Myslivců na Žďársku ubývá, chybí hlavně mladá krev (zdarsky.denik.cz)

Žďársko
Myslivců ve žďárském regionu je rok od roku méně. Jejich počty klesají, zato průměrný věk osob, které se myslivosti věnují, postupně roste. Ve sdruženích totiž chybí hlavně "mladá krev" - ta už o tento koníček příliš zájem nemá. "Před zhruba dvaceti lety bylo myslivců na Žďársku kolem dvou tisíc, nyní jich je tu přibližně dvanáct set padesát," nechal se slyšet Oldřich Sedlář, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou.

"Příčinnou je podle něj mimo jiné i fakt, že v přírodě ubývá drobné zvěře, tedy například zajíců nebo bažantů. Stejně tak se loví i mnohem méně srnčího. Myslivci tak nevidí v lovu takové možnosti vyžití, jako tomu bývalo v minulosti.
"Úbytek těchto druhů zvěře je zapříčiněn hlavně přibývající zemědělskou mechanizací a velkou frekvencí dopravy na silnicích. Někde, kde mají divoká prasata, ještě určité možnosti lovu jsou, ale na Žďársku existují také honitby, kde i černé zvěře je minimum," vysvětlil Oldřich Sedlář. Zároveň ale zdůraznil, že myslivost nezahrnuje zdaleka jenom lov, ale rovněž péči o zvěř, její léčbu, přikrmování a podobně.
Řídnoucí řady myslivců ve žďárském okrese ale nejsou rozhodně ojedinělým jevem. Tento trend je patrný rovněž v rámci celého Česka. Podle Statistické ročenky České republiky, kterou vydává Český statistický úřad (ČSÚ), loni v honitbách trvale vykonávalo právo myslivosti celkem 91 604 osob. "Ve srovnání s rokem 2000 to bylo o 5133 osob méně," informovala Petra Báčová, tisková mluvčí ČSÚ.

Mezi nimrody zároveň dominuje spíše starší generace, základnu mnohdy tvoří hlavně důchodci. "U nás ve sdružení Žďárské vrchy je celkem osmnáct členů, z toho důchodců jedenáct," konstatoval Oldřich Sedlář. Obdobné je to i v dalších mysliveckých sdruženích v regionu. "My jsme velké sdružení, máme čtyřicet dva členů. Z nich sedm jich je starších pětašedesáti let. Úplně mladé, tedy od osmnácti do zhruba pětadvaceti, máme jen tři," podotkl Karel Dobrovolný z mysliveckého sdružení v Pavlínově na Velkomeziříčsku. Převážnou část spolku tvoří lidé kolem padesátky.
Menší zájem je rovněž o myslivecké kurzy, jejichž úspěšné absolvování je důležité pro získání prvního loveckého lístku. "Kdysi jsme v kurzech měli sedmdesát až osmdesát lidí. Loni docházelo adeptů dvaadvacet a letos se zatím přihlásilo jen sedm lidí, to už je na hranici ekonomické realizovatelnosti," povzdychl Oldřich Sedlář.

Pozitivní ale podle něj je, že do řad myslivců míří rok od roku více žen. Zatímco dříve byla jedna dáma v celém mysliveckém kurzu rarita, nyní se každý rok přihlásí klidně pět šest žadatelek. "Většina z nich se věnuje lovecké kynologii, o lov zvěře jim tolik nejde. Já jsem ale za každou ženu rád, myslivecké prostředí to příjemně zjemní a zkulturní," dodal Sedlář."