Dvanáct otázek a odpovědí k vyvlastňovacímu přílepku (ČMMJ)

Praha 12. září - Českomoravská myslivecká jednota odpovídá na dvanáct nejčastějších otázek k pozměňovacímu návrhu G.7 k návrhu zákona o lesích. Tento návrh považuje za nešťastný přílepek a vyzývá ke koncepční přípravě novely zákona o myslivosti.

Proč pozměňovací návrh G.7 nazýváte přílepkem?

Protože jde o novelu zákona o myslivosti ukvapeně přilepenou bez jakékoli diskuze k návrhu zákona o lesích.

Je pravda, že škody způsobené zvěří na lesích jsou sedm miliard korun?

Není. Sedm miliard je odhad postavený na velmi pochybných datech a metodách.

Jaké jsou skutečné škody způsobené lesní zvěří?

Lesy ČR vyčíslily přímé škody v mysliveckém roce 2016/2017 na 24 milionů, o rok později na 19 milionů korun. Není důvod předpokládat, že lesy ve správě Lesů ČR jsou nějak výjimečné. Škody za celou ČR tedy pravděpodobně nepřesahují 50 milionů korun ročně. Navíc v čase klesají. Přímé škody bez nákladů na ochranná opatření uvádíme proto, že Hnutí Duha takto uvádí škody působené zvláště chráněnými živočichy.

Je zvěř přemnožená?

To není tak jednoduché. Přemnožení je stav, kdy počty jedinců přerostou schopnost prostředí daný druh uživit. To se zjevně neděje. Počty spárkaté zvěře jsou lokálně zvýšené. Zvěře u nás ale není víc než v okolních státech: V ČR lovíme 68 ks / 1000 ha, Německo 117 (!), Rakousko 88, Maďarsko 91. Chystá se snad v Německu zestátnění myslivosti a vybíjení zvěře? Nechystá. Současné problémy českých lesů mají více příčin. Přesto rádi o možných úpravách stavů povedeme korektní diskuzi. Zákeřný přílepek ale odmítáme.

Proč hovoříte o vyvlastnění?

Součástí návrhu je zásah do ústavou chráněného práva na majetek. Ve prospěch státu zbavuje stovky tisíc vlastníků pozemků práva rozhodovat o zvěři. Stát má nově rozhodovat, kolik a jaké zvěře budou vlastníci smět mít na svém pozemku. Je to asi jako kdyby vám na pozemku bez ptaní postavili silnici.

Můžeme se spolehnout na předkladateli oznámené náklady na realizaci pozměňovacího návrhu G.7?

Rozhodně ne. Předkladatelé uvádí jednotky milionů korun. Počítejte ale s námi:

- náklady na posudky honiteb odhadujeme na 250 milionů korun každých pět let,

- náklady na nové státní úředníky odhadujeme střízlivě na 120 milionů ročně,

- ztrátu z pronájmu honiteb LČR, o které nebude bez zvěře zájem, odhadujeme na 350 milionů ročně,

- ztráta plynoucí ze ztráty společenské role myslivosti bude nevyčíslitelná,

- ... a řadu nákladů (např. pořizování a likvidaci markantů) necháváme stranou.

Jaký bude mít přijetí pozměňovacího návrhu G.7 dopad na myslivost?
Myslivost se stala v r. 2011 národní nehmotnou kulturní památkou, jejíž samotný název přímo definuje vztah zvěře a myslivosti: „Myslivost – plánovitě trvale udržitelné obhospodařování zvěře a jejího prostředí jako přirozená součást života na venkově.“

Myslivost je pro většinu myslivců koníčkem, který myslivci financují převážně ze tří zdrojů – ze svého, z prodeje zvěřiny a z poplatkových lovů. Když bude málo zvěře, nebude zvěřina ani poplatkové lovy, a tím peníze. Když nebudou peníze, nebude myslivost z čeho zaplatit. Přijetí pozměňovacího návrhu G.7 může způsobit rozpad současného pojetí myslivosti.

Jak došlo k tomu, že se najednou tak rozšířil kůrovec?
Před lety si Hnutí Duha v čele s jistým Jaromírem Bláhou a ministrem Martinem Bursíkem vynutilo ochranu kůrovce v bezzásahových zónách na Šumavě a postupně vznik dalších bezzásahových území (Např. NPR Břehyně-Pecopala). Z nich a z neasanovaného dřeva odváženého na pily se kůrovec za podpory například změny klimatu rozšířil na většině dnešních kalamitních míst. Ano. Totéž Hnutí Duha a tentýž Jaromír Bláha, kteří stojí za pozměňovacími návrhy poslanců Pekarové Adamové, Válka, Balcarové a Holomčíka. Jednu katastrofu už způsobili. A chystají další.

Je pozměňovací návrh G.7 nutný?
Není. Existuje řada lepších způsobů pro zmenšení vlivu zvěře na les. Způsobů, které nezahrnují vybití většiny zvěře, likvidaci myslivosti ani vyvlastnění části majetkových práv vlastníků pozemků. Rádi se budeme podílet na hledání toho nejvhodnějšího.

Lze novelu zákona o lesích schválit bez pozměňovacího návrhu G.7?
Samozřejmě ano. Ostatní opatření lesům pomohou sama o sobě. O hospodaření se zvěří můžeme vést standardní demokratickou diskuzi.

Bude neschválení novely zákona o lesích znamenat konec českých lesů?

Jistě že ne. Lesy tu byly, jsou a budou. Schválení tohoto zákona není podmínkou existence českých lesů. Ekologický alarmismus ještě nikdy žádný problém nevyřešil.

Ale Hnutí Duha a předkladatelé se tváří, jako by den po neschválení jejich špatného návrhu měly české lesy zmizet. Je opravdu pět minut po dvanácté?
To je manipulace. Nemusíme přijímat špatný plán jen proto, že alarmisté tvrdí, že není čas na přípravu dobrého. Pár měsíců standardního demokratického procesu opravdu zbylé české lesy nezahubí.

Vyzýváme proto Ministerstvo zemědělství, aby připravilo a do standardního připomínkového řízení zaslalo koncepční novelu zákona o myslivosti, na níž se rádi budeme podílet.