nemělo být (zemědělství) podporováno z veřejných peněz, protože je dlouhodobě neudržitelné a poškozuje veřejné statky," uvedl ve společném prohlášení českých vědců, kterých se k výzvě přidalo na 200, Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a České geologické služby.

Vědci v posledních letech přišli s řadou studií, které dokazují negativní vliv zemědělství na životní prostředí. Intenzivní zemědělská velkovýroba podle nich vede ke ztrátě biologické rozmanitosti, změnám podnebí, zhoršování stavu půdy či ke znečišťování vod hnojivy a pesticidy.

EU chce v rámci reformy SZP zastropovat dotace pro velké podniky, což je však podle vědců v současné podobě nedostatečné. Podíl přímých plateb na plochu bude v novém rozpočtu na období let 2021 až 2027 stále tvořit zásadní část zemědělské kapitoly. Řada ekologických požadavků komise je navíc podle vědců v návrhu nové SZP formulována velmi nekonkrétně, což může vést k jejich zanedbatelnému praktickému významu.

"Pokud jde o environmentální hledisko, dosavadní zkušenosti bohužel jasně ukazují, že neurčitost požadavků povzbuzuje ´závod ke dnu´, když členské státy ´soutěží´ ve formulování co nejméně přísných podmínek pro přímé platby svým zemědělcům", varoval Jiří Reif z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

O reformě společné zemědělské politiky dlouhodobě jednají členské státy s Evropským parlamentem. Původně měla být nová pravidla schválena tak, aby mohla začít platit s novým sedmiletým obdobím příští rok. Kvůli zásadním neshodám se však jednání protahují a v současnosti se hovoří o nejrychlejším dokončení reformy v příštím roce.