Jak to vidí biolog David Storch (ČRo Dvojka)

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u pořadu Jak to vidí. Mým dnešním hostem je biolog, profesor David Storch. Já vás vítám. Dobrý den.

David STORCH, biolog, ekolog
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hovořit budeme například o dopadu lidské činnosti na přírodu, příčinách rychlého mizení rostlin a položíme si také otázku, co všechno jsme ochotni oželet ve jménu lepšího životního prostředí a budoucnosti příštích generací. Podnětný poslech. Organizace Spojených národů ve svém novém odhadu růstu populace na planetě došla k závěru, že kolem roku 2100 se neudržitelný růst světové populace zastaví na necelých 11 miliardách. Problém je však výrazné stárnutí lidstva. Pane profesore, kolik populace unese a uživí naše planeta?

David STORCH, biolog, ekolog
To je otázka, kterou si kladli lidi přinejmenším od šedesátých let, kdy začala taková ta starost o to, že vlastně populační růst je téměř exponenciální a jaksi ta planeta má nějakou kapacitu. Ty odhady byly vždycky výrazně nižší, než kam to až dospělo, to znamená, vypadalo to tak, že třeba 7 miliard nebo něco přes 7 miliard, což je současná populace, vůbec ta Země nemůže uživit. Teď se situace změnila, co se týče těch odhadů a perspektiv, protože už relativně dlouho se počítá s tím, že populační růst se zastaví, souvisí to s takovým demografickým přechodem, to znamená, snižováním porodnosti s tím, jak jednotlivé země postupně bohatnou a ten odhad, vy jste zmínila, že se zastaví teď na, teď ta nová zpráva říká, že se zastaví někde pod 11 miliardami, ono je to poměrně drobný detail, drobná změna oproti tomu minulému odhadu. Tam se čekalo, že naroste ta populace na asi 11,2 miliardy, teď se to snížilo asi o 300 milionů, 300 milionů, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak jenom nějaká mírná korekce.

David STORCH, biolog, ekolog
To znamená, je to mírná korekce, nicméně vlastně je docela zajímavá, protože to indikuje to, že ten, to zpomalování toho populačního růstu je výraznější, než jsme si mysleli, jo, že očekává se přesně, že ta populace se ustálí a možná potom bude dokonce klesat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč vlastně klesá obvykle prý porodnost v těch bohatých zemích?

David STORCH, biolog, ekolog
To je věc, na kterou vlastně neexistuje jednoznačná odpověď. Dává se to do souvislosti ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A je to, promiňte, fakt.

David STORCH, biolog, ekolog
Ano, ano, je to fakt. Existuje velmi silná korelace mezi bohatstvím, mezi hrubým domácím produktem na hlavu a porodností na hlavu a je tam dokonce jistá matematická zákonitost, která kupodivu je velmi podobná jako podobná matematická zákonitost u živočichů, protože živočichové, když jsou větší a spotřebují více energie, tak taky mají menší natalitu. Proč tomu tak je, na to existuje asi 10 různých teorií od takových ryze sociologických až po biologické. Já, mně jsou blízké ty biologické, nicméně i ty jsou trošičku problematické. Ty biologické vycházejí v podstatě z toho, že se mění strategie od takové té strategie spočívající v produkci maximálního počtu potomstva s tím, že aspoň někdo přežije, tak tím, jak ty společnosti bohatnou a jsou stabilnější, tak se víc vyplatí strategie investovat do každého toho potomka a protože, protože zároveň roste konkurence a je výhodné investovat do té kvality a ne do té kvantity, říkáme tomu RK strategie. Problém je, že my to, my tomu rozumíme, když se to děje v evoluci, protože tam je nějaký přirozený výběr, prostě ti, co investují do kvality, postupně nakonec mají větší reprodukční úspěch, jenže tady se to děje z generace na generaci, a to není dostatek času na to, aby tam byl nějaký přirozený výběr. To znamená, musí být za tím nějaké vědomé rozhodování, rozhodování, že v bohatší společnosti je lepší mít méně dětí a více do nich investovat, ale jak přesně to rozhodování probíhá, to je pořád vlastně záhada.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Čeho všeho se podle vás lidstvo bude muset vzdát a bude se toho chtít vzdát?

David STORCH, biolog, ekolog
Tohle je hrozně zajímavá otázka. Zase to souvisí s tím, jak jsem říkal, už od těch šedesátých let, když vyšla kniha Meze růstu a tak, se tohle řešilo, ale vlastně nevíme. A nevíme to proto, protože uvědomme si, když se na to podíváme zpětně, čeho všeho se lidstvo muselo vzdát během dvacátého století? Během dvacátého století se populace lidská asi zečtyřnásobila, jo, někdy v roce 1890 jsme dosáhli jako lidstvo první miliardy a druhé miliardy už se dosáhlo v roce 1930 a teď máme těch přes 7 miliard, to znamená, evidentně něčeho se muselo vzdát, ale co to vlastně bylo, to lze jenom docela těžko říct, protože životní úroveň se bezpochyby zvýšila, mortalita, jak dětská, tak dospělá se taky snížila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Věk se prodlužuje.

David STORCH, biolog, ekolog
Věk se prodlužuje, to znamená, samozřejmě má to nějaké následky na životním prostředí, ale to nejsou následky toho typu, že se někdo něčeho musel vzdát. Totiž ten růst populace, proč vlastně se pletli ti proroci v těch šedesátých letech ohledně té katastrofy, mluvilo se o populační bombě. Pletli se v tom, že nevěděli, že zrovna probíhají obrovské technologické změny, které se dnes zahrnují pod pojem zelená revoluce. Ta proběhla právě někdy v těch šedesátých letech dvacátého století a je to zemědělská revoluce, industrializace zemědělství, nové plodiny vyšlechtěné, které mají mnohem větší produkci, umělá hnojiva, pesticidy, herbicidy, celý ten komplex průmyslového zemědělství, které začalo už někdy v 19. století, tak to, ty největší změny se staly právě v těch šedesátých letech, a to vlastně vedlo k tomu, že i ta strašně obrovská lidská populace, těch 7 miliard je opravdu hrozně moc, ať to srovnáme úplně s čímkoliv, tak se uživila. Samozřejmě to má ty efekty na to zemědělství a my už jsme tady několikrát mluvili o tom, že právě to průmyslové zemědělství je vlastně jediná, ne jediná, ale zcela nejdůležitější příčina mizení biologické rozmanitosti, to znamená, tyhle boční efekty to má, ale že bychom se my lidi přímo něčeho vzdali, snad možná nějaké ideje rovnosti, protože pochopitelně, když populace roste, tak nemůžou mít všichni stejný přístup ke zdrojům. Dneska se v souvislosti s populačním růstem taky mluví o migrační krizi, že když prostě narostla populace, tak lidi budou migrovat někam, ale my jim to nedovolíme. Ekonomickou migraci nechce přijmout ani Evropská unie, natož některé její členské státy. To znamená, nějaká představa rovného přístupu ke zdrojům je neudržitelná, ale ona vlastně vždycky byla neudržitelná, ale myslím si, že to je vlastně jediné, čeho se v nějakém smyslu budeme muset vzdát, respektive uvnitř států ne, ale mezi státy rovnost rozhodně nebude, už proto, že, a to je dobré si uvědomit v souvislosti s tím populačním růstem, roste vlastně jenom pět nebo pár zemí, já nevím, jestli jich je těch pět a naprostá většina toho populačního růstu, to znamená, toho růstu, který povede k těm necelým 11 miliardám, se odehraje v Africe. A to bude zásadní problém. Tam se lidi budou muset vzdát něčeho zásadního. Ale jak se to dotkne třeba nás, to, o tom se nedá skoro nic říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A čeho by se mohli nebo museli vzdát Afričané? To jsou země vesměs, kde je velká bída, kde jsou války, kde se bojuje právě o ty surovinové zdroje.

David STORCH, biolog, ekolog
Přesně tak. No, jedna možnost je, že se budou muset třeba vzdát opravdu vlastně veškeré přírody, ale já si myslím, že se to nestane, protože ta příroda se tam udržuje často díky lidem z vyspělých zemí, kteří ji tam chtějí mít i za cenu nějaké vlastně nespravedlnosti, třeba, že se vyhánějí lidé z národních parků. To znamená, vlastně těžko říct. Já se domnívám, nebo určitě, pokud nemá dojít k nějaké katastrofě, to zemědělství se bude muset ještě mnohem víc zintenzivnit, a to bude mít následky na přírodu toho celého kontinentu. Jaké to bude mít následky na lidi, těžko říct, ale zase člověk by řekl, že to bude mít nějaké následky rostoucí chudoby, ale to, co pozorujeme, je spíš opak překvapivě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bude to třeba ani ne, že bychom se něčeho konkrétního vzdali, ale prostě změna způsobu života?

David STORCH, biolog, ekolog
To jednoznačně, ta už nastává úplně jednoznačně. To zase je věc, o které jsme tady několikrát hovořili. Jsou, největší současnou změnou, která je i největším zdrojem ohrožení přírody nebo ohrožení biologické rozmanitosti, je zánik tradičního zemědělství, a my to můžem dokonce zobecnit tradiční způsob života, to znamená, život v nějakých venkovských komunitách víceméně soběstačných. Tohle skončilo u nás před pár desítkami let. V Africe to končí jednoznačně, teď je tam obrovský nárůst počtu lidí ve městech nebo prostě přesun lidí z venkova do měst, to znamená, tradiční způsob venkovského života mizí na celém světě v úplně ohromujícím měřítku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pak máme tady globální oteplování planety, jak si třeba všimli v Japonsku, nebo konstatuje deník Japan Times, tak právě ty výkyvy v loňském roce způsobila lidská aktivita. Takže otázka zní obdobná, co budeme muset ve vlastním zájmu třeba omezit nebo eliminovat, změnit? Japonští výzkumníci třeba varovali, že ty teploty budou nadále stoupat, extrémní vedra budou v Japonsku během několika desetiletí běžné a nejspíš nejenom v zemi vycházejícího slunce?

David STORCH, biolog, ekolog
No, já se domnívám, že my pořád nejsme vlastně, přestože se tak vědci často tváří, tak my nejsme úplně schopni předpovědět, jaké ty klimatické změny budou. Dokonce je to ještě složitější v tom, že ty klimatické změny, a tím se vracím k tomu, k té věci s tou populací, nemusí nutně vést k nějakým katastrofám, nebo lokálně určitě povedou ke katastrofám, ale ony můžou docela výrazně zvětšovat produkci zemědělskou. Strašně ovšem záleží na tom, ne na tom, jak poroste teplota, ale jak se bude měnit distribuce srážek. Už dneska některé oblasti, které byly aridní, se zelenají, to je třeba celá ta, celý ten pás Sahelu. Ono je to ovšem složitější, protože tam zase tak strašně narůstá ta, ten vliv člověka, že se to tím vlastně trošičku ruší, ale klimatické změny prostě můžou být i pozitivní, to znamená, něco v tomhle ohledu předvídat, je obtížné. Snad kromě toho, že ten systém je teď takový nestabilní, to znamená, opravdu lokálně může docházet k poměrně velkým katastrofám. Ale třeba globální produkce potravin může vlivem klimatických změn nakonec i narůst.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pomůže velký projekt, který plánuje v Africe, vysazení snad až 4 bilionů stromů?

David STORCH, biolog, ekolog
No, vysazování stromků je teď taková móda speciálně v rozvojových zemích. Já se dost bojím toho, že jde vlastně do značné míry o alibismus. Oni to vydávají za svoje proekologické vládnutí, ale když se podívá člověk detailně, o co jde, tak jde v naprosté většině případů, nechci nikomu křivdit, ti Etiopané to ještě nezačali dělat, ale v naprosté většině případů, co znám, jde o vysazování plantáží, a to z různých důvodů prostě produkčních plantáží, dřevo potřebují. Ony se vlády se často tváří, že podporují les, tím pádem podporují takříkajíc ekologii, ale ty plantáže ve skutečnosti třeba z hlediska biologické rozmanitosti jsou vlastně mnohem horší, než cokoliv jiného, i než vlastně jenom takový divoký růst nějakého extenzivního zemědělství a dejme tomu pastvin. To znamená, vysazování stromků může trošičku pomáhat v boji proti klimatické změně, byť já tomu moc nevěřím. Má to všelijaké prostě další efekty, ale krátkodobě určitě jo, protože ty stromy prostě do sebe vážou, vážou uhlík z atmosféry, nicméně z toho hlediska, jak já chápu ekologii, tedy z hlediska zachování rozmanitosti, přírodní rozmanitosti země, je to spíš kontraproduktivní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem Botswana zrušila zákon a ochranu slonů. Povolila jejich lov. Velká zvířata tam ničí úrodu místních farmářů. Zmizí poslední útočiště slonů v Africe?

David STORCH, biolog, ekolog
No, to snad přímo takhle ne, ale je to vlastně docela překvapivý krok, který souvisí ale s celkovou situací v celé jižní Africe. Totiž v jižní Africe, o tom jsme tady taky několikrát mluvili, sloní populace roste a v té Botswaně ten nárůst někdy dosahuje až takového rozsahu, že se dá mluvit o přemnožení. Ti sloni v Botswaně na rozdíl od jiných okolních zemí, jsou všude ve volné krajině, potkáváte slony prostě běžně na silnicích úplně mimo národní parky a působí tam i nějaké škody. Zároveň celá oblast jižní Afriky dlouhodobě prosazuje regulovaný lov slonů prostě proto, že slonů mají dost. Je to komerčně výhodné a oni vlastně prosazují takovou myslivost, jo, že prostě vyplatí se to i ekonomicky. Ta populace slonů se bude udržovat v nějaké rozumné míře a tak. Z toho hlediska mně to jako nepřipadá jako úplně špatný nápad, tam se o tom mluví poměrně dlouho, mluví se taky o legalizaci prodeje slonoviny. Problém je, že toto jde dělat, jenom, když ta země bude fungovat a opravdu ta regulace bude, bude to prostě velmi kontrolovaná regulace. Pokud ne, tak to povede k vybíjení slonů a k tomu, co jste vlastně zmínila, to jest k zániku posledního útočiště, protože ta Botswana měla opravdu obrovskou populaci, kde na rozdíl od ostatních zemí, tam těch slonů bude opravdu hodně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co si myslíte o obnově komerčního lovu velryb? Japonsko k tomu přistoupilo po 31 letech.

David STORCH, biolog, ekolog
Přesně tak. Dokonce teď před dvěma dny vlastně začalo nebo jako skončilo s tím omezením lovu. Ono ve skutečnosti ta změna, aspoň z toho biologického, ekologického hlediska nebude tak velká, protože oni lovili velryby pro vědecké účely, respektive kryli to tou zástěrkou vědeckých účelů, to maso se stejně zpracovávalo, normálně se prodávalo. Teď to budou tedy lovit pro komerční účely, ale ten lov nebude asi o moc větší, jo, to jde o lov dvou druhů velryb v japonských výsostných vodách. Problém toho je spíš, že je to jakýsi precedens. Prostě, že světová, světové společenství se celkem shodlo na tom, že lov velryb je špatný, koneckonců ty populace velryb šly opravdu hodně dolů a byl to problém a teď jedna země to prorazila a to, co na tom vadí, co může být potenciální problém, že další země budou následovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Premiér Andrej Babiš svým výrokem o motýlích upozornil na problém, který vědci pokládají za stejně závažný, jako je klimatická změna. V naší přírodě ubývá hmyz. Jaké faktory mohou za decimaci populaci motýlů, jak na tom je v Česku?

David STORCH, biolog, ekolog
Mě teď překvapilo, že Andrej Babiš upozornil na ten problém. On měl takový zvláštní výrok ne zcela systematický, kde zmínil ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Žije svým životem.

David STORCH, biolog, ekolog
Ano, který žije svým životem a že máme rádi motýle. Nicméně neřekl to jen tak, mělo to skutečně tento důvod, že se nějak k němu doneslo to, co biologů už dlouho vědí a řeší, to znamená, že ubývá hmyzu a ty motýle Andreje Babiše jsou v tomhle ohledu důležití, protože tam se to poprvé ukázalo. Úbytek motýlů byl vlastně u nás první dobře dokumentovaný případ ubývání nějakého hmyzu. Čeští ekologové na to upozorňují nejméně 20 let a vlastně neříká, neříkají tak, že by to bylo tak, že ubývají jenom motýle, ale že vlastně ti motýli reprezentují i ostatní hmyz a oni mají tu východu, že se o nich něco ví, to znamená, my víme o tom, že populace běžných druhů motýlů výrazně klesly, mnoho druhů, asi 10 % motýlů a pravděpodobně i jiného hmyzu, druhů tedy u nás úplně vymřely a spoustu druhé, to jsou takové emblematické druhy, jako hnědásek osikový nebo některé druhy modrásků a okáčů jsou, mají poslední zbytkové populace, o které se prostě ochranáři starají, aby nezanikly. To znamená, tento pokles tady je a je za něj zodpovědná změna hospodaření, to znamená, ústup tradičního zemědělství, to dneska víme docela dobře a je to velký problém, který celkem ochranáři řeší, ale zase souvisí to s tím průmyslovým zemědělstvím, které jsme tu zmínili. Ale možná ještě zmíním jednu věc, kterou, která mně došla vlastně relativně nedávno, respektive už jsem o ní mluvil, ale vlastně to lidi úplně nerozlišujou, myslí si totiž lidé, že za ten úbytek hmyzu může ten nástup průmyslového zemědělství, to znamená, ty velké lány řepky a tak podobně. Ale ono za to může to, co s tím sice souvisí, ale není to přímo ono, totiž naopak ústup toho tradičního zemědělství. Ty velké lány už tady máme poměrně dlouho, ty už tady, ty se zas tolik nezměnily od druhé poloviny minulého století, ale to, co se mění, je, že to tradiční jemnozrnné zemědělství mizí nejen proto, ani ne proto, že tam na tom místě jsou ty velké lány, ale že ta krajina zarůstá, to znamená, vlastně ani ne tak nástup průmyslového zemědělství, jako ústup toho tradičního způsobuje ubývání motýlů a hmyzu, byť tyhle ty dvě věci spolu souvisí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nemáme dostatečně pestrou krajinu?

David STORCH, biolog, ekolog
No, to je vlastně ono. To, ona pestrost, co to znamená pestrost? Ono to, co se hlavně změnilo, je velikost krajinných zrn. To, co dřív byla jemnozrnná mozaika, kdy v okolí každé vesnice bylo, byly prostě nějaké louky, cesty, pole, lesy, pastviny a tak dále, tak to teď zmizelo. Velké, diferencují se celé velké krajinné celky, no, a ty motýli, ale i právě jiní hmyzové potřebují ke svému životu spoustu různých typů zdrojů, které najdou, když je tam ta taková drobná mozaika, zatímco když je ta velká, tak oni prostě nedoletí tam, kam potřebují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mají včely rády řepku, pane profesore?

David STORCH, biolog, ekolog
Včely řepku rády mají, ale to neznamená, že jim nutně prospívá. Ono lidi mají taky rády všelijaké drogy, a ty je můžou zabít, podobně je to s tou řepkou. Samozřejmě záleží taky na tom, jak ta řepka vypadá, jak jsou velké ty lány řepky. Pochopitelně ta řepka je pro včely atraktivní, ovšem může to být jaksi až moc atraktivní, můžou třeba tam úplně zabloudit, jak moc to květe a samozřejmě závisí taky na tom, jak je chemicky obhospodařovaná. To znamená, je pravda, že včely rády řepku mají, ale jestli to pro ně má nějaké pozitivní nebo negativní důsledky, to je jaksi otázka spíš odborná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mám tomu rozumět tak, že svým způsobem žádná rostlina není jaksi pro půdu špatná, ale že rozhodující je způsob toho hospodaření? Obecně.

David STORCH, biolog, ekolog
No ..., ano. Ano, jednoznačně. Takhle některé plodiny jsou třeba z hlediska eroze horší než jiné, typicky třeba brambory nebo kukuřice a řepka z tohohle toho hlediska je pozitivnější, to je právě to, co často, nebo čím se občas hájí ti zemědělci, že řepka jednak je příznivá pro včely, jenže ona není nutně příznivá, ona je prostě přitahuje, což nemusí být to dobré a jednak, že pro půdu není zdaleka tak, tak zlá z hlediska eroze, jako jiné plodiny, to je pravda, ale jak říkáte, je to přesně tak, záleží na tom, jak se s tou půdou přesně pracuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ohrožuje úbytek hmyzu i náš způsob obživy vlastně?

David STORCH, biolog, ekolog
No, zatím, zatím zas tolik, u nás ani tolik ne, protože sice opylovači vymírají, ale zatím prostě to nedosáhlo nějakých katastrofických mezí, nicméně jsou případy, které jsou úplně strašlivé. Například v Číně v některých oblastech vymřely včely, vymřeli opylovači a Číňané to řeší tím, že tam pošlou prostě dělníky se štětečky, kteří ručně opylují plantáže nějakých ovocných stromů, to znamená, někdy lokálně může ta situace dojít až tak daleko. U nás ten úbytek hmyzu vidím spíš varující do budoucnosti. Zatím to náš způsob obživy moc neovlivnilo, ovšem to nemluvíme tedy o, o bezobratlých v půdě, jo, protože ta půda, ta se změnila a je s ní problém a ten problém souvisí v tom, že tam chybí organika a tím pádem tam taky chybí ta půdní fauna, to je trošku něco jiného, takže tam už se něco změnilo, ale co se týče takového toho hmyzu jako jsou motýli a nejrůznější blanokřídlí, brouci a tak dál, tak ty, to všechno zjevně ubývá, dokonce některé druhy u nás vymírají, ale dokud to nebude mít ještě větší rozsah, což se může stát, tak to zatím naší, náš způsob obživy zas tak moc neovlivňuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Četla jsem, že u Milovic, tam žije polovina druhů denních motýlů v České republice?

David STORCH, biolog, ekolog
No, to je právě, ono se dá udělat ta příroda nebo udělat to obhospodařování tak, že je pro hmyz příznivé, a ten recept je v podstatě jednoduchý, je to právě ta jemnozrnná heterogenita, jemnozrnná krajinná mozaika, která, pokud možno, připomíná nějakou savanu v tom smyslu, že je tam nějaká tráva, byliny, keře, stromy, a to přesně se u těch Milovic děje. Ono to tam takhle vypadalo mimochodem dlouho díky vojenské aktivitě, byla to větší vojenská základna. Teď se to udržuje právě pastvou velkých býložravců a je to cesta, jak zachránit hmyz, ale je maloplošná, to znamená, my nebo moji kolegové umějí udělat přírodu, která bude nejen pěkná, ale i také velmi příznivá pro hmyz, ale pochopitelně jde to dělat jenom lokálně, ale nedá se vlastně dělat nic jiného, než to dělat na co nejvíc místech, není na to jiný recept.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To je hezké spojení, nechci vás chytat za slovo, uděláme přírodu.

David STORCH, biolog, ekolog
To moji kolegové teď používají a vypadá to na první poslech zvláštně, ale my žijeme v takovém světě, kdy my mluvíme o tom, že my žijeme v antropocenu a prostě ten člověk na tu přírodu má tak velký vliv, že už nestačí předpokládat, že ta příroda se sama udělá. Ten člověk do ní zasahuje stejně tak strašně moc, že pokud chce s tím něco dělat, no, tak musí s tou přírodou opravdu něco dělat a to něco dělat, je právě simulovat nějaké tradiční způsoby hospodaření a generovat nějakou jemnozrnnou mozaiku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Anebo něco zakázat, rakouští poslanci včera schválili naprostý zákaz kontroverzního herbicidu glyfosátu, který například Kalifornie považuje za karcinogenní. Pokud návrh podpoří i horní komora parlamentu a podepíše to prezident, tak by se Rakousko stalo prvním státem Evropské unei, který glyfosát zcela zakáže.

David STORCH, biolog, ekolog
Ono o tom glyfosátu už se dlouho mluví i u nás i na úrovni Evropské unie a postupně se zakazuje. Ono jednu dobu to vypadalo, že se zakáže úplně, teď se to nějak jako posouvá, je to takové složitější, ale nejdřív se, primárně se zakázalo takové to používá na schnutí obilí a to Rakousko je vlastně první zemí, která to zakázala úplně plošně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A půjde k volbám 29. září, to je úplně nová informace, kterou končí dnešní Jak to vidí, mým hostem byl biolog David Storch. Děkuji. Mějte se hezky. Na slyšenou.

David STORCH, biolog, ekolog
Děkuji. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zítra se můžete těšit na názory ekonomky Ilony Švihlíkové. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.